Kapitola I. Právní ochrana duševního vlastnictví (ČÁST 4)

5.      Prověření bonity a finančních poměrů smluvního partnera prostřednictvím banky například pomocí tzv. bankovních nebo kancelářských informací před uzavřením licenční smlouvy. V zájmu zajištění spolehlivého obdržení licenčních plateb by měl český poskytovatel zásadně vždy v licenční smlouvě požadovat pro tyto jemu určené platby otevření neodvolatelného akreditivu, vystaveného prvotřídní, známou zahraniční bankou, s podmínkami otevření a dílčích splátek podle ustanovení licenční smlouvy. Jiným opatřením může být doklad o převzetí záruk za finanční závazky nabyvatele, vystavený solidní známou bankou. Tuto povinnost je třeba uložit smluvně nabyvateli, neboť jinak by mohly českému poskytovateli vzniknout zbytečné více náklady s otevřením akreditivu a s poskytnutím záruky za platby. V současné době činí u různých bank v různých zemích poplatky za otevření akreditivu obecně asi 2 % z příslušné částky platby.

6.      Česká strana (poskytovatel) předává technickou a ostatní smluvní dokumentaci, prototypy apod. ve sjednaných termínech, poskytuje technickou pomoc (zaškolení) v rozsahu stanoveném licenční smlouvou a zajišťuje smluvní ochranu patentů nebo známkovou ochranu.

1.8.3        Postup při koupi licence a při uzavírání pasivní licenční smlouvy

1.Stanovení, projednání a schválení licenčního záměru nákupu určité licence. Ekonomická příprava spočívající zejména ve vypracování a schválení předběžného ekonomického rozboru výhodnosti nákupu licence a zavedení licenční výroby s marketingovou rozvahou o možnostech prodeje licenčního výrobku v ČR a do vybraných licenčních území. Ujasnění cíle, který se nákupem licence sleduje, má umožnit, aby v souladu s ním a záměrem mohla být zaslána poptávka předpokládaným poskytovatelům nebo poskytovateli. Rozsah poptávky se může týkat:

  • patentové licence tj. získání práv na využití patentu. Se zakoupením práv na využití patentu zpravidla získá nabyvatel vedle možnosti vyrábět patentově chráněný výrobek též právo jej vyvážet do zemí s jeho platnou patentovou ochranou. Je nutné, aby v případě, že nabyvatel nakupuje tzv. čistou patentovou licenci (tj. bez jakéhokoliv dalšího know-how, tedy bez jakýchkoliv technologických a technických poznatků), měl naprostou jistotu, že bude schopen vyrábět licenční výrobek bez další pomoci zahraničního partnera (poskytovatele);
  • získání práv na využití patentů a smlouvou získaného a předaného know how. V tomto případě získá nabyvatel práva tak, jak jsou uvedena v předchozím bodu a veškeré výrobní znalosti včetně utajovaných, související s výrobou licenčního výrobku, tedy veškeré potřebné know-how. Tento typ pasivní licence dává nabyvateli licence rozsáhlé možnosti využití a získání nejnovějších poznatků a je nejrozšířenějším druhem pasivních licenčních smluv;
  • získání práv na použití ochranné známky nebo chráněného vzoru (vedle průmyslového vzoru zvláště v posledních deseti letech oblíbeného užitného vzoru) se vyskytuje v poměrně menším rozsahu, a to převážně u tzv. smluv „formulačních“, kde použití ochranné známky bývá spojeno s dovozem určité substance, která se v ČR zpracovává nebo upravuje, tj. „formuluje“ – a na trhu se pak prodává pod cizí ochrannou známkou. Obdobná situace je při použití chráněného vzoru, tj. průmyslového vzoru a zvláště užitného vzoru, na který je vydáváno v zjednodušeném řízení osvědčení zvané též „malý patent“, jehož obliba v poslední deseti letech zvláště v Evropě významně vzrostla (viz například jeho značná obliba v Německu, Rakousku, Itálii, Švédsku, Finsku, Dánsku a Polsku, ale i v Japonsku a po jeho zavedení i u nás.) Předností užitných vzorů je zejména skutečnost, že se před jejich zápisem do rejstříku nezkoumá vztah jejich předmětu k existujícímu stavu techniky (na rozdíl od vynálezu) a ochranu tak lze získat i na řešení, která nejsou nová;
  • získání práv na použití smlouvou předaného výrobního know–how. V tomto případě jde o tzv. licenci na know-how, kde nabyvatel získává výrobní zkušenosti a znalosti v plném rozsahu tak, aby byl schopen vyrábět bez dalšího sám licenční výrobek;
  • kombinace třetího bodu s některou výše uvedenou možností. S kombinací používání ochranné známky spolu s využitím patentů a získáním know how se setkáváme ve všech průmyslových odvětvích.

