Kapitola II. Aplikace a využití poznatků komercializace v praxi

 2.1   Návrh prezentace

  • Centrum pro transfer technologií – činnost (měření, analýzy, kolaborativní výzkum, licencování, přednášky profesorů atd.), začlenění ve struktuře vysoké školy, organizační struktura, očekávané změny vlivem VaVpI
  • Hlavní úskalí teoretické činnosti (akademici vs. komerční sféra, politika ochrany duševního vlastnictví na vysokých školách, hospodářská činnost aneb „firemní kultura“ při realizaci jednorázových měření, (ne)možnost zakládání spin-off, rozpočtování full-cost modelem, Rámec společenství …)
  • Obchodní model center (získávání a realizace obchodních případů, byznys model)
  • Měření, výzkum a analýzy pro firmy na zakázku na Univerzitě Palackého v Olomouci
  • Příklady realizovaných spoluprací

 

 2.2   Studijní podklad

Než začneme poznatky využívat - několik praktických upozornění na odlišnost podnikatelské a akademické kultury.

Navázání spolupráce vysokých škol s podnikatelským sektorem (firmami) není vždy jednoduché. I když se v posledních letech situace mění, stále obě strany  představují rozdílné a oddělené světy, jejichž propojení často brání různé překážky. Rozdílnost obou světů je dána jinými principy úspěchu v každém z nich, kdy za úspěch v akademickém světe je považováno odborné uznání (např. počtem publikací v renomovaných odborných časopisech či vystoupením na mezinárodních vědeckých konferencích), zatímco principem úspěchu v podnikatelském sektoru je trvale udržitelný rozvoj firmy (doslova tvorba zisku, což zní části, naštěstí pouze malé části, akademiků vulgárně).

Akademické prostředí tak není pro podnikatelskou sféru snadno čitelné. Tato ne vždy pozitivní image, kterou akademici v očích businessmanů mají, je z části způsobena separací akademického světa od ostatního okolí, a z části díky jiným okolnostem. Mezi hlavní patří již naznačená odlišnost cílů a hodnot vysokých škol a firem. Podniky řeší problémy komplexně a bez ohledu na jednotlivé vědecké disciplíny, zatímco akademici primárně řeší problematiku v rámci svých výzkumných oborů, bez ohledu na komplexní povahu problému. V základním výzkumu to ale jinak nejde, pouze specializované týmy mají vysoké šance.

Cíle mají vliv i na časovou perspektivu řešení problémů. Podniky musí dodržovat relativně krátké, ale vždy striktní termíny, zatímco práce na vysokých školách jsou mívají dlouhodobé horizonty. Akademičtí pracovníci jsou někdy zvyklí počítat čas v jednotkách týdnů či měsíců a posunutí termínu nevnímají jako fatální. Naopak, nedodržení termínu (ovšemže ze zcela objektivních důvodů, ne že by snad byl akademik nezodpovědný!) mnohdy spíše patří k univerzitnímu koloritu. Čas se mnohdy měří na semestry, zkoušková období, prázdniny a v každém období má akademický pracovník jiné penzum času, které může případné komerční spolupráci věnovat. Mnohdy to bohužel koliduje s firemními potřebami.

Také administrativa na vysokých školách bývá velmi komplikovaná, což má za následek pomalý rozhodovací proces a nedostatek flexibility. Někdy je problémem nedostatek personálních a jiných kapacit na straně vysokých škol. Akademičtí pracovníci jsou zaneprázdněni výukou a základním výzkumem a na spoluprácí se soukromým sektorem jim nezbývá požadovaný čas. A hlavně, spolupráce s praxí není v tuto chvíli v ČR povinnou součástí náplně práce akademiků, proto ji v podstatě realizují nad rámec svých pracovních povinností. Toto se ale velmi rychle mění. Mnohé granty přímo vyžadují určité procento spolufinancování ze soukromých prostředků a zcela jiná „liga“ jsou projekty z VaVpI, kde je procento příjmů z komerčních spoluprací přímo závazný ukazatel.

