Kapitola IV. Duševní vlastnictví v projektech VaV

Úvod

Otázka duševního vlastnictví se prolíná všemi fázemi realizace projektů v oblasti VaV. Již v průběhu přípravné fáze je nutné si položit základní otázku – a to jaké důsledky nastanou s realizací projektu ve vztahu k duševnímu vlastnictví. O jaké výsledky mohu přijít (poskytnu partnerům, třetím osobám) a jaké výsledky naopak mohu získat (výsledky partnetů a společně vytvořené nové výsledky).

Všeobecně můžeme říci, že vytvořené výsledky v projektech mají přispívat k posílení konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomickému rozvoji.

4.1      Duševní vlastnictví a projektech VaV – základní pojmy

 

4.1.1 Stávající znalosti

Jedná se o znalosti, které účastník projektu vlastní před podepsáním grantové smlouvy, a které jsou potřebné pro úspěšnou realizaci projektu. Před započetím přípravy mají možnost účastníci projektu definovat své stávající znalosti a podmínky za kterých budou zpřístupněny ostatním účastníkům.

4.1.2 Nové znalosti

Nové znalosti jsou výsledky, které byly vytvořeny v průběhu řešení projektu, bez ohledu na to, zda jsou vhodné pro zajištění jejich ochrany. Tyto výsledky zahrnují práva související s autorskými právy, chráněnými průmyslovými vzory, patentovými právy apod.

4.1.3 Duševní vlastnictví a životní cyklus projektu

Každý projekt má tři základní fáze životního cyklu projektu – přípravnou fázi, jedná se o období před podáním projektu; realizační fázi, fáze po podepsání grantové dohody a fáze udržitelnosti, jedná se o fázi po skončení projektu. Již v přípravné fázi je dobré zajistit ochranu stávajících a nových výsledků, ideálně, smluvně, aby nedocházelo následně k rozepřím a neoprávněnému přisvojení daných poznatků.

V přípravné fázi projektu si musí možní budoucí účastníci uvědomovat to, co přinášejí do projektu (jaké stávající znalosti), co mohou potřebovat od dalších účastníků, jaký je současný stav vědy a techniky, a měli by předvídat, jaké výsledky mohou v projektu získat (vytvořit nebo získat přístup k výsledkům vytvořeným jinými partnery). Navíc již v návrhu projektu mají budoucí partneři povinnost popsat možný dopad výsledků projektu. V přípravné fázi je vhodné zabezpečit především stávající výsledky organizací. Je vhodné vytvořit databázi stávajících výsledků, které budou poskytnuty při realizaci projektu. Smluvně je zapotřebí zajistit jejich další šíření.

V průběhu realizace projektu účastníci mohou být požádáni jinými partnery o zpřístupnění svých vlastních znalostí za účelem provádění prací na projektu. Rovněž by měli zvažovat otázku zajištění ochrany pro nově vytvořené znalosti, zejména z pohledu jejich následného využití. Ideálně by měli partneři projektu vypracovat strategii týkající se ochrany a využití výsledků projektu ještě před ukončením projektu. V této fázi je zapotřebí zajistit ochranu nových poznatků, určit podíl daných partnerů projektu a způsob jak bude nakládáno s vytvořenými znalostmi.

Po skončení projektu (pokud se tak nestalo již v průběhu jeho realizace) nastupuje povinnost partnerů zajistit ochranu vytvořených výsledků, využívat a/nebo šířit výsledky projektu v souladu s tzv. plánem pro využití a šíření nových znalostí.

4.1.4  Vlastnická práva k novým znalostem

Obecné pravidlo praví, že nové znalosti vytvořené v projektu jsou ve vlastnictví toho účastníka, který je vytvořil (pokud smlouva mezi účastníky nehovoří jinak). Tam, kde se na vytvoření nových znalostí podílelo více účastníků a nové znalosti není možné rozdělit, jsou obvykle tyto znalosti spoluvlastněny, pokud se účastníci nedomluvili dříve jinak.

Z hlediska vlastnictví stávajících znalostí, zde nejsou práva vlastníka dotčena. Z hlediska projektu je nutné zajistit ochranu a vlastnictví pouze nových znalostí. Je nutné tedy rozlišovat mezi vlastnictvím a spoluvlastnictvím.

Vlastnictví znamená, že daný výsledek má jasného majitele, který má neomezené práva k novým znalostem a může s nimi nakládat dle uvážení.