2.Rozhodnutí o tom, zda požádat odbornou firmu o pomoc při zajišťování nákupu licence a zejména při projednávání a uzavírání příslušné pasivní licenční smlouvy s vybraným zahraničním poskytovatelem. V kladném případě uzavření např. obstaratelské smlouvy.

3.Výběr smluvního partnera – zahraničního poskytovatele licence. Při výběru licenčního partnera se doporučuje zvažovat dvě hlavní kritéria:

  • Technické kritérium má zásadní význam pro celou zamýšlenou transakci.Posuzuje se technická úroveň výrobku, který se má v rámci licence vyrábět, technologický postup výroby a možnost jeho využití ve výrobních zařízeních nabyvatele licence, použitelnost současného vybavení, potřeba nových investic, náročnost na dovoz strojů a zařízení ze zahraničí, trvalý nebo částečný dovoz komponentů nebo surovin, energetická náročnost a řada dalších ukazatelů. Rovněž je nutno vzít v úvahu prodejnost licenčního výrobku na tuzemském a zahraničním trhu.
  • Obchodní kritéria jsou často stejně důležitá jako technická a jejich posouzení je především záležitostí zájemce o koupi licence – budoucího nabyvatele, ale i odborných firem, pokud si zájemce o licenci jejich pomoc smluvně zajistí. V případě nákupu licence standardně platí, že:

► musí být známy majetkové poměry zahraničního partnera, aby bylo co nejvíce omezeno riziko neplnění smlouvy. Informace lze poměrně spolehlivě získat prostřednictvím prvotřídních nebo známých bank; 

► je nezbytné, aby licenční smlouva obsahovala taková ustanovení, která budou co nejvíce, resp. dostatečně, chránit zájmy českého nabyvatele licence, zejména dosažení co nejvýhodnější ceny a platebních podmínek;

► doporučuje se vyžádat si dostatečný počet konkurenčních nabídek zahraničních dodavatelů nabízejících požadovanou licenci, neboť porovnáním různých nabídek je zpravidla možno odvodit průměrnou cenu, kterou pak lze uplatňovat při následném cenovém jednání. Jsou ovšem výjimečné případy, kdy dobře nelze žádat konkurenční nabídku a výběr partnera je jednoznačný či daný. Tento případ nastává tehdy, kdy potenciální poskytovatel licence je monopolním výrobcem licenčního výrobku nebo jediným vlastníkem utajovaného technologického postupu, případně má výrobek dokonale patentově chráněn a licenci proto nelze získat jinak;

► z praktických důvodů se doporučuje smluvně přijímat a poskytovat platby předem pouze v nevyhnutelných případech nebo v případech hodných zvláštního zřetele, a i v těchto případech maximálně do výše 20 %. Cena za licenci je jedním z nejdůležitějších kritérií pro výběr partnera, ale stejně důležité je sjednání co nejvýhodnějších platebních podmínek a způsobu placení licenčních poplatků. Obecně platí, že nejnižší cena nemusí být vždy pro nákup licence cenou nejvýhodnější;

► dalším pomocným kritériem je zkušenost zahraničního partnera v oblasti prodeje licencí, dávající lepší předpoklady pro plnění budoucí smlouvy.

