Vzdělávací moduly

Seznam jednotlivých vzdělávacích modulů, které budou zpracovány v rámci projektu "Zvýšení vědeckovýzkumného potenciálu pracovníků a studentů technických vysokých škol v oblasti dopravy a nových dopravních technologií".

Kapitola III. ITS (Inteligentní Dopravní Systémy) (ČÁST 2)

3.5       Technická zařízení v ITS

Pro úspěšnou aplikaci ITS je nutno vytvořit odpovídající infrastrukturu. Její hlavní částí jsou detektory a aktory (výkonné prvky). Detektory zaznamenávají především dopravní nebo meteorologické parametry, aktory pak působí na účastníky dopravního provozu. Součástí technické infrastruktury je dále komunikační prostředí a informační technologie.

3.5.1         Dopravní detektory

Dopravní detektory jsou zařízení zjišťující vstupní data a informace pro ostatní systémy dopravní telematiky. Měření probíhá pomocí čidel, která se nazývají senzory. Senzory mohou pracovat na různých fyzikálních principech, avšak data jsou vždy získávána za jízdy vozidel, bez omezení plynulosti dopravního provozu. Detektory se umísťují buď vedle komunikace, nad komunikaci, do vozovky nebo na povrch vozovky. Získané údaje se využívají pro následné zpracování klíčových dopravně-inženýrských veličin.

Základní parametry, které lze pomocí detektorů zjišťovat jsou:

Kapitola II. Posouzení sítě pozemních komunikací z hlediska kapacity (ČÁST 2)

Pro navrhování křižovatek místních komunikací platí obecně ČSN 73 6102. Řadicí a odbočovací pruhy se navrhují s přihlédnutím k článku 6.2 normy (šířky odbočovacích a řadicích pruhů).
Křížení místních komunikací (a tedy i účelových komunikací) s dráhami se zřizuje mimoúrovňově. Úrovňové křížení místních komunikací s dráhou (přejezd) se může navrhnout v odůvodněných případech se souhlasem silničního správního úřadu a drážního správního úřadu pouze na komunikacích funkční skupiny C případně B  nižšího dopravního významu.. Toto ustanovení se netýká drah tramvajových. Požadavky na projektování a stavbu úrovňových přejezdů stanoví ČSN 73 6380. Pro případ  omezení nebo vyloučení provozu na mimoúrovňovém křížení s dráhou je třeba zajistit objížďku přes další mimoúrovňové křížení vzdálené nejvýše 2 km. Není-li to možné, je třeba již v projektu zajistit možnost rychlého zřízení náhradního úrovňového přejezdu.Úrovňové křížení pruhu/pásu pro chodce s dráhou (i tramvajovou) musí obsahovat hmatové i signální pásy a případně i akustická opatření (při SSZ) v souladu se zvláštním předpisem.
Připojování sousedních nemovitostí sjezdy a nájezdy na místní komunikace

Kapitola I. Dopravní urbanismus (ČÁST 2)

1.3.       Dopravní vazby v urbanizovaném území

1.3.1        Vazba mezi bydlištěm a pracovištěm

Základní dopravní vazba u individuální i hromadné osobní dopravy uvnitř měst i ve venkovské struktuře osídlení. V regionálním měřítku je významnou vazbou mezi městem a ven­kovskými sídly v městském regionu (v blízkém okolí města). V rámci sídelní regionální aglomerace vytváří vazbu mezi velkým městem a městy menšími - satelity.

Pro rozsáhlá území s nízkopodlažní bytovou zástavbou je značně problematické efektivní využití hromadné dopravy osob vzhledem k nízké koncentraci obyvatel i omezeným parametrům komunikací.