Výzkumníci výzkum považují za svého koníčka. Hlavním kritériem pro mnohé z nich nejsou peníze, ale akademická svoboda a možnost věnovat se věcem, které je opravdu baví. Často staví na první místo perfektní výsledek po všech stránkách. Oproti tomu firmy požadují co nejrychlejší či okamžitou aplikaci bez ohledu na myšlenkovou originalitu a ne se vždy nejlepšími parametry. Bude proto obtížnější společný projekt řídit i z těchto důvodů.

Poslední významnou překážkou může být jakýsi konkurenční vztah mezi školami a podniky. Školy se bojí případného odlivu svých oborníků do firem. Zaměstnanci podniku se zase mohou obávat situací, kdy se spolupráce s vysokou školou natolik osvědčí, že může nahradit vnitropodnikový výzkum v daném směru. Také skutečné prostředí a atmosféra na konkrétních pracovištích vysokých škol ne vždy zcela nahrává spolupráci, i když je z centrálních míst školy deklarativně podporována.

Výše uvedené postřehy rozhodně nemají za cíl podniky od spolupráce s vysokými školami odradit, spíše upozorňují na nejčastější úskalí této spolupráce, se kterými se centra pro transfer technologií nebo jinak se nazývající jednotky na vysokých školách, které mají za úkol spolupráce vytvářet, musí vyrovnat.

Vždy je třeba si uvědomit, že spolupráce musí mít smysl pro obě strany. Vysoká škola je mnohdy schopná dodat velmi kvalitní výsledek za velmi atraktivních podmínek, které by firmy jinde nezískaly. Vysoká škola zase přijde, kromě finančního výnosu, i do interakce s realitou, což je pro ni velmi cenné. Určitě se tedy vyplatí s vysokými školami spolupracovat, neboť tato spolupráce obohatí obě strany kontraktu v mnoha směrech.

Co by vlastně kanceláře/jednotky/centra pro transfer technologií nebo jinak se nazývající útvary pro spolupráci s průmyslem měli dělat? Říkejme jim tedy Centra.

Centra pro transfer technologií

Centrum bude zprostředkovávat jak jednorázová měření a analýzy, tak kolaborativní a smluvní výzkum pro aplikační sféru (firmy, další vědeckovýzkumná pracoviště) odborných pracovišť vysoké školy.  Zprostředkovává odborná vystoupení a přednášky vědeckých pracovníků a jejich konzultace ve firmách. Snaží se komercionalizovat předměty duševního vlastnictví – hledat licenční partnery.

Mezi hlavní aktivity patří přípravná jednání k potenciálním společným projektům a zjištění možnosti spolupráce, příprava projektového záměru a smlouvy (o dílo, o spolupráci apod.),  pomoc se zajištěním financováním projektu, dohled nad plněním předmětu smlouvy – řízení projektu. Centrum se dále zabývá průzkumem trhu, mapováním komercializačního potenciálu výsledků VaV vysoké školy, realizací komunikační strategie, networkingem se zaměřením na zahraniční odběratele výsledků výzkumu a vývoje.

Centra jsou vlastně takové obchodní jednotky vysokých škol, který by měly generovat příjmy a mít kladný hospodářský výsledek. Centra mohou být součástí vysoké školy nebo mohou mít vlastní subjektivitu (ale ideálně s většinovým podílem dané vysoké školy nebo škol, či pracovišť, pro které zajišťují služby).

Systém získávání a řízení jednoduchých obchodních případů – jednorázových měření či analýz je standardní obchodování, kde komoditou jsou specializované vědeckovýzkumné služby.