Na rozdíl od vlastnictví spoluvlastnictví vzniká tam, kde:

  • práci provedlo více partnerů,
  • nebo jsou nové výsledky určené pro specifické skupiny.

Způsoby rozdělení spoluvlastnictví k novým znalostem:

  • smlouva o právech k duševnímu vlastnictví vzniklého v rámci projektu,
  • a nebo se mohou spoluvlastníci domluvit na tom, že převedou vlastnictví na jednoho z partnerů a sami si ponechají přístupová práva.

Převod vlastnických práv k novým znalostem je možný, ale je zapotřebí vzít v potaz povinnosti, které z převodu práv vyplývají. Jedná se především o smluvní zavázání nabyvatele, aby nové znalosti chránil a šířil. Účastník převádějící své nové znalosti o tom musí uvědomit další účastníky. Důvodem pro převod nových znalostí bývá v praxi efektivnější využití výsledků nabyvatelem oproti tvůrci.

Převod vlastnictví nesmí být v rozporu s grantovou smlouvou. Převody jsou běžné především u komunitárních projektů.

4.2      Komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje

Komercionalizace výzkumu a vývoje probíhá na univerzitách dvěmi způsoby:

  1. přímou spoluprací s komerčními podniky.
  2. prostřednictvím transferu technologií do komerční oblasti,

Obr. 4.1 Členění komercionalizace výzkumu a vývoje na univerzitách

4.2.1 Přenos poznatků a technologií do průmyslové sféry

První variantou komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje na univerzitách je přenos zajímavých poznatků a technologií do komerční sféry. V praxi to znamená, že daný přenos může mít následující formy:

1. prodej studií a analýz,

2. patenty, licence, knot-how,

3. spin-off.

Prodej studií a analýz

Klasickým způsobem komercionalizace vědy a výzkumu je prodej studií a analýz. Ochrana takto vytvořeného díla se řídí autorským právem.

Patenty, licence, knot-how

Prodej patentovaných výsledků vědy a výzkumu byl vyvinut a následně rozvinut ve Spojených státech, kde v současné době tvoří významnou složku komercializačních aktivit vysokých škol. Po vzoru USA převzaly tento model i evropské univerzity.

V čem spočívá princip tohoto modelu, systém je jednoduchý, nejprve je výsledek vědy a výzkumu vytvořen a pak následně se uvažuje o jeho prodeji. Jedná se tedy o komercionalizaci výsledků základního výzkumu.

Nevýhodou tohoto modelu spočívá v tom, že ne všechny výsledky jsou natolik zajímavé, že o ně projeví zájem komerční podniky. Další komplikací je různorodost patentových zákonů v různých vyspělých zemích, což je příčinou komplikací v patentovém řízení. U mezinárodních patentů je velice dlouhá, nezřídka i dvouletá doba, po kterou probíhá patentové řízení.

Spin-off společnost

Patří k další možností jakým způsobem komercionalizovat výsledky vědy a výzkumu. Základní definicí spin-off je, že se jedná o společnost, která byla založena za účelem rozvoje výsledků duševního vlastnictví do formy produktu nebo služby, které jsou uplatnitelné na trku. Rozeznáváme z hlediska majetkového podílu, dvě možnosti jakým způsobem se může univerzita podílet, a to spin-off s majetkovou a bez majetkové účasti univerzity. Vznikající spin-off firma může získat práva k duševnímu vlastnictví dvěmi způsoby:

1. převedení práv k duševnímu vlastnictví formou prodeje nebo formou vkladu univerzity,

2. poskytnutí výhradní nebo nevýhradní licence.

Obsah návrhu na založení spin-off – obecné požadavky:

a) specifikaci důvodů, účelu a cílů založení spin-off,

b) návrh právní úpravy smluvních vztahů mezi univerzitou a spin-off

c) návrh licenční smlouvy

d) majetková struktura společnosti (zakladatelé a výše jejich vkladů)

e) specifikaci vkladu univerzity (majetkový/nemajetkový)

f) návrh personálního zastoupení

g) právní rozbor kroků potřebných k založení spin-off,

h) návrh zakladatelské nebo společenské smlouvy, návrh stanov

ch) podnikatelský záměr

Struktura podnikatelského záměru:

1. Popis projektu

2. Analýzy

3. Shrnutí – SWOT

4. Návrhová část

5. Finance

6. Investice

7. Identifikace faktorů úspěchu, opatření k minimalizaci rizik

Přímá spolupráce s komerčními subjekty – aplikovaný výzkum

Přímá spolupráce s podnikatelskými subjekty může být zajištěna prostřednictvím dvou forem:

  1. poskytování služeb, výzkum na zakázku,
  2. nebo formou společných vědeckovýzkumných projektů.

