Kapitola II. Železniční stanice a kolejová doprava ve městech (ČÁST 1)

2.1           Železniční stanice

Stanice je dopravna, umožňující řízení sledu vlaků, předjíždění a křižování vlaků, přepravu cestujících a zavazadel, případně nakládku a vykládku celovozových zásilek a další speciální práce, jako např. tvorbu nákladních vlaků. Aby železniční stanice mohla plnit tyto práce, je potřeba ji vybavit kolejovým rozvětvením a dalším zařízením.

Železnice potřebuje kromě kolejí i místa, kde vystupují a nastupují cestující, kde se vykládá a nakládá zboží, křižují vlaky a vykonávají další činnosti potřebné k vlastnímu provozu železnice - údržba, opravy a odstavení trakčních vozidel, dezinfekční stanice atd.

2.1.1      Rozdělení železničních stanic           

a) podle polohy v železniční síti na:

Obr. 2. 1.     Železniční stanice podle polohy na trati

b) podle uspořádání kolejiště na:

Obr. 2. 2.  Železniční stanice podle uspořádání kolejiště

c) podle účelu a povahy práce na:

  • osobní nádraží
  • nákladové
  • smíšené

K zajištění dopravy a všech dalších funkcí stanice slouží v železničních stanicích tyto staniční koleje a zařízení v závislosti na rozsahu a účelu stanice:

a) dopravní kolejesloužící pro vjezdy, odjezdy, křižování a předjíždění vlaků

  • hlavní (průjezdné), které přímo navazují na koleje traťové,
  • předjízdné;

b) manipulační koleje sloužící pro manipulaci se železničními vozidly

  • odstavné,
  • výtažné,
  • seřaďovací,
  • čekací,
  • spojovací,
  • lokomotivní,
  • objízdné,
  • nakládací a vykládací,
  • překládkové,
  • poštovní,
  • správkové,
  • celní, atd.;

c) koleje pro zvláštní účely

  • odvratné,
  • vlečkové;

d) zařízení pro přepravu osob a zavazadel

  • výpravní budovy,
  • nástupiště,
  • podchody a lávky,
  • přednádraží;

e) zařízení pro nakládku a vykládku zboží (nákladové obvody)

  • boční a čelní rampy,
  • skladiště,
  • volné skládky,
  • kontejnerová překladiště,
  • mechanizační zařízení pro manipulaci s náklady;

f)  zařízení pro dopravní službu (např. výpravní budovy, stavědla)

g) sdělovací a zabezpečovací zařízení

h) napájecí a osvětlovací zařízení(např. podpěry trakčního vedení, osvětlovacístožáry a věže apod.)

i) pozemní komunikaceumožňující příjezd silničních vozidel ke všem pozemním stavbám a k nákladovému obvodu

j) požární a vodárenská zařízení

k) oplocení.

 

2.1.2    Osobní nádraží

Práce osobních nádraží lze rozdělit na odbavování cestujících a zajišťování vlastního železničního provozu osobních nádraží.

Odbavování cestujících spočívá v :

Ø  prodeji jízdenek,

Ø  zajištění bezpečného, pohodlného a rychlého nastupování či vystupování cestujících,

Ø  zajištění prostorů pro čekání a občerstvení,

Ø  příjmu, úschově, naložení, vyložení a výdeji zavazadel,

Ø  nakládce a vykládce pošty a spěšnin

Ø  zajištění spojení nádraží s městskými komunikacemi

Ø  spojení s dalšími dopravními prostředky.

Pro tyto činnosti musí být nádraží vybavena jak stavebními objekty, tak technickým vybavením.

Rozsah osobních nádraží je v podstatě určen počtem nástupištních kolejí, který závisí na dopravní intenzitě a na počtu zaústěných tratí a lze jej stanovit analytickou nebo grafickou metodou

Rozdělení osobní nádraží:

a) dle úpravy nástupišť na:

  • koncová(čelní, hlavová), která mají nástupištní koleje ukončeny tupě, tak že jízdy vlaků jsou možné jedině změnou směru jízdy – úvratí
  • průjezdná mající průjezdné nástupištní koleje, tak že jízdy vlaků jsou možné beze změny směru jízdy
  • smíšenákombinace obou předešlých typů

b) dle druhů vlaků odbavovaných v nádraží na :

  • smíšená, ve kterých jsou přijímány a vypravovány vlaky všech druhů (dálkové i příměstské) na všechny nástupištní koleje
  • specializovaná, která jsou určena buď jen pro dopravu dálkovou, nebo jen pro dopravu příměstskou (tento typ je charakteristický pro velkoměsta).

Obr. 2. 3. Příklad dispozičního řešení stanice se směrovým uspořádáním

Značné nároky jsou kladeny v osobních nádražích na poštu. Celé poštovní zařízení tvoří často samostatnou část osobního nádraží vhodně kolejově napojenou na ostatní kolejiště, se samostatnou výtažnou kolejí. Někdy se z různých důvodů (technologické postupy zpracování vlaku, nedostatek ploch…) úplně odděluje poštovní zařízení od osobního nádraží a zřizují se samostatná poštovní nádraží vybavena obdobně jako nákladová nádraží pro kusové zboží - hala s potřebnými kolejemi, rampami a mechanizačními prostředky (vozíky, dopr. pásy, aj.)

2.1.3    Odstavná nádraží

V odstavných nádražích se ošetřují soupravy osobních vlaků po ukončení jejich jízdy v osobním nádraží. Odstavná nádraží nebo alespoň skupiny odstavných kolejí s potřebným zařízením se zřizují ve všech stanicích, kde začínají a končí svůj oběh soupravy osobních vlaků nebo jednotlivé vozy.