 

Pro získávání klientů je tedy možné použít standardních obchodních postupů:

Získávání zájemců → Oslovování zájemců → Potenciální klient → Nabídka vypracovaná ve spolupráci s potenciálním řešitelem projektu → Návrh smlouvy → Podpis smlouvy → Realizace  → Vyúčtování zakázky (fakturace) ® Ukončení obchodního případu (získání spokojeného klienta)

Hlavními nástroji, které pomáhají při získávání a řízení obchodních případů, jsou:

  • získávání potenciálních zájemců z různých zdrojů
  • systém řízení vztahů se zákazníky - CRM
  • evidence „nabídky“ - přístrojové techniky, výzkumných kapacit a know-how, které jsou na vysoké škole k dispozici a je možné je komerčně využít.

Jak to děláme na Univerzitě Palackého v Olomouci?

Jednotkou určenou pro komerční spoluprácí je Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP). VTP UP je samostatná hospodářská jednotka rektorátu univerzity. Spolupráce s firmami je jednou z činností VTP UP.

VTP UP zajišťuje také identifikaci nových potenciálních uživatelů. V databázi je několik tisíc potenciálních zájemců zejména z České republiky.

Důležitým zdrojem pro získávání nových zájemců jsou i odborné akce (konference, výstavy), kde jsou kontakty získávány osobně.

VTP UP je členem Společnosti Vědeckotechnických parků ČR, má přímé kontakty do více než 20 parků v ČR s své nabídky spolupráce může komunikovat přes tyto prostředníky. Přidružené členství v síti Enterprise Europe Network umožňuje nabídky zacílit i na zahraniční společnosti.  Členství v síti Tuesday Business Network umožňuje získávat kontakty zejména na technologické společnosti.

Potenciální zájemce v zahraniční hledáme zejména s využitím oborových sdružení, klastru a vědeckotechnických parků. Důležitým partnerem je Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest s jejími  zahraničními zastoupeními.

Zájemci jsou vedeni v Microsoft Navision CRM a jsou rozděleni do skupin (segmentováni) podle svého zaměření (farmaceutický průmysl, chemický průmysl, potravináři apod.)

Přístroje a služby na UPOL dostupné a  využitelné v režimu doplňkové činnosti  jsou vedeny v  Katalogu přístrojů a služeb UP. Katalog přístrojů a služeb UP je volně k dispozici zájemcům o spolupráci na www.vyzkumprofirmy.cz (v anglickém jazyce na http://www.vtpup.cz/en/research-measurement-analysis.html). Obsahuje seznam a popis pracovišť UP a položkový seznam přístrojů a služeb s jejich popisem, možností využití a cenou za využití. Katalog je neustále aktualizován.

Nabídka přístrojů a služeb pracovišť Univerzity Palackého v Olomouci je rozdělena do jednotlivých segmentů. Segmenty jsou tvořeny podle oborového zaměření potenciálních klientů – firem a nabídky přístrojů a služeb Univerzity. Pro každý segment je vytvořen speciální marketingový balíček. Balíček obsahuje krátký popis nabídky pro daný segment s příklady nabízených přístrojů nebo služeb.

Potenciální klienti jsou pravidelně oslovování na základě marketingového plánu, který je tvořen na období jednoho roku. Marketingový plán je připravován ve spolupráci se zástupci jednotlivých výzkumných pracovišť.

Mezi standardní typy oslovování patří např. přímý marketing (přímé e-maily, přímé dopisy, telefonní nabídky),  tištěná reklama zejména v odborných časopisech, kontraktační workshopy, osobní kontakty, prezentace na odborných akcích pro firmy, apod.

V okamžiku přijetí poptávky na službu měření, výzkum a analýzy pro firmy na zakázku kontaktujeme zástupce pracoviště, které může poptávku uspokojit. V případě jednoduchého zadání připravíme ve spolupráci s vedoucím pracoviště nabídku. V případě komplikovanější nebo komplexnější poptávky nejprve zorganizujeme schůzku nebo sérii schůzek mezi potenciálním zákazníkem a  vedoucím pracoviště. Konzultanti VTP UP se schůzek účastní. Po vyjasnění zadání spolupracujeme na přípravě nabídky, zejména v její ekonomické části.

Cena za využití přístrojů a služeb je stanovována v souladu se směrnicí Hospodaření v režimu doplňkové činnosti na UP tak, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. V případě využití služeb komerční sférou budou vždy kalkulovány přímé náklady a veškeré nepřímé náklady, včetně odpisů.