4.Vyhodnocení získané licenční nabídky nebo nabídek a následné vyjasňování  doplňujících otázek a požadavků českého zájemce a vyjasnění možností nabízející firmy. Pokud nabídky v zásadě vyhovují, je třeba začít s přípravou návrhu licenční smlouvy. V praxi se obvykle nabízejí dvě alternativy: buď vyžádáme zaslání návrhu smlouvy od zahraničního partnera, nebo vypracujeme návrh smlouvy sami a odešleme jej možnému poskytovateli. Tato volba alternativ často odpadá u silných, zavedených a renomovaných firem, které v případě vážného zájmu a poptávky automaticky zájemci zašlou svůj standardní firemní text příslušné licenční smlouvy. V případě možnosti volby z uvedených dvou alternativ platí, že výhodnější je prvá alternativa, tedy vyžádání návrhu smlouvy od nabízejícího, protože jsme stranou smlouvu připomínkující, což dává možnost volit taktiku dalšího jednání a postupu. Svůj význam zde má i ta okolnost, že zahraniční partner může v případě druhé alternativy – vypracování a zaslání mu našeho vlastního návrhu – mít rozdílnou (zejména větší) představu o závaznosti námi předloženého návrhu pro nás samotné při následných jednáních, což může někdy poněkud komplikovat naši budoucí vyjednávací pozici a možnosti. Nadto je dnes v oblasti mezinárodního obchodu licencemi (transferu technologií) již obecně akceptovanou a uznávanou zvyklostí, že první návrh licenční smlouvy je zpravidla předkládán potenciálním poskytovatelem licence, obdobně jako prodávajícím v mezinárodní kupní smlouvě. Poté se zpravidla uskuteční několik nebo více jednání, ze kterých teprve vzejde definitivní poskytovatel licence a konečné znění licenční smlouvy a její podpis a vstup v platnost či nabytí účinnosti.

5.Výsledkem výše naznačeného postupu je tedy vyhotovení, důkladné posouzení a projednání příslušné (pasivní) licenční smlouvy, která po svém podpisu oběma (všemi) stranami vstoupí v platnost a účinnost současně, pokud není nabytí její účinnosti odloženo vázáním na splnění nějaké zákonné povinnosti v zemi poskytovatele nebo nabyvatele, např. souhlasem ústřední banky či jiného orgánu v rozvojových zemích apod. V České republice vyžaduje uzavřená a platná licenční smlouva k výkonu práv poskytnutých na jejím základě podle § 509 obch.z. zápis do příslušného rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví. Fakticky tak teprve zápisem do příslušného registru nabude uzavřená platná licenční smlouva účinnosti a vykonatelnosti  svého předmětu smlouvy.

1.8.4        Nejčastější teoretická a praktická úskalí při uzavírání licenčních smluv

  • nejednotný výklad smluvních ustanovení zaviněný nepřesnou formulací, případně rozpory mezi jednotlivými ustanoveními smlouvy,
  • nepřesná nebo neúplná definice předmětu licenční smlouvy, který je nejdůležitějším ustanovením každé, a tedy i licenční smlouvy,
  • neúplná specifikace technické dokumentace vedoucí následně k rozporům při jejím následném předávání,
  • počet dnů na zaškolení v rámci technické pomoci je stanoven v nedostatečném počtu a musí být teprve dodatečně rozšiřován, což vede k průtahům a potížím,
  • není přesně dohodnut a formulován stav po skončení smlouvy a dochází proto zpravidla následně k nepříjemným dohadům, zda nabyvatel může nebo nemůže pokračovat ve využívání smlouvou nabytých práv a v jakém rozsahu,
  • pro zpoždění stavebních prací nedojde během platnosti smlouvy k provedení garančních zkoušek. Vznikne situace, jejíž řešení je zpravidla výlučně závislé pouze na dobré vůli poskytovatele licence, poskytovatel licence se sloučí s jinou firmou, která předčasně vypoví smlouvu, a finanční vyrovnání je třeba sjednat s novým majitelem,
  • poskytovatel vyhlásí úpadek.To je zřejmě nejhorší možný případ, protože odškodnění pak závisí na rozhodnutí soudu a na finanční situaci poskytovatele v době úpadku.

Lze zdůraznit, že dobře projednaná a dohodnutá licenční smlouva může všemožná úskalí eliminovat nebo je omezit na minimum, a uzavřít toto pojednání konstatováním, že čas a námaha věnovaná dobré, pečlivé a zvláště odborné přípravě licenční smlouvy se většinou vždy vrátí při její, zvláště dlouhodobé, realizaci.

1. 9   Práva autorská

 

1.9.1        Autorské dílo

Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické, včetně urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným.

Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka.

1.9.2        Souborné dílo

Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky definice autorského díla je dílem souborným.

Autor díla

Autor díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala, tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených. V některých zahraničních právních úpravách lze za autora považovat i právnickou osobu – zaměstnavatele skutečného tvůrce.

Spoluautoři

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět. Při nakládání s dílem je nutný souhlas všech spoluautorů, v případě nesouhlasu jednoho z nich bez vážného důvodu se mohou ostatní spoluautoři domáhat chybějícího souhlasu u soudu.

