Kapitola IV. Projektování silničních staveb (ČÁST 1)

4.1        Úvod

Projektováním rozumíme řešení stavby po stránce technické, architektonické a  ekonomické. Projekt stavby obsahuje textovou a výkresovou část.

a)      Obsah a rozsah dokumentace přikládané k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DUR), nebo rozhodnutí o změně stavby a o vlivu změny stavby na využití území určuje vyhláška č. 503/2006 Sb.

b)      Obsah rozsah projektové dokumentace pro silniční stavby je stanoven přílohou vyhlášky č. 146/2008 Sb.

Dokumentaci silničních staveb členíme následně:

-          Studie

-          Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

-          Dokumentace k oznámení o záměru v území

-          Projektová dokumentace pro ohlášení stavby

-          Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení

-          Projektová dokumentace pro provádění stavby

-          Zadávací dokumentace stavby

-          Realizační dokumentace stavby

-     Dokumentace skutečného provedení stavby

4.2        Části projektu

Textová část projektové dokumentace obsahuje průvodní zprávu a souhrnnou technickou zprávu. Průvodní zpráva zahrnuje zejména identifikační údaje účastníků výstavby, základní údaje o stavbě, členění stavby na jednotlivé objekty, termíny zahájení a dokončení stavby, návaznost na okolní stavby a předpokládané náklady stavby.

Souhrnná technická zpráva obsahuje zejména údaje o použitých mapových podkladech, nárocích na zábor zemědělské a lesní půdy, údaje o stávajících podzemních vedeních a jejich přeložkách případně zajištění jejich ochranných pásem. Dále obsahuje urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, zvláště pak způsob napojení na stávající dopravní systém, protihluková opatření, odvodnění během stavby a po jejím dokončení nebo údaje o hospodaření se sejmutou ornicí. Souhrnná technická zpráva řeší i vhodnost materiálů do násypů včetně celkové bilance zemních prací.

Výkresová část projektové dokumentace pozemních komunikací zahrnuje následující přílohy:

Přehledná situace

Podrobná nebo koordinační situace

Podélný profil

Vzorové příčné řezy

Příčné řezy

Dalšími podrobnými výkresy mohou být zejména:

Vytyčovací výkres

Rozvoz hmot

Výkres dopravního značení

Výkresy podrobností (např. propustků)

Výkres záboru pozemků

4.3        Zásady pro úpravu výkresů

4.3.1       Tloušťka čar

Ve výkresech projektové dokumentace používáme čáry tenké (tl. 0,18 nebo 0,25mm), tlusté (tl. 0,50 nebo 0,70 mm) nebo velmi tlusté (tl. 1,00 nebo 1,40 mm).

4.3.2       Druh a velikost písma

Velikost písma volíme zpravidla v závislosti na druhu a velikosti výkresu. Vždy však používáme písmo technické, tzn. Hladké. Platí to i při využití výpočetní techniky. Základní řada velikosti písma v milimetrech je 1,8 (výjimečně);  2,5; 3,5; 5,0; 7,0; 10,0; 14,0 a 20,0.

4.3.3       Formátování výkresů

Základní formátem pro skládání výkresů je formát A4, což je formát běžného kancelářského papíru. Jeho rozměry jsou 210 x 297 mm. Proč je tento rozměr tak zvláštní a nezaokrouhlený? Rozměry formátů řady A vycházejí ze dvou podmínek. První podmínkou je, že plocha formátu A0 je přesně 1m2.  Další formáty vznikají půlením. Má tedy formát A1 plochu poloviny metru čtverečního, formát A2 čtvrtiny, formát A3 osminy a formát A4 jedné šestnáctiny metru čtverečního. Druhou podmínkou je, že při dělení formátů zůstává zachován poměr stran. Matematicky lze jednoduše dokázat, že jediným takovým poměrem je poměr 1:1,414, tj.  jedna ku odmocnina ze dvou. Rozměry a plochy jednotlivých formátů jsou uvedeny v tabulce 4.1.

4.3.4       Skládání výkresů

     Základním formátem pro skládání výkresů je formát A4.  Výkres jakéhokoliv formátu se skládá tak, že vycházíme z pravého dolního rohu výkresu.  Výkres nejprve složíme zprava svislými sklady na pruh široký 210 mm.  Tento pruh následně složíme zdola vodorovnými sklady na výšku 297 mm .