V případě úspěšné nabídky připravuje VTP UP smluvní zajištění obchodního případu (u jednoduchých případů stačí objednávka, u složitějších smlouva o dílo, případně smlouva o spolupráci apod.). VTP UP má k dispozici vzory smluv, které jsou upravovány  na konkrétní podmínky obchodního případu a ve spolupráci s právníkem UP připraveny k podpisu zúčastněným smluvním stranám.

VTP UP i nadále působí jako hlavní kontakt vůči klientovi. Pravidelně dohlíží na plnění smlouvy (zejména na plnění termínů všech zúčastněných stran).

Po ukončení obchodního případu, případně po ukončení smluvně dohodnuté fáze obchodního případu, provede VTP UP vyúčtování.

Obr. 2. 1.  Katalog přístrojů a služeb – www.vyzkumprofirmy.cz

Obr. 2. 2.  Katalog přístrojů a služeb

Každý přístroj nebo služba v katalogu je podrobně popsán včetně kontaktů na obsluhu přístroje nebo dodavatele služby. U některých záznamů jsou i podmínky využití přístroje nebo služby a cena za jejich využití.

Obr. 2. 3.Katalog přístrojů a služeb

Smluvní výzkum, licenční partneři

Jiná situace je u získávání kontraktů na smluvní výzkum nebo pro hledání licenčních partnerů.  U zakázkového měření nebo analýz většinou nevznikají předměty duševního vlastnictví.  U výzkumu na zakázku většinou duševní vlastnictví náleží zadavateli (firmě, pro kterou je výzkum realizován). Při realizaci společného výzkumu nebo při nabídce patentů k licencování je třeba mít na vysokých školách předpisy, jak v těchto situacích postupovat.

Získávání těchto obchodních případů je silně vázáno na osobní kontakty výzkumníků nebo pracovníků center pro transfer technologií a příprava kontraktů bývá složitá a časově náročná. Do jednání jsou vtaženi právníci a patentoví zástupci a týmy vyjednavačů. Většinou se jedná o rozsáhlé případy v mnohamilionových řádech. Takovýchto případů není realizováno mnoho.

Univerzita Palackého v Olomouci má novou směrnici z roku 2009 „Realizace práv průmyslového vlastnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci“, kde je nakládání s předměty průmyslového vlastnictví vyřešeno následovně.

Za realizaci práv duševního vlastnictví UP je zodpovědný Vědeckotechnický park UP:

  • vede evidenci Oznámení o vzniku předmětů duševního, resp. průmyslového vlastnictví (dále jen „Oznámení“),
  • vede evidenci Přihlášek předmětů průmyslového vlastnictví podaných k registraci u Úřadu průmyslového vlastnictví jménem UP (dále jen „Přihláška“),   
  • zpracovává analýzy a stanoviska a zprostředkovává služby směřující ke komerčnímu uplatnění předmětů průmyslového vlastnictví UP,
  • poskytuje zájemcům z řad zaměstnanců poradenství při podávání Přihlášek,
  • ve spolupráci s právním oddělením UP poskytuje zájemcům součinnost při uzavírání licenčních smluv k předmětům průmyslového vlastnictví,
  • vede evidenci předmětů průmyslového vlastnictví,
  • v případě podání Oznámení prostřednictvím VTP UP odpovídá za včasné postoupení veškerých informací a podkladů potřebných pro rozhodnutí rektora UP nebo jím pověřené osoby ohledně podání Přihlášky k registraci předmětu průmyslového vlastnictví,
  • zajišťuje prostřednictvím třetích osob nebo samostatně realizuje školení a kurzy v oblasti duševního vlastnictví

Základní principy ochrany průmyslového vlastnictví na UP

Osoba v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu (zaměstnanec)  i studenti UP jsou povinni chránit veškeré průmyslové vlastnictví zaměstnavatele a práva s ním spojená. Zaměstnanec UP je povinen zdržet se jakéhokoli jednání, které by mohlo být v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele ve vztahu k průmyslovému vlastnictví UP. Zároveň je povinen dbát, aby veškeré průmyslové vlastnictví UP bylo využíváno pouze pro potřebu zaměstnavatele nebo v jeho oprávněném zájmu a taktéž, aby nedocházelo k porušování práv průmyslového vlastnictví třetích osob.

