Kapitola III. Příprava a ekonomika dopravních staveb (ČÁST 1)

3.1     Příprava a ekonomika dopravních staveb

 

3. 1. 1  Příprava a realizace dopravních staveb

a)        Předvýrobní etapy dopravních staveb

Předprojektová příprava stavby :

Průzkumy :

  • geotechnický průzkum (podloží),
  • předběžný (nedestruktivní),
  • podrobný (sondy),
  • hydrogeologický průzkum (hladina vody,odtokové poměry v krajině),
  • doplňkové průzkumy.

Mapové podklady:

  • Základní mapa velkých měřítek                      M 1:1 000
  • Jednotná železniční mapa (JŽM)                   M 1:1 000, M 1:2 000
  • Státní mapa odvozená                                    M 1:5 000
  • Podrobné zaměření požadovaného území   M 1:1 000, 1:500

Majetkoprávní vztahy:

  • Parcelní čísla stavbou dotčených pozemků
  • Parcelní čísla sousedních pozemků
  • Trvalý zábor pozemků
  • Dočasný zábor pozemků
  • Vynětí pozemků LPF a ZPF

 Projektová dokumentace dopravních staveb

Pro dopravní stavby je potřeba respektovat zejména :

  • Zákon o drahách č. 266/1994 Sb., včetně změn a doplňků
  • Zákon o Pozemních komunikacích č. 13/97 Sb. včetně změn a doplňků

Při zpracování projektové dokumentace je potřeba respektovat následující normy:

  • ČSN 01 3400 Výkresy ve stavebnictví – názvosloví
  • ČSN 01 3402 Výkresy ve stavebnictví – popisové pole
  • ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek – základní a účelové mapy
  • ČSN 01 3411 Mapy, velkých měřítek – kreslení a značky
  • ČSN 01 3419 Vytyčovací výkresy staveb
  • ČSN 01 3466 Výkresy pozemních komunikací
  • ČSN 01 3467 Výkresy mostů
  • ČSN 01 3480 Výkresy stavebních konstrukcí
  • ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel
  • ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže
  • ČSN 73 6058 Hromadné garáže
  • ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
  • ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích
  • ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
  • ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
  • ČSN 73 6201 Projektování a prostorové uspořádání mostních objektů
  • ČSN 73 6301 Projektování železničních drah
  • ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách        
  • ČSN 73 6360-1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah prostorová
  • ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody a další související normy dle charakteru stavby

Stupně projektové dokumentace pro dopravní stavby :

Vyhledávací studie trasy (pro dopravní stavby)

Studie proveditelnosti

Dokumentace má prokázat na základě technických údajů stavby, nákladů na realizaci a zisků z provozování stavby návratnost vložených finančních prostředků. Na základě výsledků studie se investor rozhodne o případné realizaci stavby.

Technická studie stavby

Provádí se především u novostaveb. Studie má za cíl prokázat a posoudit variantní možnosti řešení předpokládané stavby.

Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR), přípravná dokumentace stavby, klade důraz na:

  • základní informace o stavbě (název a místo stavby, účel stavby, stavebník, investor, dobu realizace),
  • šetření vlastnických vztahů,
  • informace o provedených průzkumech a dotčených ochranných pásmech,
  • soulad s územně plánovací dokumentací a souvisejícími již zprac. dokumentacemi,
  • vypořádání připomínek dotčených orgánů st. správy.

Dokumentace pro stavební povolení (DSP), projekt stavby, kdy je dokumentace zpracována jako následný stupeň DÚR. Dokumentace klade důraz na:

  • základní informace o stavbě,
  • podrobné technické a technologické řešení stavby,
  • podrobný rozpočet stavby a celkové náklady stavby,
  • organizaci výstavby.

Projektová dokumentace pro provádění stavby. Dokumentace zpracovaná na základě územního rozhodnutí/stavebního povolení nebo z iniciativy stavebníka na základě zvolených podrobných technologických postupů. Jedná se o detaily konstrukčních dílů a prvků stavební dodávky. Slouží pro hladký průběh stavby jako podklad pro kontrolní prohlídky staveb.