Pravý dolní formát výkresu, označovaný jako popisové pole zůstává i po složení viditelný. Popisové pole obsahuje v dolní části popisovou tabulku (tzv. rozpisku) a nad ní legendu výkresu, výškový systém (na výkresech, které uvádějí nadmořské výšky), souřadnicový systém a orientaci k severu (u situací a vytyčovacích výkresů) a další údaje.

4.3.5       Popisové pole

       Popisové pole má obsahovat tyto identifikační a administrativní údaje:

a)      Číslo dokumentu (identifikační číslo stanovené vlastníkem dokumentu pro účely evidence);

b)      Označení dokumentu (pro účely třídění dokumentu);

c)      Všeobecné identifikační údaje o stavbě, např. název stavby, místo stavby,(město, popisné číslo, parcelní číslo, katastrální území apod.);

d)      Druh dokumentu (určený s ohledem na specifický obsah informace a způsob podání – viz např. ČSN EN 61355);

e)      Název dokumentu ( upřesňující údaj o obsahu výkresu, název zobrazovaného předmětu nebo objektu, s uvedením hlavního měřítka výkresu základního obrazu);

f)       Označení zákonného vlastníka dokumentu (název a adresa, popř. i značka, logo, telefon, fax, e-mail, apod.);

g)      Jména, popř. i podpisy osob zodpovědných za obsah a zpracování dokumentu, s datem zpracování dokumentu;

h)      Status dokumentu (např. DÚR, DSP, RDS);

i)      Datum vydání dokumentu daného statusu;

j)      Další doplňující údaje, jako např. přímý investor, číslo zakázky, kód jazyku, číslo listu a celkový počet listů daného dokumentu;

4.3.6       Měřené jednotky

Ve výkresech pozemních komunikací se uvádějí metrické měrné jednotky s různou přesností. Staničení osy komunikace (tzv. hektometry – stovky metrů) uvádíme v kilometrech na jedno desetinné místo (např. 0,2). Staničení hlavních bodů osy (např. ZÚ, TP, PK, KK, KÚ), objektů atd. uvádíme v kilometrech na pět desetinných míst (např. km 1,228 44). Výškové kóty v podélném profilu, psaném podélném profilu, příčných řezech apod. uvádíme v metrech na dvě desetinná místa (např. 123,45). Stejným způsobem uvádíme i délkové kóty, např. ve vytyčovacím schématu. Rozměry konstrukci v příčných řezech (např. tloušťky konstrukčních vrstev vozovky) uvádíme v milimetrech. Velikost úhlů se u dává v gradech na dvě desetinná místa, při použití stupňové míry udáváme úhel s přesností nejméně na jednu úhlovou minutu. Podélné a příčné sklony se udávají v procentech na dvě desetinná místa. Sklony svahů silničního tělesa uvádíme poměrem, např. 1:2,5.

4.3.7       Označení hlavních bodů oblouku

Pro označení hlavních bodů kružnicového oblouku se používají tyto značky:

TK (tečna – přechodnice)

KK (kružnice – kružnice)

KT (kružnice – tečna)Pro označení hlavních bodů kružnicového oblouku s katodickými přechodnicemi se používají tyto značky:

TP (tečna – přechodnice)

PK (přechodnice – kružnice)

KK (kružnice – kružnice)

KP (kružnice – přechodnice)

PT (přechodnice – tečna)

   K těmto značkám se většinou připisuje číslo příslušného oblouku s tím, že se zvlášť číslují oblouky na hlavní trase a zvlášť na vedlejších komunikacích, větvích křižovatek apod.

4.3.8       Popis staničení

Staničení na situaci a v podélném profilu má narůstat zleva doprava. Popis staničení se v situaci umístí obvykle vpravo ve směru staničení tak, aby se nekryl s dalšími podrobnostmi. Popis a staničení hlavních bodů se umísťuje převážně na vnitřní  stranu oblouku na kolmici k ose. Tyto kolmice se vyznačí tenkou plnou čarou. Staničení příčných řezů se umístí obvykle vlevo od osy ve směru staniční na krátké úsečce kolmé na osu.

4.4        Obsah a úprava jednotlivých výkresů

 

4.4.1       Celková (přehledná) situace stavby

 Přehlednou situaci zakreslujeme zpravidla do mapových podkladů v měřítku 1 : 10 000. V případě potřeby lze použít i jiná měřítka, např. 1: 5 000, 1: 25 000 nebo 1: 50 000. Přehlednou situaci kreslíme jednobarevně, případně vícebarevně. U vícebarevné situace se kreslí stávající stav černě, výškopis hnědě a navrhovaný stav červeně. V navrhovaném stavu se kreslí podrobnosti způsobem uvedeným v tabulce 4.2. Příklad přehledné situace je na obrázku 4.2.