Zaměstnanec je povinen při zveřejňování výsledků svého výzkumu nebo vývoje postupovat tak, aby neohrozil potenciální zájem zaměstnavatele na právní ochranu předmětu průmyslového vlastnictví.

Zaměstnavatel je v souladu s obecně závaznými předpisy povinen chránit a respektovat veškerá osobnostní a dále majetková práva k průmyslovému vlastnictví, která mohou v souvislosti s plněním pracovních povinností jeho zaměstnanci vzniknout. Tyto povinnosti platí přiměřeně pro studenty UP v jakémkoli studijním programu.

Nakládání s průmyslovým vlastnictvím

Vytvoří-li zaměstnanec při plnění úkolů vyplývajících z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k UP předmět průmyslového vlastnictví, přechází právo k tomuto předmětu na UP jakožto jeho zaměstnavatele, není-li smlouvou mezi UP a původcem  písemně dohodnuto jinak. Předmětem průmyslového vlastnictví podle tohoto článku se rozumí především vynález, užitný vzor, průmyslový vzor a biotechnologický vynález.

Při řešení vědeckovýzkumných, vývojových a jiných úkolů s jinou osobou je nutné předem smluvně stanovit, rozsah v jakém jim náleží práva z předmětů průmyslového vlastnictví. Pokud se strany dohodnou na spoluvlastnictví, je nutné předem smluvně stanovit předpokládanou výši spoluvlastnického podílu každé ze stran a formu povinné součinnosti spoluvlastníků.

Původce je povinen neprodleně, nejpozději však do 14 dnů od vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví, oznámit tuto skutečnost rektorovi UP nebo VTP UP.

Rektor UP nebo jím pověřený zástupce rozhodne o podání přihlášky k ochraně předmětu průmyslového vlastnictví jménem UP nejpozději do 30 dnů ode dne podání Oznámení.

Vysloví-li rektor UP souhlas s podáním přihlášky, může původce anebo původci samostatně nebo ve spolupráci s VTP UP podat jménem UP Přihlášku k příslušnému úřadu.

Pokud VTP UP projeví zájem o komerční využití předmětu, ke kterému se Přihláška vztahuje, může tak učinit pouze po vydání předchozího písemného souhlasu původce.

Nedojde-li nejpozději do 5 let po získání ochrany k předmětu průmyslového vlastnictví  k jeho úspěšné komercializaci, rektor UP nebo jím pověřená osoba může rozhodnout o vzdání se ochrany vyplývající z práv průmyslového vlastnictví. Než bude ochrana zrušena, musí být původci umožněno, aby mu mohla být ze strany UP příslušná práva průmyslového vlastnictví za sjednaných podmínek poskytnuta.

Původce je povinen účinně spolupracovat s UP při krocích vedoucích k využití předmětu průmyslového vlastnictví, tzn. poskytovat veškerou potřebnou součinnost tak, aby tohoto předmětu bylo možné řádně a efektivně využívat. Za spolupráci lze původci přiznat mimořádnou odměnu.

V případě komercionalizace má původce (původci) a jeho pracoviště nárok na procentuální odměnu z čistého zisku po zdanění.

Analýza poptávky po spolupráci s vysokými školami

Univerzita Palackého v Olomouci si v roce 2008 nechala udělat kvantitativní  výzkum od společnosti STEM/MARK o spolupráci aplikační sféry s univerzitami a jejich názor na nabídku spolupráce UP.