Poskytování služeb a výzkum na zakázku

Poskytování vědeckovýzkumných služeb a výzkum na zakázku patří mezi vedlejší činnosti univerzit a jejich fakult, nicméně může se jednat o velmi významný zdroj finančních prostředků.

4.2.2 Společné vědeckovýzkumné projekty

Pro akademické prostředí představuje spolupráce na vědeckovýzkumných projektech v současné době za nejperspektivnější a nejvýhodnější cestu. Velice významná je pak spolupráce s velkými společnostmi, které mohou do společného výzkumu alokovat nemalé prostředky. Jedná se především o společnosti, které můžeme označit z tvůrce trhu, tedy firmy s vysokou přidanou hodnotou inovativnosti.

Typy možných vědeckovýzkumných projektů:

a)      Grantová agentura České republiky (GAČR)

Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly podle § 36 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných. Grantová agentura je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky.

Činnosti, které zabezpečuje GAČR:

a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů (dále jen „projekt“),

b) hodnocení a výběr návrhů projektů,

c) poskytování účelové podpory projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,

d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,

e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů projektů a kontrolu jimi dosažených  výsledků,

f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury a zpráv o její činnosti,

g) jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,

h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami; pro tento účel používá Grantová agentura název v anglickém jazyce – Czech Science Foundation.

Strategickým cílem veřejné soutěže je podpora základního výzkumu v oblastech:

1. Technické vědy:

Strojírenství

Elektrotechnika a elektronika

Kybernetika a zpracování informace

Stavební materiály, architektura

Stavební mechanika a konstrukce, mechanika tekutin

Technická chemie

Metalurgie a výroba materiálů

Materiálové vědy a inženýrství

2. Vědy o neživé přírodě:

Matematika

Informatika

Atomová, jaderná a částicová fyzika, fyzika nízkých teplot

Fyzika kondenzovaných látek a materiálů

Molekulární a makromolekulární fyzika, fyzika plazmatu a optika

Analytická chemie a chemometrie

Chemické a biochemické přeměny

Teoretická chemie a fyzikální chemie

Astronomie a astrofyzika, fyzika atmosféry a meteorologie, klimatologie a hydrologie, geografie

Geofyzika, geochemie, geologie a mineralogie, hydrogeologie

3. Lékařské a biologické vědy:

Genetika, experimentální onkologie, lékařská biochemie, toxikologie, metabolismus a výživa

Morfologické obory, mikrobiologie, imunologie, epidemiologie a hygiena

Fyziologické obory, farmakologie, neurovědy

Klinický a preklinický výzkum, experimentální medicína

Molekulární, buněčná a vývojová biologie

4. Společenské a humanitní vědy:

Filosofie, teologie, religionistika

Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie, kvantitativní metody v ekonomii

Podnikové vědy, finance, administrativa, správa

Sociologie, demografie, sociální geografie a mediální studia

Historické vědy, národopis

Lingvistika a literární vědy

Psychologie, pedagogika

Právní vědy, politologie

Estetika, hudební vědy a vědy o umění

Dějiny 19. a 20. století

5. Zemědělské a biologicko-environmentální vědy:

Fyziologie a genetika rostlin rostlinolékařství

Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství

Potravinářství, ekotoxikologie a environmentální chemie

Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů

Ekologie živočichů a rostlin

Botanika a zoologie

Ministerstvo průmyslu a obchodu - Program TIP

Ministerstvo průmyslu a obchodu patří mezi tradiční vyhlašovatele projektů v oblasti vědy a výzkumu s vazbou na podporu průmyslu, jako tradičního odvětví národního hospodářství České republiky. Mezi významné dotační tituly patří program TIP. Hlavním smyslem daného dotačního titulu je podpora aplikovaného výzkumu ve vazbě na inovace, které jako jediné mohou přinést a zabezpečit trvale udržitelný rozvoj.