Osa pozemní komunikace

Jedno nebo dvoupruhové

Tlustou nebo velmi tlustou plnou čarou

Osa pozemní komunikace

Čtyř nebo vícepruhové

Dvěma rovnoběžnými tlustými plnými

Čarami

Začátek a konec úpravy

Tlustou plnou úsečkou kolmou na osu komunikace nebo kroužkem

Směry pozemní komunikace

Šipkami před začátkem a za koncem úpravy s vyznačením směrů

Staničení v km

Kroužkem na ose komunikace a popisem

Hlavní body směrových

návrhových prvků

Pouze u větších měřítek popisem poloměru a délky přechodnic

Větve křižovatek

Plnou čarou s vyznačením

a popisem směrů

Variantní řešení

Tlustou čarou odlišenou od hlavní trasy typem čáry (např. čárkovaně) a popisem

(např. VARIANTA A)

Objekty (mosty, tunely, zdi)

Schematicky tlustou plnou čarou s popisem

(např. OPĚRNÁ ZEĎ DL. 120,00)

Osy kolejí (železničních, tramvajových)

Tlustou plnou čarou

4.4.2       Podrobná a koordinační situace

Podrobné situace se kreslí nejčastěji v měřítku 1 : 500 nebo 1 : 1000. Dále je možno použít i měřítko 1 : 2000, 1 : 5 000 nebo naopak podrobnějšího 1 : 200, vždy s přihlédnutím k zobrazovaným skutečnostem. Podrobnou situaci kreslíme jednobarevně nebo vícebarevně. U vícebarevných situací se kreslí stávající stav černě, výškopis hnědě a navrhovaný stav červeně.

Ve stávajícím stavu se kreslí (černě) situace okolního prostoru s vyznačením orientace k severu, stávající vedení sítí technického vybavení příslušnými značkami, body podrobného bodového pole a další měřické body průsečíky sítě pravoúhlých souřadnic JTSK s popisem min. dvou průsečíků, sondy a vrty (nejsou-li uvedeny v samostatném výkresu).

V navrhovaném stavu se kreslí podrobnosti způsobem uvedeným v tabulce 4.3. Další podrobnosti se kreslí značkami podle tabulky 4.4. Významné plochy se vybarvují dle tabulky 4.5.

Tabulka 4.3 -  Detaily podrobné situace (červeně)

Plocha

Barva

Vozovka navrhovaná

Červená světlá ( kadmium červené světlé)

Vozovka stávající

Šedivá (Paynova šeď světlá)

Chodníky

Žlutá (kadmium žluté světlé)

Svahy výkopů

Hnědá (puzzuola)

Svahy násypů

Zelená světelná (stálá zeleň světlá)

Vodní tok

Modrá ( Ceolinova modř)

Drážní těleso

(železnice, tramvajové trati)

Fialová (kobalt fialový světlý)

Dlažby mimo vozovek

Oranžová (kadmium oranžové)

Vegetační úpravy

Zelená střední (stálá zeleň střední)

Úprava lesních a polních cest

Okr světlý

Cyklistické pásy a stezky

Červená (kadmium červené tmavé)

Tabulka 4. 4 – Značky v podrobné situaci

Tabulka 4.5 – Barvení ploch v podrobné situaci

Plocha

Barva

Vozovka navrhovaná

Červená světlá ( kadmium červené světlé)

Vozovka stávající

Šedivá (Paynova šeď světlá)

Chodníky

Žlutá (kadmium žluté světlé)

Svahy výkopů

Hnědá (puzzuola)

Svahy násypů

Zelená světelná (stálá zeleň světlá)

Vodní tok

Modrá ( Ceolinova modř)

Drážní těleso

(železnice, tramvajové trati)

Fialová (kobalt fialový světlý)

Dlažby mimo vozovek

Oranžová (kadmium oranžové)

Vegetační úpravy

Zelená střední (stálá zeleň střední)

Úprava lesních a polních cest

Okr světlý

Cyklistické pásy a stezky

Červená (kadmium červené tmavé)

Koordinační situace se kreslí obdobně jako podrobná situace a doplňuje se značkami stávajících nadzemních a podzemních inženýrských sítí podle ČSN 01 3411. Úprava těchto sítí se kreslí tlustou plnou čarou. Hranice staveniště se kreslí tlustou čárkovanou čarou a ochranná pásma tenkou čarou s popisem. Koordinační situace se doporučuje kreslit vícebarevně.

There are currently no posts in this category.