Kapitola III. Příprava a ekonomika dopravních staveb (ČÁST 3)

Členění nákladů v ekonomice je následující:

  • finanční - výdaje spojené s úrokovou mírou, daněmi, cenou investic a amortizací,
  • fixní - výdaje nezávislé na vyrobeném množství (např. nájemné),
  • marginální - náklady na poslední vyrobenou jednotku resp. zvýšení celkových nákladů spojené s výrobou jednoho výrobku navíc,
  • jednotkové - suma nákladů dělená počtem výrobků,
  • variabilní - náklady přímo závisející na množství výrobků (např. cena surovin),
  • utopené - náklady, které jsme vložili do nějakého projektu, který již nechceme nadále rozvíjet,
  • obětované příležitosti - jedná se o příjmy z nějaké činnosti, které nezískáme, neboť jsme naše prostředky investovali do nějaké jiné činnosti.

Ekonomické náklady mají z pohledu provozu firmy tyto vlastnosti:

Jsou buď:        fixní,

                        variabilní.

Případně:        interní,

                        externí.

Fixní náklady jsou takové náklady, které se nemění s rozsahem (podnikatelské) činnosti a existují i tehdy, když se "nepodniká". Mezi variabilní náklady patří takové náklady, které se mění s rozsahem (výrobní, obchodní) činnosti.

Produkční funkce nám ukazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů. Tvar produkční funkce obdržíme poměrně jednoduchým způsobem. Stačí se například podívat na to, jakým způsobem by mohla narůstat produkce housek v malé pekárně. Vše přitom zaznamenáme do grafu (viz následující diagram).

Nákladová funkce (firmy) nám ukazuje závislost nákladů na objemu produkce. V podstatě se nejedná o nic jiného, než o přiřazení peněz (finančních prostředků) k zákonu klesajících výnosů. Při sestavování nákladové funkce (křivky celkových nákladů) je třeba rozlišovat variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady je vhodné dělit na variabilní mzdové náklady a na ostatní variabilní náklady.

Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce. Získají se vydělením celkových nákladů objemem produkce. Např. průměrné náklady na jednu housku při produkci 3300 housek se rovnají částce 2,42 korun (8800 Kč / 3300 housek).

Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů na jednotku produkce. Např. chci zjistit, o kolik korun se zvýší náklady pekárny, jestliže se zvýší její produkce z 3000 housek na 3300 housek. Z matematicko-ekonomického pohledu jsou průměrné náklady dány sklonem úsečky spojující libovolný bod křivky celkových nákladů s bodem nula (červená "úsečka" a). Mezní náklady jsou naopak dány sklonem tečny k libovolnému bodu křivky celkových nákladů (zelená tečna t). Minimum křivky mezních nákladů je z výše zmíněných důvodů v místě, kde má tečna t nejmenší sklon (tj. produkce Q1). Minimum křivky průměrných nákladů je naopak tam, kde je nejmenší sklon úsečky a (tj. v bodě, ve kterém se úsečka a překrývá s tečnou t = produkce Q2).

e)    Ceny, kalkulace, kalkulování

Cena je směnná hodnota statku, služby, tj. protihodnota potřebná pro získání zboží nebo služby ve směně. Obvykle se vyjadřuje peněžitou částkou, kterou je třeba při získání zboží (služeb) zaplatit za jednotku množství. Pojem cena zahrnuje též zvláštní druhy odměňování, jako např. mzdu, kurz, úrok, nájemné.

Stanovení ceny:

  • Orientovaná na konkurenci také konkurenční - vychází z předpokládaných cen konkurence resp. dominantního prodejce. Může se ale stát, že výnosy nebudou dostatečné a nepokryjí náklady.
  • Dumpingová cena - nepokrývá náklady, výroba je dotovaná. Nastavuje se za účelem likvidace konkurence.
  • Orientovaná na poptávku - pohyblivá cena - závisí na ochotě kupujícího koupit produkt. Jinak řečeno: čím více je spotřebitel ochoten zaplatit, tím více se cena zvyšuje.
  • Nákladově orientovaná jinak také nazývaná kalkulace - stanovuje se součtem nákladů na spotřebované suroviny, ke kterému se připočte přirážka (obchodní marže). Používá se ve všech oborech, ve kterých se může vyčíslit nákladovost výrobků (pohostinství, oděvnictví atd.). Výhodou jsou jasné vstupní náklady a teoreticky neomezená marže.
  • Konkursní - Používá se v případě, že je firma v likvidaci. Správce musí prodat majetek firmy co nejrychleji za co nejvýhodnější cenu.