Ochota spolupracovat s univerzitami je mezi českými výrobními firmami poměrně vysoká. Třetina už s vysokými školami nějakým způsobem spolupracuje, a další téměř třetina si případnou spolupráci dovede představit. Nejčastější formou spolupráce je zadávání témat diplomových a semestrálních prací, vysoký potenciál má měření a testování v laboratořích VŠ a zakázkový vývoj.

Většina oslovených zástupců firem se nijak nebrání aktivnímu oslovení ze strany univerzit, naopak je vítá, nemusí se starat sami. Email, písemný či telefonický kontakt, případně i pravidelné informování o konkrétních možnostech je přijatelné. Malá informovanost o možnostech spolupráce, určitá pasivita univerzit v tomto ohledu představuje častou „výtku“ ze strany firem. UP na toto zjištění reaguje a aplikační sféře zasílá pravidelné informace o novém přístrojovém vybavení pracoviště a o nově nabízených službách.

Zhruba čtvrtina firem si dokázala představit zadání zakázky Univerzitě Palackého („Určitě ano“), pokud by měla v nabídce přístroj nebo službu, kterou ve firmě využije. Toto ukazuje na vysoký potenciál pro budoucí spolupráci, jak jednorázových měření a analýz, tak také výzkumu na zakázku.

Třetina firem spolupracuje s vysokou školou s nulovým finančním objemem, naopak u třetiny roční finanční objem spolupráce přesáhl 100 tis. Kč.

Potenciál mají především oblasti měření a testování v laboratořích (22%), řešení problémů formou diplomových a semestrálních prací a zpracování odborných posudků, studií a analýz (19%) a zpracování odborných posudků, studií a analýz (18%).


Laboratoř růstových regulátorů je společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumný program je primárně zaměřen na malé molekuly, které regulují proces dělení buněk, proliferaci a růst rostlinných i živočišných buněk. Mezi nejintenzivněji zkoumané molekuly patří především cytokininy a deriváty cytokininů. Cytokininy ovlivňují život rostlin mnoha způsoby; mimo jiné zpomalují stárnutí buněk.

Laboratoř růstových regulátorů vede profesor Miroslav Strnad. Oborový výzkumný tým je složen ze zkušených rostlinných fyziologů, biochemiků a také z organických a analytických chemiků. Do výzkumu je také zapojeno mnoho studentů v rámci jejich magisterských a postgraduálních studií botaniky, analytické a organické chemie nebo medicínské biologie.

Biologové již delší dobu vědí, že některé cytokininy oddalují stárnutí i u živočišných buněk, včetně kožních tkání. Toto zjištění není nové, zjistili ho vědci z univerzity v dánském Aarhusu. Kinetin prodlužuje životnost i u buněčných kultur kožních tkání, má antioxidační účinky a ničí volné radikály. To je jedno z vysvětlení, jak dochází ke zpomalení stárnutí. V roce 2004 se týmu Miroslava Strnada podařilo vyrobit sloučeniny, které jsou cytokininům podobné, ovšem stárnutí kožních buněk zpomalují mnohem účinněji. Přínos Laboratoře růstových regulátorů spočívá v tom, že objevila sloučeniny odvozené z těchto přírodních látek, jejichž účinky jsou ještě mnohem silnější.

V čem ale spočívá unikátnost? Vyplývá to už ze samého pojmu cyto-kinin: cytokinéza znamená buněčné dělení. A cytokininy vykazují unikátní biologickou aktivitu právě tím, že buněčné dělení stimulují. Výchozí otázka samozřejmě ale zněla, jak naopak buněčnému dělení – a tedy nádorovému bujení – zabránit, jak najít tzv. inhibitory, látky, které buněčné dělení zpomalují, nebo dokonce zastavují. A přesně tuto otázku se pracovníkům laboratoře podařilo zodpovědět. Vycházeli z předpokladu, že schopnost těchto látek stimulovat buněčné dělení se dá změnit, resp., že lze tuto jejich účinnost „převrátit“. Jejich úsilí proto směřovalo k tomu, abychom dokázali tuto molekulu trošku „poopravit“ a najít takové modifikace, které by byly zodpovědné za aktivitu přesně opačnou. Vlastně  „předělali“ biologickou aktivitu přírodních cytokininů tak, aby z nich byly látky, která naopak inhibují, tedy brzdí buněčné dělení. V poslední době v Laboratoři navíc zjistili, že i všechny další skupiny rostlinných hormonů se dají takto „převrátit“, tj. že se jejich biologická určenost dá jednoduchými modifikacemi změnit v aktivitu opačnou.