Dokumentace skutečného provedení stavby. Dokumentaci zpracovává zhotovitel stavby po ukončení díla (skutečné umístění inženýrských sítí, provedené změny v průběhu výstavby oproti schválené PD). U jednoduchých staveb může být zpracován pouze pasport stavby.

Veřejnoprávní projednání stavby

Při veřejnoprávním projednání stavby je potřeba postupovat v souladu s platnými zákony a normami:

  • Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) s účinností od 1.1.2007 v platném znění.
  • Zákon č. 500/2004 Sb. správní řáds účinností od 1.1.2006v platném znění.
  • Vyhláška č. 500/2006 Sb.o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
  • Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.
  • Vyhláška č. 502/2006 Sb.,kterou se mění vyhláška MMR č 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.
  • Vyhláška č. 146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

1) Územní řízení

Územní řízení je správní řízení vedené u věcně a místně příslušného stavebního úřadu. Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí.

Druhy územních rozhodnutí dle stavebního zákona:

  • územní rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení,
  • územní rozhodnutí o změně využití území,
  • územní rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití  území,
  • územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků,
  • územní rozhodnutí o ochranném pásmu.

Územní rozhodnutí nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce, drobné stavby, stavby v uzavřených prostorech stávajících staveb, reklamní zařízení. Účastníkem územního řízení je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

2) Stavební řízení

            Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon prováděcí předpisy nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavební povolení se vyžaduje též u změn dokončených staveb. Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje u důlních děl, staveb v povrchových lomech, u vedení telekomunikačních sítí, u přenosných zařízení.

Druhy stavebních řízení dle stavebního zákona:

  • ohlášení stavebnímu úřadu (drobné stavby, udržovací práce, nově i terénní úpravy),
  • stavební povolení,
  • změna stavby před dokončením (významná změna řešení stavby)
  • změna v užívání stavby (změna účelu ),
  • povolení odstranění stavby,
  • dodatečné povolení stavby.

Rozeznáváme tyto stavební úřady:

  • obecné stavební úřady,
  • speciální stavební úřady

•         pro stavby letecké,

•         pro stavby drah a na dráze,

•         pro stavby silnic, dálnic, místních komunikací,

  • vojenské a jiné stavební úřady

a)   Realizace dopravních staveb

Pro realizaci dopravních staveb jsou důležité následující úkony a činnosti:

  • Výběr zhotovitele stavby(výběrové řízení, zadávací podmínky, kriteria, vyhodnocení).
  • Předání staveniště zhotoviteli(zápis o předání staveniště, umístění inženýrských sítí).
  • Zásady organizace výstavby(zařízení staveniště ) uvádí:

•         napojení inženýrských sítí (el. energie, voda apod.),

•         vnitrostaveništní komunikace,

•         odstavné plochy,

•         volné skladovací plochy,

•         sklady materiálů,

•         sociální zázemí zaměstnanců (šatny, WC….),

•         osvětlení,

•         oplocení a strážní služba,

•         čerpání PHM aj.

Technologie výstavbyje způsob a postup provádění stavby v souladu s jejím konstrukčním a materiálovým řešením (v souladu s dokumentací stavby).

Příprava podkladů

  • Výchozí (zadávací) podmínky (délka, čas, přístupy, podjezdné výšky, překážky…)
  • Prověření místa stavby (prohlídka pracoviště)
  • Posouzení:

►  Ekonomické ukazatele

►  Strojní vybavení (kapacity, odstávky)

►  Zdroje materiálů, energií

►  Lidské zdroje

►  Dojezdové vzdálenosti

►  Zařízení staveniště

►  Vyvolané činnosti (příprava, dokončení)

  • Návaznosti (časový sled)

Konstrukce technologických postupů (organizace výstavby, výlukové rozkazy). Pro hlavní druhy stavebních silničních, traťových prací je běžným způsobem grafické vyjádření technologického postupu. Čím jsou práce složitější a náročnější na organizaci, tím je grafické znázornění podrobnější. Sledují se především:

  • rozpis výkonů

•         přípravné práce,

•         soupis prací v logickém sledu,

•         sled činností-návaznosti,

•         dokončovací práce,

  • jednotky (výkaz výměr),
  • mechanizace (druhy strojů),
  • normohodiny,
  • skutečné výkony.