Metody stanovení ceny pro stavební obor:

A. Individuální cenová kalkulace

B. Podrobný položkový rozpočet.

C. Souhrnný rozpočet

D. Metody agregovaných položek.

E. Ocenění s použitím agregovaných položek podle Oborového třídníku stavebních konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací MD ČR

F. Propočet ceny

Kalkulování v širším smyslu představuje souhrn postupů a metod, kterými se zjišťují a vypočítávají prostředky potřebné k dosažení ekonomického cíle. V užším smyslu jde o porovnávání spotřeby práce na konkrétní výkon s dosaženým přínosem (efektem) – porovnává se v penězích.

Kalkulování, jak již bylo řečeno v předchozím textu, představuje v širším smyslu souhrn postupů a metod, kterými se zjišťují a vypočítávají prostředky potřebné k dosažení ekonomického cíle. V užším smyslu jde o porovnávání spotřeby práce na konkrétní výkon s dosaženým přínosem (efektem) – porovnává se v penězích.

Klasifikace kalkulací:

  • Podle cíle

►         umožnit plánování a sledování vývoje nákladů, jejich struktury, případně jiných složek cen (zisku, režií…) na jednotlivé výkony (jednice),

►         poskytovat podklady ke zpracování nabídkových cen,

►         poskytovat podklady kontrole (kontrolním orgánům),

►         poskytovat informace pro řídící proces,

►         oceňovat spotřebu práce, výkonů, výrobků aj.

  • Podle účelu použití

►         nákladové,

►         cenové.

  • Podle časového horizontu

►      předběžné (normové),

                                                                                  - plánové,

                                   - operativní,

                                   - přepočtové,

►      výsledné (skutečné).

  • Podle techniky zpracování vstupních dat(kalkulace úplných nákladů, kalkulace variabilních nákladů…)
  • Podle vývoje nákladů při změnách výrobní kapacity dynamické kalkulace
  • Podle rozsahu nákladů zahrnovaných do kalkulací

Metody kalkulace– druhy nákladových kalkulací, metody cenových kalkulací

Nákladové kalkulace:

  • předběžné (normové, rozpočtové, plánované),
  • výsledné (skutečné) umožňují zjistit skutečné vlastní náklady na kalkulační jednotku.

Tab. 3. 8      Nákladové kalkulace

Metody cenových kalkulací:

Individuální kalkulace

Jedná se o nejpodrobnější, nejpřesnější a současně nejpracnější metodu, která rozlišuje jednotlivé prvky stavebních konstrukcí na základě druhu a výměry na dané stavbě. Metodu lze použít pouze v případech, ve kterých jsou přesně známy jednotlivé konstrukce a jejich detailní provedení, tzn. prakticky jen u staveb nově budovaných resp. u takových, u nichž existuje podrobná stavebně technická dokumentace s uvedením použitých stavebních hmot i u konstrukcí zakrytých a tato dokumentace souhlasí se skutečností. Individuální cenová kalkulace je nákladově orientovaná tvorba cen, umožňující stanovení jednotkové ceny. Náklady na jednotlivé položky se rozdělují na dvě hlavní skupiny, a to na přímé náklady (zjistitelné přímo na danou položku a související s jejím objemem) a na náklady nepřímé (nelze vyčíslit na konkrétní položku, mají společný nebo hromadný charakter). Přímé i nepřímé náklady lze dále členit a sestavovat do kalkulačních vzorců. Na základě nejobecnější podoby tohoto vzorce je cena definována.

Podrobný položkový rozpočet

                                                                                                                                           Metodu Metodu lze rovněž použít pouze v případech, ve kterých jsou přesně známy jednotlivé konstrukce a jejich detailní provedení, tzn. prakticky jen u staveb nově budovaných resp. u takových, u nichž existuje podrobná stavebně technická dokumentace s uvedením použitých stavebních hmot i u konstrukcí zakrytých a tato dokumentace souhlasí se skutečností. Výsledné objemy pro každý druh a provedení jednotlivých konstrukcí se násobí jednotkovou cenou, zjištěnou v příslušném dílu katalogu cen stavebních prací. Součtem (po připočtení příslušných přirážek podle pravidel pro stanovení cen stavebních prací) se obdrží reprodukční (resp. při zpětném oceňování pořizovací) cena.

Ceníkové položky lze zjistit např. z Katalogů popisů a směrných cen stavebních prací (KCSP), vydávaných Ústavem racionalizace ve stavebnictví (ÚRS). Oceňování a kalkulace stavební produkce prováděné v ÚRS zahrnuje zejména zpracování a vydávání souborů informací o cenách stavebních a montážních prací, cenách stavebních materiálů a dílců, sazbách strojohodin stavebních mechanizmů a dopravních prostředků. Pomůckami pro vyjádření pohybu cenové úrovně jsou jednak směrné ceny, jednak cenové indexy.

There are currently no posts in this category.