Anonym a pseudonym

Autorský zákon umožňuje, že dílo bude zveřejněno i bez udání jména autora nebo bude zveřejněno pod pseudonymem, tj. pod autorovým krycím jménem. V obou případech platí, že totožnost autora není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

1.9.3        Právo autorské a práva s ním související

Autorská práva v České republice jsou práva chráněná autorským zákonem č.121/2000 Sb. v platném znění  (úplné znění č.398/2006 Sb., plus novely).

Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje, ale pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření myšlenek – jde o dílo v objektivně vnímatelné podobě.

Autorské právo ve smyslu objektivním je souhrn právních norem, které upravují vztahy jejichž předmětem jsou autorská díla. Autorské právo subjektivní je oprávnění, které vzniká autorovi k autorskému dílu v rámci právního vztahu s jinými subjekty. Autorské právo je absolutní a výlučné, vzniká již v okamžiku vytvoření díla v objektivně vnímatelné podobě. V takovémto případě mluvíme o evropském kontinentálním systému autorského práva.

Naproti tomu existuje i druhý tzv. angloamerický copyrightový systém, při němž ke vzniku právní ochrany je třeba,aby dílo bylo registrováno u určeného státního orgánu. Je tam uložen příslušný počet výtisků a musí být zaplacen registrační poplatek. Tento režim např. fungoval i v USA do roku 1988.

Práva osobnostní

Jsou to práva nepřevoditelná. Autor má právo:

  • rozhodnout o prvním zveřejnění – např.vystavení obrazu, premiéra filmu (odlišit od „veřejného“ rozšiřování, které patří do majetkových práv, což je jeden ze způsobů užití díla;;
  • osobovat si autorství, včetně práva rozhodovat o tom zda a jak má být autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla;
  • na nedotknutelnost svého díla, má právo udělit svolení k jakékoliv změně nebo jiného zásahu do díla. Nově je do autorského zákona zakotven tzv.autorský dohled, např. projektant na stavbě provádí autorský dozor – tj. zda realizace stavby probíhá podle autorova projektu. Ke speciálním případům výkonu  autorského dohledu patří i autorská korektura.;

Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Po této době nesmí být využívána způsobem, který by snižoval hodnotu díla.

Práva majetková

Majetková práva umožňují autorovi ekonomicky (majetkově) zhodnotit své dílo. Autor má právo své dílo užít v původní nebo jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva, tj.licencí. Má rovněž právo dostat odměnu na základě zákona ve zvláštních uvedených případech, tj. rozmnožování díla pro osobní potřebu a v případě opětovného prodeje originálu uměleckého díla. Poskytnutím oprávnění jiné osobě právo autorovi nezaniká.

Právem dílo užít je:

  • právo na rozmnožování díla;
  • právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na pronájem originálu  nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na sdělování díla veřejnosti – zejména : právo na provozování díla, právo na vysílání díla, právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla;

Rozmnožování díla

Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Jedná se  např.o  rozmnožování autorského díla rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové, zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě elektronické.

Rozšiřování díla

Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.

Pronájem díla

Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou

Půjčování díla

Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. Na rozdíl od pronájmu je tedy půjčování zpřístupňování díla, které nevede k hospodářskému či jinému prospěchu.

Vystavování díla

Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

Sdělování díla veřejnosti

Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo jinou sítí.

Sdělování díla veřejnosti zahrnuje:živé provozování díla a jeho přenos; provozování díla ze záznamu a jeho přenos; vysílání díla rozhlasem nebo televizí; přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla; a provozování rozhlasového či televizního vysílání.

Majetková práva nelze převést - provést“převod těchto práv“, jak to jde např. u průmyslového vlastnictví (patent apod.). Na tyto práva lze jen udělit licenci, autor se jich nemůže vzdát. Nelze je např. postihnout výkonem soudního rozhodnutí ani je zahrnout do konkurzní podstaty.

Jiná majetková práva

Mezi jiná majetková práva ve smyslu zákona 121/2000 Sb. patří:

  • právo na odměnu po opětovném prodeji originálu uměleckého díla;
  • právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu;

Trvání majetkových práv

Majetková práva trvají pokud není stanoveno jinak po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu  trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla.

Bylo-li dílo vytvořeno více spoluautory počítá se doba trvání majetkových práv (70 let) až po smrti posledního spoluautora, který ostatní přežil.