Kapitola III. Kolejiště průmyslových závodů a nekonvenční doprava (ČÁST 1)

3.1  Poválečný vývoj  vlečkové sítě

 

3.1.1    Vývoj průmyslu

Poválečný vývoj vlečkové sítě byl jen logickým pokračováním změn, které proběhly v poválečném Československu. V 50-70tých letech 20. století bylo státem masivně investováno do rozvoje stávajícího těžkého průmyslu zejména na ostravsku. Byla zahájena další etapa industrializace Ostravska a to:

Kapitola II. Železniční stanice a kolejová doprava ve městech (ČÁST 1)

2.1           Železniční stanice

Stanice je dopravna, umožňující řízení sledu vlaků, předjíždění a křižování vlaků, přepravu cestujících a zavazadel, případně nakládku a vykládku celovozových zásilek a další speciální práce, jako např. tvorbu nákladních vlaků. Aby železniční stanice mohla plnit tyto práce, je potřeba ji vybavit kolejovým rozvětvením a dalším zařízením.

Železnice potřebuje kromě kolejí i místa, kde vystupují a nastupují cestující, kde se vykládá a nakládá zboží, křižují vlaky a vykonávají další činnosti potřebné k vlastnímu provozu železnice - údržba, opravy a odstavení trakčních vozidel, dezinfekční stanice atd.

2.1.1      Rozdělení železničních stanic           

a) podle polohy v železniční síti na:

Obr. 2. 1.     Železniční stanice podle polohy na trati

b) podle uspořádání kolejiště na:

Obr. 2. 2.  Železniční stanice podle uspořádání kolejiště

c) podle účelu a povahy práce na:

Kapitola I. Historie a současnost železničních staveb (ČÁST 3)

Tab. 1. 2. Rozdělení pražců v normálněrozchodné koleji

Obr. 1.72 Rozdělení pražců tvaru „Y“

Obr. 1.73 Rozdělení příčných pražců v koleji

1.13       Kolejové lože

Kolejové lože je částí konstrukce železničního svršku, která přenáší silové účinky železničního provozu z kolejnicových podpor na pláň tělesa železničního spodku, slouží ke zpružnění konstrukce železničního svršku, a tím k tlumení dynamických účinků železničního provozu. Podílí se na zajištění dostatečného odporu proti příčnému a podélnému posunu kolejového roštu.

Část kolejového lože pod úrovní ložné plochy kolejnicových podpor tvoří spolu s konstrukcí tělesa železničního spodku pražcové podloží. Kolejové lože může být nahrazeno jinou konstrukcí, například v systému pevné jízdní dráhy.

Kapitola I. Historie a současnost železničních staveb (ČÁST 2)

1.5.6        Zkrácené kolejnice v obloucích([5] S3 př.č.18)

U stykované koleje je nejběžnější způsob uspořádání styků v koleji vstřícný. V kružnicovém oblouku, kde vnější kolejnicový pás je delší než vnitřní, se pro dosažení vstřícnosti styků vkládají do vnitřních kolejnicových pásů zkrácené kolejnice. V ČR se používá zkrácených kolejnic, které jsou odstupňovány po 50mm. Nejmenší délka zkrácené kolejnice je 24,80 m. Dovolená nevstřícnost ve styku je 25 mm (na obr 3.10 označena symbolem „d“).

Obr. 1.28.Do vnitřních kolejnicových pásů se vkládají zkrácené kolejnice

Zkrácené kolejnice pro vnitřní kolejové pásy v obloucích musí být zřetelně označeny pomocí otvorů o průměru max.15mm vyvrtanými v neutrální ose  ve stojině kolejnice ve vzdálenosti 0,5 až 0,6 m od konce kolejnice, dále pak barevným značením na čele kolejnice. Zkrácení o 50mm je značeno jedním otvorem, 100mm dvěma otvory atd.

Kapitola I. Geodetické práce a zpracování dat pro silniční stavby (ČÁST 2)

1.4.1         Geodetická část dokumentace skutečného provedení

Ve Vyhlášce č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, je v § 45 - Dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace stavby (pasport), uvedeno dle [6].

1.     Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména:

a) údaje o účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu (sídlo) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

b) situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb a napojení na pozemní komunikace a síť technického vybavení,

c) stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s příslušnými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného, popřípadě uvažovaného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr,

d) technický popis stavby a jejího vybavení.