Mezi základní oblasti podpory patří:

a)      Nové materiály a výrobky

b)      Nové progresivní technologie

c)      Nové informační a řídicí systémy

Hlavním cílem vědy a výzkumu ve výše uvedených tématech je vědeckovýzkumná činnost a optimalizace tvorby nových a konkurenceschopných materiálů, nanomateriálů, nových nebo zlepšených průmyslových výrobků, vývoj nových progresivních technologií, zvýšení efektivity konvenčních výrobních postupů, optimalizaci řízení výrobních procesů a efektivitu předávání relevantních informací. Vše je zaměřeno na podporu trvale udržitelného rozvoje a zvýšení ekonomického růstu České republiky.

Technologická agentura České republiky (TA ČR)

Technologická agentura České republiky byla založena jako organizační složka státu za účelem podpory vědy a výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V zásadě je možné říci, že se jedná o implementační agenturu, která zajišťuje následující činnosti:

  • přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek,
  • hodnocení a výběr návrhů programových projektů,
  • poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
  • kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
  • hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
  • zpracování návrhu výdajů Technologické agentury ČR a zpráv o její činnosti,
  • poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,
  • podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů,
  • jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
  • spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.

V současné chvíli Technologická agentura vytýčila čtyři oblasti – programy, které mají podpořit vědu a výzkum v České republice. Jedná se o programy:

Program ALFA – který je koncipován na programovací období 2011 – 2016. Tématicky je zaměřen na oblasti podpory:

a)      progresivní materiály, technologie a systémy

b)      energetické zdroje a ochrana životního prostředí

c)      udržitelný rozvoj dopravy

Program „Centra kompetence“ – se zaměřuje na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu a vývoje. Programovací období je určeno v rozmezí let 2012 – 2019. Hlavním cílem má být vznik a podpora činnosti center zaměřených na VaV se zaměřením na obory s vysokým potenciálem.

Program OMEGA– se zaměřuje na zlepšení oblastí celospolečenského života obyvatel České republiky. Cílem je podpora projektů zaměřených do aplikovaného výzkumu. Program bude realizován v letech 2012 – 2017.

Program BETA– bude realizován odlišným způsobem. Nebude se jednat o vyhlašování výzev zaměřených na projekty, ale na základě analýz potřeb příslušných orgánů státní správy budou vyhlašovány veřejné zakázky do oblasti aplikovaného výzkumu.

Sedmý rámcový program Evropského společenství (7. RP)

Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace patří k hlavním a velmi významným nástrojům Evropské unie pro podporu a financování výzkumu a vývoje. Členění 7. RP odráží potřeby Evropy, aby členské státy zvýšily svou konkurenceschopnost. Prioritou je vědeckovýzkumná činnost a podpora mezinárodní spolupráce.

Struktura 7. RP

Sedmý rámcový program je složen ze čtyř specifických programů. Jedná se o programy Spolupráce,  Myšlenky, Lidé a Kapacity.

Prvním a z hlediska rozpočtu nejvýznamnějším je program Spolupráce, který je zaměřen na vědeckovýzkumnou činnost vycházející z potřeb společnosti a průmyslu. Program je dále členěn na oblasti:

  1. Zdraví – výzkum je zaměřen na biotechnologie, genetické nástroje, nové a inovativní technologie pro lidské zdraví.
  2. Zemědělství, potraviny a biotechnologie – zde se výzkum zaměřuje na oblast biologických základů zemědělské, lesnické a rybářské produkce, potraviny a potravinářské technologie a v neposlední řadě na nepotravinářské využití zemědělské produkce.
  3. Informační a komunikační technologie – program je zaměřen na potřeby průmyslu, zdravotnictví a vzdělávání. Dalším tématem je inteligentní a bezpečná doprava. Technologická část programu se zabývá řešením otázky ICT, internetu, komunikace a vývojem nových generací robotů (ve vazbě na řídící jednotky).
  4. Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie – vědeckovýzkumná činnost se zaměřuje na vývoj v oblasti nanotechnologií a jejich vlivu na člověka, životní prostředí a průmysl. Materiálový výzkum je orientován na sofistikované multifunkční povrchy a materiály s předem požadovanými vlastnostmi.
  5. Energie – jejím cílem je najít nové a rozvinout stávající energetické systémy zaměřené především na vyšší energetickou účinnost a nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů.
  6. Životní prostředí - výzkum je zaměřen na zlepšení znalostí o vzájemném působení klimatu, biosféry, ekosystémů a lidských činností a na vývoj nových technologií, nástrojů a služeb potřebných pro předpovídání změn klimatu a ekosystémů (jak terestrických, tak i oceánských); pochopení vlivu ŽP na zdraví člověka; sledování, prevenci, zmírňování environmentálních tlaků a rizik včetně přizpůsobení se jim; monitorování a hodnocení udržitelnosti přirozeného i antropogenního ŽP.
  7. Doprava (včetně letectví) – výzkum je zaměřen na řešení problematiky letecké a pozemní dopravy (železniční, silniční a lodní). Cílem výzkumu je omezení negativního vlivu dopravy na životní prostředí, zvýšení časové a finanční efektivity přepravy osob a zboží.
  8. Společensko-ekonomické a humanitní vědy – výzkum je zaměřen na klíčové společenské otázky EU, důraz je kladen na politický dopad výsledků projektů a na spolupráci různých disciplín. Součástí projektů je vytváření scénářů vývoje.
  9. Kosmický výzkum – výzkum se soustředí na aplikace využívající družicových systémů ve prospěch politik Evropské unie (program GMES – Global Monitoring for Environment and Security), průzkum vesmíru (ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou či národními kosmickými agenturami) a technologický vývoj určený k vyšší bezpečnosti.
  10. Bezpečnost – cílem výzkumu je vytvoření technologického a znalostního potenciálu potřebného k zajištění bezpečnosti obyvatelstva před hrozbami terorismu, přírodních katastrof a průmyslových nehod při respektování základních lidských práv a soukromí a dále koordinace a strukturování bezpečnostního výzkumu.