V Laboratoři dále zjistili, že vlastně nejde o specificky rostlinné molekuly, nýbrž že se vyskytují už v bakteriích, řasách ale i v dalších vyšších organismech. Jsou to tzv. fylogeneticky osvědčené molekuly, tedy jakési „pralátky“, které sehrávaly ve vývoji života na zemi klíčovou roli už od počátku evoluce. Existují vlastně už u nejjednodušších organismů, neboť i ty jsou schopny syntetizovat cytokininy. Jsou to tedy zároveň evolučně ověřené molekuly, což je impozantní, protože takových molekul mnoho není.

 Vědci z olomoucké laboratoře jsou přesvědčeni, že tyto molekuly existují i v živočišných buňkách, chybí však zatím techniky, které by byly schopny ty látky najít. V živočišných buňkách se totiž nacházejí ve velmi malých koncentracích, na rozdíl od rostlin, v nichž jsou přítomné ve větších, většinou pikomolárních (10-12 M) koncentracích a hlavně je lze bez problémů použít ve větším množství materiálu. Nález těchto molekul v živočišných buňkách by znamenal velmi zajímavý objev, možná nových lidských hormonů.

Látka opravdu funguje, popsat mechanismus, proč tomu tak je, zatím však vědci neumějí. V současné době ho zkoumají. Mají vyzkoušeno na buněčné úrovni, že látky doopravdy fungují a zpomalují stárnutí kůže. Projevuje se to třeba například morfologií buněk, pod mikroskopem vypadají jako omlazené.

Tohle je pouze omlazení buněk kůže. Lidský a živočišný organismus se skládá z nepřeberného množství buněk. A to, že je velmi složitý a tahle látka funguje na jeden typ buněk, neznamená, že musí fungovat na jiné buňky, které v těle máme. V Laboratoři se tím chtějí zabývat a zjistit, jak omlazovaly všechny buňky. Stárnutí se ale nedá zcela zabránit, lidský věk můžeme pouze prodloužit. Ale elixír mládí se dá asi těžko najít

Výsledky tohoto výzkumu jsou přímo předurčeny ke komerčnímu využití. Následovalo zajištění patentové ochrany (Laboratoř spolupracuje s firmou Invencia) a zajištění komerčního partnera. Látky jsou chráněny dvěma mezinárodními patenty.

Laboratoř využila příležitosti a spojila síly s firmou Senetek z USA. Společnost Senetek PLC sídlí v Napa v Kalifornii. Její roční obrat je několik desítek milionů dolarů. Ředitelem je pan Frank J. Massino. Firma uvedla na trh první sloučeninu z Olomouce, pojmenovanou Pyratine-6. Kosmetické výrobky obsahující Pyratine-6 výrazně omlazují pleť a potlačují její zarudnutí. Zatím jsou dostupné jen v USA, ale plánuje se i prodej v Evropské unii. Více najdete na www.pyratine.com. Pyratine-6 je ve volném prodeji v drogeriích. Dávka na dva měsíce stojí kolem padesáti dolarů (asi 950 korun). Firma hledá distributora pro evropský trh, zatím je u nás přípravky možno získat pouze prostřednictvím internetové objednávky přímo ze Spojených států.

Účinnou látku v nich obsaženou do Spojených států dodává olomoucká firma Olchemim, která sídlí ve Vědeckotechnickém parku Univerzity Palackého v Olomouci.