Organizace práce podle technologických  postupů

Ke kolaudaci stavby je potřeba provést následující úkony a zajistit tyto činnosti:

  • dokumentace skutečného provedení stavby (včetně vyznačení všech odchylek a změn v průběhu výstavby),
  • zaměření dokončené stavby
  • předepsané doklady (dle st. povolení )
  • první hlavní prohlídka mostní konstrukce
  • certifikáty použitých výrobků
  • čestné prohlášení zhotovitele
  • výsledky předepsaných zkoušek (ocel, výztuže, svary, beton, zátěžové zkoušky)
  • technicko bezpečnostní zkoušky (TBZ)
  • revize elektro zařízení
  • průkazy způsobilosti účelového technického zařízení (ÚTZ)

Na žádost stavebníka zahájí stavební úřad místní šetření k zavedení zkušebního provozu.

Při zavádění zkušebního provozu (ZP)se dodržují následující postupy:

  • místní šetření s prohlídkou stavby,
  • doklady (např. průkazy způsobilosti, ÚTZ),
  • předepsané doklady dle stavebního povolení,
  • seznam vad a nedodělků (nebránící bezpečnému provozu),
  • rozhodnutí (zavedení ZP na určitou, časově omezenou, dobu).

Před ukončení ZP podá stavebník žádost o zahájení kolaudačního řízení u příslušného stavebního úřadu, které má následující průběh:

  • místní šetření,
  • doklady (vyhodnocení ZP, předložení požadovaných dokladů)
  • rozhodnutí(o zavedenítrvalého provozu/ užívání)

 

3. 1. 2  Stavebně-technologické projektování (harmonogramy)

Stavebně-technologickým projektováním rozumíme přípravu proudového stavění, usměrňované technickou politikou dodavatelské organizace, jejímž výsledkem je stavebně-technologický projekt. V procesu stavebně-technologického projektování jde o podrobné a důkladné rozbory, založené především na znalosti věcných potřeb stavby jako celku, ale zejména potřeb ve špičkách technologického procesu, dále pak samozřejmě znalosti stavby a okolí.

Tab. 3. 1      Dokumentace předvýrobní přípravy

členění a vztahy

Dokumentace předvýrobní přípravy

S T S

S T P K

časové členění

posouzení lhůty výstavby, omezovači podmínky investora proti normové lhůtě

výstavbové etapy, fakturační celky, milníky, omezení z klimatických podmínek

prostorové členění

(kde a co)

rozsah staveb v souboru, etapy stavby

 

postup výstavby, objekty pro staveništní provoz, stádia pro technologické proudy

technologické členění (jak)

konstrukční systémy rozhodujících objektů (co nejmenší četnost)

konstrukční systémy částí objektu, technologie objektových etap, zemní opatření

fakturační členěni

(za kolik)

limit propočtu nákladů, rozsah MGZS, rozsah sdruženého ZS

 

limit souhrnného rozpočtu, objemy pro DOV, vliv omezovacích podmínek 1.roku výstavby

staveništní provoz

(za pomocí čeho)

nároky na pozemky, využití servisu, vlastní investiční výstavba, technologického vybavení, životní prostředí

generel ZS stavby, dispozice pro zajištění projektů a objektů ZS

ASŘP

(s kým a s čím)

jednotné číslo stavby,  objekty po oborech, výrobní činitele dle THU a MUK; vybrané "C"  a "DOM" individuálně

číslo stavby, prověřování čísel objektů + určení objektů pro řízení  objektové hmg dle MUK úplné subdodávky DDM,  výpis potřeb výrobních činitelů dle normativní základny plánovaných konstrukčních prvků (PKP)

technické podklady (podle čeho)

vyčlenění objektů pro externí zajištění PP a pověření investora k jejich zajištění

převzetí a prověření projektové smlouvy uzavřené mezi investorem a GP; vypořádání smluvních vztahů prostřednictvím vyššího dodavatele stavební části

Tab. 3. 2      Dokumentace výrobní přípravy

Členění a vztahy

Dokumentace výrobní přípravy STPP

Vztah provozní přípravy

časové členění (kdy)

časový plán (harmo­nogram,  cyklogram ap.)