Trvání práv souvisejících s právem autorským

  • práva výkonných umělců (50 let  od vytvoření/zveřejnění);
  • práva výrobců (50 let od pořízení /zveřejnění 1.sdělení záznamů);
  • práva vysílatelů (50 let od prvního vysílání);
  • práva zveřejnitele (25 let  od zveřejnění);
  • práva nakladatele (50 let od vydání díla);
  • trvání práv pořizovatele databáze je 15 let od pořízení – zpřístupnění;

 

1.9.4        Výjimky a omezení práva autorského

Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze:

  • ve zvláštních případech stanovených autorským zákonem; a
  • pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití; a
  • pokud užitím díla nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

Dle autorského zákona lze autorské dílo bez souhlasu autora užít:

  • v rámci volného užití;
  • v rámci tzv. zákonné licence a .
  • pokud autor díla zemřel před více než 70-ti lety

Volná užití

Za užití díla ve smyslu §30 autorského zákona se nepovažuje užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. Toto však neplatí, pokud jde o rozmnoženinu počítačového programu či elektronické databáze, rozmnoženinu či napodobeninu díla architektonického stavbou a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu. Rozmnoženina nebo napodobenina výtvarného díla pro vlastní potřebu musí být jako taková vždy zřetelně označena.

1.9.5        Bezúplatné zákonné licence

V rámci autorského zákona lze dílo užít bez svolení autora a bez placení autorské odměny (bez uzavření licence) v těchto případech:

  • citace;
  • propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje;
  • užití díla umístěného na veřejném prostranství;
  • úřední a zpravodajská licence;
  • užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního;;
  • knihovní licence;
  • licence pro zdravotně postižené;
  • licence pro dočasné rozmnoženiny;
  • licence pro fotografickou podobiznu;
  • licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým;
  • licence pro sociální zařízení;

 

1.9.6        Ochrana autorského práva

Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může zejména domáhat:

  • určení svého autorství;
  • zákazu ohrožení svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy;
  • sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny a napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě;
  • odstranění následků zásahu do práva;
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučiněníza způsobenou nemajetkovou újmu; zejména: a)  omluvou, b) zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím, výši peněžitého zadostiučinění určí soud.
  • zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

Nároků plynoucích z porušení autorského práva se může domáhat zejména samotný autor díla, vedle autora pak také oprávněný dědic, osoba, které přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, držitel výhradní licence a v některých případech také kolektivní správce.

Dále má autor nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Autorský zákon umožňuje sankce vůči uživateli, který dílo užívá, aniž by měl k tomu příslušné oprávnění -  licenci. V takovém případě má autor nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

1.9.7        Licenční smlouvy k autorským dílům

Licenční smlouvou poskytuje autor nabyvateli licence udělení souhlasu k užití díla (výkonu, záznamu apod.). Nabyvatel se v této smlouvě, není-li podle §49 odst.2, sjednáno jinak , zavazuje poskytnout autorovi odměnu.

Licence výhradní – autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen se i sám zdržet výkonu práv užití díla způsobem, ke kterému licenci udělil. Smlouva musí být v písemné formě.

Licence nevýhradní – autor je nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem ke kterému licenci udělil, jakož i poskytnutí licence třetím osobám.

Licence neomezené (na všechny  způsoby užití), omezené (na konkrétní způsoby užití)

Licenční smlouvy mohou být písemné nebo i  ústní. Nový typ  licencí CC – creative commons. Za pomocí grafických symbolů, případně jejich kombinací jsou umožňovány uživatelům různé rozsahy oprávnění s dílem nakládat.

Smlouvu může uzavírat autor, dědic, zaměstnavatel, nabyvatel licence s možností udělovat podlicenci, kolektivní správce

Licenční smlouvy se uzavírají podle obecných pravidel v OZ. Nové licence typu CC (neurčitý okruh adresátů výzvy, akceptace možná i bez vyrozumění

Je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout licenci třetí osobě (podlicence).

Odměna

Není-li stanoveno jinak, musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná.

Omezení licence

Není-li sjednáno jinak, licence je omezena podle AZ na:

  • způsob užití díla a rozsah nezbytný k dosažení účelu smlouvy
  • území ČR
  • dobu obvyklou u díla a způsobu užití max. na 1  rok !!
  • množstevní rozsah obvyklý u druhu díla a způsobu užití

 

1.9.8        Odstoupení od licenční smlouvy

Autor může odstoupit od licenční smlouvy ze dvou důvodů a to : pro nečinnost nabyvatele nebo dojde k odstoupení pro změnu přesvědčení autora.