Technologie zpracování souprav v osobních nádražích

Předpokladem pro správný návrh odstavných nádraží je dokonalá znalost všech úkonů, které se v něm provádějí. Po přetažení soupravy (popř. jednotlivých vozů) po ukončení jízdy v osobním nádraží se provádí:

  • technická prohlídka vozů
  • vnější a vnitřní čištění vozů
  • menší udržovací opravy
  • vystrojení vozů
  • přeřaďování soupravy
  • příprava soupravy k odjezdu

Pořadí jednotlivých úkonů není přesně stanoveno, postup si stanovují jednotlivé železniční správy samy.

Uspořádání kolejiště a zařízení odstavných nádraží

Základní skupiny kolejí a zařízení mají být pokud možno seřazeny za sebou tak, aby jimi soupravy procházely plynule, stále jedním směrem, bez protisměrných pohybů.

Obr. 2. 4.     Příklad uspořádání kolejových skupin v odstavném nádraží

Umístění ostatních skupin a zařízení v odstavném nádraží závisí na místních podmínkách a je třeba pokud možno dodržovat některé provozní zásady, které jsou zřejmé z následujícího dispozičního uspořádání.

Obr. 2.5.Příklad uspořádání kolejových skupin v odstavném nádraží v průjezdném uspořádání

Rozsah a vybavení jednotlivých částí odstavného nádraží

  • Koleje pro čištění podvozků a záchodků vozůposunovací lokomotiva přesune soupravu z vjezdové skupiny na kolej pro čištění podvozků a záchodků vozů horkou vodou a párou. Koleje jsou vybaveny stojany tak, aby bylo možné umýt celou soupravu (aspoň 350m) bez dílčích posunů.

Obr. 2. 6.  Konstrukce haly THU umožňuje podobně jako fekální kolej práci ve dvou výškových úrovních (ukázka haly v Bohumíně)

Hala pro vnitřní čištění a vystrojování vozů :

Po přistavení soupravy do čistící haly se při technické prohlídce (jenž proběhla ve vjezdové skupině) odstraňují zjištěné závady

  • menší opravy a výměny poškozených součástí
  • výměny žárovek
  • zasklívání oken
  • doplnění vody v nádržích
  • při vnitřním úklidu odstranění odpadků z košů a popelníků aj.

Zařízení pro vnější čištění vozových skříní a oken

Vozové skříně se ve velkých odstavných nádražích čistí za pohybu soupravy po čistících kolejích (0,2¸0,5m.s-1) vybavenými strojními myčkami.

Obr. 2. 7. Myčka v Praze-Michli (Na délku má 93 metrů. Umytí jedné vlakové soupravy trvá cca hodinu.(Proces mytí je obdobný jako u myček osobních automobilů a probíhá zcela automaticky)
 

2.1.4    Nákladní nádraží

 Třídící nádraží

Třídící nádraží je určeno k třídění vozů a tvorbě nákladních vlaků. Může být rozvinuto v nejrůznějším rozsahu a může být součástí nejrůznějších druhů stanic. Název je odvozen od základní činnosti vykonávané v jeho nejdůležitější části na hlavním spádovišti (v předpisech bývá někdy také nazýváno seřaďovacím nádražím).

Obr. 2. 8.     Schéma a zapojení třídícího nádraží Česká Třebová do železniční sítě

Umístění třídících nádraží je dáno místy vzniku a zániku zátěžových proudů a místy, kde se zátěžové proudy kříží, sbíhají, nebo rozbíhají a kde zátěž ve velkém měřítku přechází z jednoho proudu do druhého. Třídící nádraží mají být situovány mimo město, protože nejsou bezprostředně spojena s jeho životem a kromě toho jejich velká plocha je značnou překážkou v rozvoji sítě městské dopravy. Naopak mají být umístěna co nejblíže průmyslových center, jejichž vlečky zaúsťují do třídících nádraží.

Velká třídící nádraží jsou tvořena těmito hlavními částmi :

  • vjezdová skupina (příjem vlaků, příprava k rozřaďování)
  • hlavní spádoviště (na něm se rozpouštějí vlaky)
  • směrová skupina (koleje pro sbírání zátěže určitých směrů, nebo pro určitá železniční zařízení)
  • staniční skupina (detailní třídění a sestavování skupinově řazených manipulačních vlaků)
  • odjezdová skupina (sestavené vlaky jsou zde připravovány  k odjezdu)
  • pomocná zařízení (doplňují a usnadňují provoz v třídícím nádraží : koleje pro tranzitní vlaky, vozová a lokomotivní depa, překládkové haly pro kusové zásilky, desinfekční stanice apod.)

Vjezdová skupina třídících nádraží

Všechny vlaky určené k rozpouštění vjíždějí do vjezdové skupiny kolejí. Do vjezdové skupiny mají být umožněny současné vjezdy z každé trati do největšího možného počtu vjezdových kolejí. Počet a délka vjezdových kolejí je dána množstvím přijímané zátěže.

Hlavní spádoviště třídících zařízení

Umístění a tvar spádoviště- Hlavní spádoviště třídících nádraží slouží k vlastnímu rozřaďování vlaků. Skládá se z :

  • přísunového pásma (rozřaďovací – dolní zhlaví  vjezdové skupiny),
  • pahrbkových kolejí,
  • strmého srázu,
  • horního zhlaví směrové skupiny.

There are currently no posts in this category.