operativní plán

prostorové členění (kde a co)

technologické schéma objektu,  směr výstavby

dodržet logiku vazeb

technologické členění (jak)

technologický předpis, určení reprezentanta technologického postu­pu,  list kvality

dodržet  limity předpisu, upřesnit výrobní činitele, kvalita-zkoušky

fakturační členění (za kolik)

limit odbytového roz­počtu,  DON OVK pro vlastní náklady ( limit ka spotřeby)

dodatek k výkazu, výrobní faktura

staveništní provoz (za pomoci čeho)

zařízení pracoviště projekty ZS,  dílčí příprava ZS    smlouvy

postavení, kolaudace, užívání,  likvidace, odpisy

ASŘP

(a kým a sčím)

číslo stavby a objektu, výsledky bilance nároků na výrobní činitele a kapacity,  OVK - časový průběh,  externí dodávky - doplnění podkladů

upřesňování bilance operativním plánem, dispečerské řízení

technické podklady  (PP) (podle čeho)

upřesnění konstrukčních detailů v PP,  převzetí a distribuce PP

zakreslení skutečného stavu do proj. dodatky výkazu výměr.

Dokumentace časových plánů (úsečkový diagram, cyklogram, prostorový harmonogram, síťový graf)

Úsečkový diagram: Jde o formu vyjádření časového sledu určitého procesu, kde prvky jsou řazeny na svislé ose („pod sebou“), čas je řazen na vodorovné ose – činnosti jsou vyjádřeny spojnicí začátku a konce trvání.

Cyklogram: Prvky procesu (etapy, objekty, stádia, úseky…) se nazývají záběry, jsou řazeny na svislé ose a jsou vyjádřeny vodorovným pásem (šířka pásu může být měřítkem výkonu). Časový průběh se uvádí na vodorovné ose.

Prostorový harmonogram : Je velmi vhodný pro liniové stavby, principy zpracování jsou shodné s cyklogramem.

V praxi se ustálila tato forma zpracování:

  • časový průběh na svislé ose,
  • činnosti procesu se vyznačují úsečkou s různou grafikou,
  • prvky (objekty) se označují v záhlaví diagramu zpravidla v podélném řezu, případně v situaci,
  • výstavbové etapy lze vyjádřit v časové ose i věcně,
  • technologické vazby jsou zřetelné,
  • trvale zůstává zachován přehled o prostorových souvislostech,
  • přehledně ve vztahu k příslušnému objektu či etapě lze vyjádřit možný a přípustný postup, čímž vzniká operační prostor pro řešení směru i intenzity proudu,
  • podrobnosti lze dle potřeby upravit bez vlivu na postup.

Tab. 3. 4      Denní technologický postup strojní obnovy koleje

 3. 1. 3  Norma, normativ spotřeby

Norma je požadavek na chování nebo vlastnosti věcí, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním latinském významu slovo znamenalo „ pravítko, měřítko, pravidlo“. Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti. Normy jsou definovány jako směrnice, pravidlo, jehož zachování je závazné, např. mravní, právní, technické.

Norma technická přesně stanovuje požadované vlastnosti, provedení, tvar nebo uspořádání opakujících se předmětů nebo způsobů a postupů práce, popř. vymezuje všeobecně užívané technické pojmy.

Hlavní úkoly normy jsou:

  • zjednodušování a snižování rozmanitosti výrobků a činností;
  • dorozumívací funkce mezi výrobcem a zákazníkem a mezi výrobci v národním i mezinárodním měřítku;
  • zavádění symbolů a kódů ke zjednodušení obchodního styku a překonání potíží způsobených rozdílností jazyků;
  • zlepšení hospodárnosti;
  • zlepšení bezpečnosti a ekologie;
  • ochrana spotřebitele.

Druhy norem:

V soustavě technických norem existuje hierarchický soubor technicko – právních předpisů:

ISO - mezinárodní normy, které shrnují zkušební metody, značení a terminologii.

EN - evropské normy, které shrnují zkušební metody, značení, terminologii a bezpečnost výrobků.

ČSN - resp. všeobecně národní normy (jako např. DIN, ASA, GOST), které shrnují široký okruh problematik. Tyto normy jsou postupně harmonizovány s normami vyšších stupňů.