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele

V případech, kdy autor udělil k dílu výhradní licenci, která mu znemožňuje, aby dílo sám užíval nebo udělil licenci jiné osobě, může autor od licenční smlouvy odstoupit za podmínky, že:

  • nabyvatel výhradní licenci nevyužívá vůbec, případně ji využívá nedostatečně;
  • tím jsou dotčeny oprávněné zájmy autora;
  • autor nabyvatele vyzval, aby licenci dostatečně využil, stanovil k tomu přiměřenou lhůtu a na možnost odstoupení od smlouvy nabyvatele licence upozornil;

Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora

Autor může písemně odstoupit od smlouvy také v případě, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy.

1.9.9        Zvláštní ustanovení o některých dílech

Autorský zákon obsahuje zvláštní ustanovení o některých dílech. Do této kategorie zvláštních děl patří:

  • zaměstnanecké dílo;
  • kolektivní dílo;
  • školní dílo;
  • dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo;
  • dílo audiovizuální;
  • počítačové programy

Zaměstnanecké dílo

Není-li sjednáno jinak zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. Zaměstnavatel může právo výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.

Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

Nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel v konkrétním případě jinak, je zaměstnavatel oprávněn dílo zveřejnit, upravit, zpracovat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného a uvádět na veřejnost pod svým jménem. Převést právo k výkonu majetkových práv na třetí osobu však zaměstnavatel může pouze se svolením autora.

Zaměstnavatel může zaměstnanecké dílo užívat po neomezenou dobu, tedy i po skončení pracovního či obdobného poměru se zaměstnancem.

Odměna za vytvoření a užití díla

Odměnou za vytvoření autorského díla v rámci plnění pracovních povinností je mzda, v případě dohod odměna. Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dostatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplácená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku. Toto však neplatí pro počítačové programy, databáze a kartografická díla.

Kolektivní dílo

Je to dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením jedné fyzické nebo právnické osoby a je uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku. Objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Na tato díla se nevztahuje ustanovení o dílech vytvořených na objednávku a o soutěžních dílech. – (§61 autorského zákona)

Školní dílo

Jedná se o dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo k jinému školskému nebo vzdělávacímu zařízení (např. bakalářské, diplomové, doktorské práce, nikoliv rigorózní ani habilitační práce – rigorózní zkoušku nelze považovat za plnění studijních povinností)

Škola nebo jiné vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla. Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu.

Autor – student, žák může své dílo užít, prodat ho (např. originály uměleckých děl) nebo poskytnou jinému licenci jen, když to není proti zájmům školy. V takovémto případě má škola nebo školské zařízení oprávnění požadovat, aby jim autor školního díla přispěl z výtěžku díla na úhradu jejich nákladů, které škola na vytvoření díla vynaložila.

Díla vytvořená na objednávku a soutěžní dílo

Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámce takového účelu je objednavatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

Není-li sjednáno jinak a není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednavatele, pak může autor díla poskytnout licenční smlouvu k užití díla i jiné osobě.

1.9.10        Počítačové programy

Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.

Autorský zákon v ustanovení o počítačových programech obsahuje omezení rozsahu výlučných práv autora k počítačovému programu

Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu

Oprávněným uživatelemrozmnoženiny počítačového programu se rozumí oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, dále oprávněný nabyvatel licence. Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

  • rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu;
  • jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak;
  • zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání;
  • zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn;
  • rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li taková rozmnožování nebo překlad nezbytná k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.

 

1.9.11         Práva související s právem autorským

Autorský zákon také upravuje práva související s právem autorským a to:

  • právo výkonného umělce k uměleckému výkonu;
  • právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu;
  • právo výrobce zvukově – obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu;
  • právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání;
  • právo nakladatele.

Kromě práv výkonných umělců, kterým zákon přiznává osobnostní práva obdobně jako autorům, náležejí ostatním nositelům práv souvisejících s právem autorským pouze práva majetková.

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Výkonným umělcem je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila. Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková.

Osobnostní práva výkonného umělce zahrnují :

  • právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu;
  • právo rozhodnout zda a jakým způsobem má být zveřejněno jméno výkonného umělce;
  • právo na ochranu před užitímuměleckého výkonu způsobem, které by bylo na újmu pověsti výkonného umělce.

Majetkovými práva výkonného umělce zahrnují:

  • právo dílo užít
  • právo na odměnu
  • právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

Zvukovým záznamem se rozumí výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření. Výrobci zvukového záznamu náleží

  • výlučné majetkové právo užít zvukový záznam a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva;
  • právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

There are currently no posts in this category.