Dalším programem je program Myšlenky jehož cílem je posílit excelenci a dynamiku evropského výzkumu a zvýšit přitažlivost Evropského výzkumného prostoru pro nejlepší výzkumné pracovníky ze všech zemí. V programu Myšlenky je podporován špičkový výzkum, zvaný též hraniční (na hranici lidského poznání). Program poskytuje granty pro nadané začínající i zkušené výzkumné pracovníky z veřejného i soukromého sektoru.

Třetím programem je program Lidé. Cílem je posílit lidský potenciál ve výzkumu a vývoji. Jedná se především o mobilitu výzkumných pracovníků, kteří se mohou zúčastnit podporovaných aktivit zaměřených na školení začínajících výzkumných pracovníků a již zkušenější kolegové zase mohou dále rozvíjet své odborné znalosti a dovednosti formou celoživotního vzdělávání prostřednicvím evropských stáží a evropských neintegračních grantů.

Posledním programem 7. RP je program Kapacity, který je zaměřen na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě a zajišťuje jejich efektivní využívání. Program je rozdělen do šesti částí:

  • Výzkumné infrastruktury – cílem programu je optimální využití a rozvoj nejlepších výzkumných infrastruktur existujících v Evropě.
  • Výzkum ve prospěch malých a středních podniků (MSP) - cílem je umožnit technicky středně vyspělým MSP (nebo jejich asociacím) přístup k výsledkům výzkumu, aniž by tyto organizace musely vlastní výzkum provádět.
  • Regiony znalostí – program je zaměřen na podporu VaV ve všech evropských regionech prostřednictvím aktivit tzv. výzkumem řízených regionálních klastrů („regional researchdriven clusters“).
  • Výzkumný potenciál – se zaměřuje na rozvoj výzkumných a technologických kapacit vybraných výzkumných institucí z méně rozvinutých regionů EU (konvergenčních a vzdálených regionů) a jejich spolupráci s centry excelence kdekoliv v EU. Tato spolupráce by měla napomoci k vytvoření strategických partnerství a umožnit vybraným centrům plně rozvinout a realizovat svůj potenciál a lépe se zapojit do evropského výzkumného prostoru.
  • Věda ve společnosti – tato oblast se zaměřuje jednak na výzkum, v němž se vědecká problematika prolíná s ostatními sférami společnosti (etické otázky spojené s novými technologiemi, hodnocení a komunikace vědy), jednak na podporu vědy a vzdělávání ve vědě (inovativní výukové metody, vědecká muzea). Oblast pokrývá také téma účasti žen ve vědě.
  • Mezinárodní spolupráce – cílem aktivit v této prioritě je podpořit zastoupení třetích zemí do projektů 7. RP. Patří sem zejména mapování vědeckého potenciálu různých zemí a regionů, informování o 7. RP a rozvíjení bilaterální spolupráce se zeměmi, se kterými EU uzavřela dohodu o spolupráci ve výzkumu a vývoji.

There are currently no posts in this category.