Původní smysl vývoje těchto látek byl jejich dermatologický účinek, výrazně totiž zpomalují stárnutí kůže. Později však odborníci přišli na to, že látka má i léčivé účinky. Ve firmě zkoušeli klinicky testovat látku v mastech a testovali ji i na některá onemocnění. Zjistili při tom, že tato látka má rovněž impozantní účinky například na růži, na kterou takřka žádné současné přípravky nefungují. Firma tak vyvinula i řadu produktů na léčení této kožní choroby. Výsledky klinických testů jsou podle amerických lékařů velmi slibné. Senetek testuje olomoucké preparáty společně s Kalifornskou univerzitou v Irvine. Testy neodhalily žádné vedlejší účinky, takže Senetek PLC mohl řadu kosmetických přípravků uvést na trh.

Spolupráce s firmou Senetek PLC má dvě úrovně. Jednak přispívá na výzkum (na tiskové konferenci, na které se vzájemná spolupráce oznámila, předala firma symbolický šek na 100 000 dolarů pro financování dalšího výzkumu na základě uzavřené smlouvy o výzkumné spolupráci) , jednak jsou s ní uzavřeny licenční smlouvy, na jejichž základě k nám proudí zisky z prodeje těchto přípravků. Licenční poplatky putují do Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Firma hradí i náklady na patentovou ochranu, což ročně představuje téměř sto tisíc dolarů.

Vlastní výzkum trval asi čtyři roky, v kosmetice je klinický vývoj mnohem rychlejší než u léčiv. Tam vývoj léku trvá deset nebo i více let a náklady na výzkum a vývoj se pohybují v řádu miliard dolarů, kdežto vývoj takovéto kosmetiky většinou tak tři roky.

V obou případech je zcela běžné, že vědci spolupracují s nadnárodními firmami, které si tak vysoké investice mohou dovolit. Je to oboustranně výhodné.

Společnost Senetek chce brzy zahájit prodej výrobků s druhou látkou vyvinutou v Olomouci. Účinky dalších šestnácti se ověřují. Výzkum a spolupráce s Američany tedy zdaleka nekončí.

Olomoucká laboratoř vyvinula i další látky odvozené od cytokininů, které mají protinádorové účinky a pod komerčním názvem Seliciclib jsou testovány v druhé fázi klinických zkoušek skotskou firmou Cyclacel.

Příklad jedné ze zakázek na jednorázové měření pro firmu

V rámci nabídky služeb VTP UP firmám se na park obrátila firma Aqua Sanatura kvůli ověření jejich poznatků.

Aqua Sanatura se zabývá výzkumem vody a jejich vlastností z fyzikálního hlediska, které bylo donedávna poněkud opomíjeno. Pracovníci firmy vyvinuli vlastní zařízení schopné bez použití elektrického proudu a magnetizmu upravit vlastnosti vody a vodných roztoků tak, že rozpuštěné látky (např. desinfekční, čistící a prací prostředky, některé vitamíny, veškeré látky koloidního charakteru atd.) dosahují díky lepšímu rozptýlení v roztoku vyšší účinnosti. Dokonaleji rozptýlené látky se pak chovají tak, jako by jich ve vodě a vodných roztocích bylo obsaženo větší množství, než tomu ve skutečnosti je. A právě tyto poznatky pomohl firmě úspěšně ověřit Vědeckotechnický park UP, který ji zprostředkoval měření na Katedře fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty UP. Firma si tímto měřením ověřila, že podstata pozorovaných jevů spočívá ve změnách nadmolekulových struktur a dohodla se na další spolupráci s katedrou. Konkrétně byla změřena rozpustnost a velikost nanočástic koloidního stříbra a viskozita dodaného roztoku.

Firma Aqua Sanatura byla založena v roce 2003. Od svého vzniku se zaměřuje především na vývoj, výrobu a distribuci zařízení sloužících ke zvýšení kvality vody dané jejími fyzikálně-chemickými parametry. Firma Aqua Sanatura v současnosti aktivně vyvíjí zařízení pro úpravu vody, z nichž některá jsou již na trhu běžně komerčně dostupná.

There are currently no posts in this category.