ON - oborové normy. Tyto normy byly k 31.12.1993 zrušeny a částečně převedeny na normy podnikové (PN)PN - podnikové normy, kterými je řešena problematika jednotlivých výrobků nebo jejich skupin.

Technická norma (oficiální předpis)

  • Normy ISO (International Organization for Standardization)
  • Normy ANSI (American National Standards Institute)
  • Normy DIN (Německo)

České technické normy

Právní rámec technické normalizace stanoví zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tento zákon byl mnohokrát novelizován. Stanoví práva a povinnosti související s tvorbou a vydáváním českých technických norem. Tento zákon stanovil, že technické normy nejsou samy o sobě právně závazné, jejich právní závaznost však může stanovit právní předpis. Výjimky mohl povolit tzv. neopomenutelný účastník uvedený v normě.  Ústředním orgánem státní správy je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví“.Jednotlivé druhy norem spolu úzce souvisejí. Volba určitého technologického výrobního postupupodmiňuje výkonovou normu i spotřebu materiálu a energií i využití kapacit.Za zvláštní druh norem je možné považovat normativy.

Normativ je ukazatel, který v požadované formě a v určitém stupni závaznosti vyjadřuje žádoucí rozsah nebo kvalitativní parametry stavu nebo fungování prvků jednotlivých činitelů výrobní nebo nevýrobní činnosti. Povahu souhrnné normy mají například podnikové normativy zásob, normativy oběžných prostředků apod. Jako složka (dílčí část) normy se vyskytují výkonové normativy, normativy času, cenové normativy aj.

 3. 1. 4  Technické specifikace, technické a uživatelské standardy stavby

Technickými specifikacemi se nejen pro účely vyhlášky č.239/2004 Sb. rozumí souhrnytechnických charakteristik obsažených v zadávací dokumentaci stavby včetně technických a uživatelských standardů stavby. Zadavatel v rámci technických specifikací stanoví jednoznačně a přesně dokumenty podle § 49 odst. 3 zákona, podle nichž se bude postupovat při realizaci veřejné zakázky. Součástí technických specifikacíje podrobný popis technických a uživatelských standardů stavby, které stanoví jednoznačné jakostní technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, výrobků a materiálů.

Technický standard stavby je popis jednotlivých částí stavby, který jednoznačně stanoví stavebně fyzikální požadavky a technické parametry navrhovaných konstrukcí, technologií, výrobků a materiálů.

Uživatelský standard stavby je popis jednotlivých částí stavby, který jednoznačně stanoví kvalitativní parametry a kompletní požadavky uživatele na konečnou podobu stavby.

V rámci inženýrských stavebjsou specifikovány technické a uživatelské standardy pro jednotlivé druhy inženýrských staveb, jejich objektu nebo částí (například příprava území, pozemní komunikace, dráhy, mosty, doprava v klidu, povrchové terénní úpravy, odvodnění území, zásobování vodou, kanalizace, zásobování energiemi, sdružené trasy inženýrských sítí, telekomunikace a ostatní sdělovací zařízení).

V rámci technologických provozních souborů jsou specifikovány technické a uživatelskéstandardy speciálně pro danou technologii a její součásti (například technologická zařízení pro výrobní a nevýrobní procesy, systémy řešení technologických procesu, napájení a provozní rozvod silnoproudu, provozní potrubí, provozní vzduchotechnika, zařízení pro údržbu a aktivní ochrana proti korozi).

Technické a uživatelské standardy mohou mít formu technických kvalitativních podmínek, které se člení na:

  • všeobecné technické kvalitativní podmínky, obecně platné pro jednotlivé druhy stavebních prací, kterými mohou být zejména rezortní, oborové nebo jiné technické kvalitativní podmínky vydané pro příslušný druh stavebních prací,
  • zvláštní technické kvalitativní podmínky, vypracované v případe, že vzhledem ke specifickým vlastnostem příslušné veřejné zakázky je nutné požadavky podle všeobecných technických kvalitativních podmínek upřesnit, pokud to všeobecné technické kvalitativní podmínky nevylučují.

Ustanovení zvláštních technických kvalitativních podmínekmají přednost před ustanoveními všeobecných technických kvalitativních podmínek.

There are currently no posts in this category.