Kapitola VI. Nové technologie v oblasti pásových dopravníku (ČÁST 3)

Na níže uvedených obrázcích je patrná nevhodnost analytických výpočtů. Počítaný buben v kapitole č. 6.4 byl počítán také Metodou konečných prvků. Na obr. 6.23 a 6.24 je znázorněno rozložení redukovaného napětí v čele bubnu. Zatímco na obr.6.24 je buben s hřídelí s přechodem z průměru hřídele pod nábojem (ø 320 mm) na průměr hřídele mezi čely (ø 350 mm)  ve formě zápichu (ø 300 mm), tak u obr. 6.24 je tento přechod ve formě „pouhého“ zaoblení. Je zde patrný relativně značný nárůst napětí, který ovlivňuje životnost bubnu. Horší však je to, že analytickým výpočtem tento problém není možné odhalit. Proto je ze všech používaných výpočtů bubnů pásových dopravníků nejvhodnější Metoda konečných prvků, protože je schopna podchytit i zdánlivě banální parametry jednotlivých částí počítaného bubnu.

Závěr

Pásové dopravníky a jejich teorie, zejména v současné době při používání stále vyšších parametrů představuje souhrn otázek a problémů značné složitosti. Okruh a rozsah poznatků v důsledku rozšíření pásové dopravy a jejího nasazení v nejtěžších podmínkách se neustále rozšiřuje a je nutno si znalosti v tomto oboru stále doplňovat a korigovat některé dřívější poznatky.

Při stanovení základního parametru dopravovaného objemového množství vzhledem k účinkům destrukce materiálu v místech přesypů a na trase dopravníku nutno zásadně počítat s dynamickým sypným úhlem materiálu a nikoliv se statickým. Tento úhel je značně nižší než statický.

Při stanovování potřebných výkonů pohonů vícebubnových pohonů nutno uvažovat určitý součinitel využití (či součinnosti) těchto pohonů. Vyplývá to především z mechaniky rozdělování zatížení na jednotlivé pohony a z koncepce řešení použitých pohonů.

Při návrhu celých dopravních linek nutno zajistit sladění doby havarijních doběhů jednotlivých dopravníků v lince. Tuto problematiku je nutno řešit již při návrhu prvního položení dopravníku v lince. Rozdělení dopravní linky na jednotlivé sekce je nutno zvažovat i z tohoto hlediska a zásadně, pokud možno se vyvarovat řazení krátkých, strmých dopravníků po dlouhých vodorovných, či pouze mírně stoupajících dopravnících. V některých případech nutno rozdělit sekci na dvě části. Zejména důležité je posouzení zařazení spádových dopravníků. Výpočet doby doběhu a zvážení možností sladěnosti by mělo být jedním ze základních ukazatelů projektu, neboť toto do značné míry ovlivňuje provozní spolehlivost celé dopravní linky.

Silové poměry pásového dopravníku je nutno zásadně řešit komplexně pro všechny fáze pohybu. Nutno porovnat maximální dosažené hodnoty tahů v pásu v jednotlivých fázích pohybu a na základě vyhodnocení jejich vlivu pak provádět návrh a kontrolu strojních částí a ocelové konstrukce. Provozní účinky je nutno uvažovat s ohledem na počet cyklů (trvání) na působení vlivu únavy materiálu a účinky při rozběhu a brždění pak jako statické. Jedná se zejména o hnací ústrojí (bubny, převodovky apod.) a napínací ústrojí. Zde je vhodné využít reálných zátěžných účinků získaných například tenzometrickým měřením přímo na hřídeli bubnu.

Při návrhu bubnů je nutno dodržovat příslušná pravidla. Jak u hnacích, tak také u hnaných bubnů je vhodné volit design, u kterého je vyřešen problém tuhé vazby mezi hřídelí a čelem bubnu. Zatím co u hnaných bubnů je toto řešení jednoduché, u hnacích je toto složitější, neboť je nutno zajistit, kromě zachycení radiálních sil od tahu v páse a zatížení od tíhových složek pohonů, také přenos kroutícího momentu z hřídele přes čelo a plášť bubnu na dopravní pás.

Tato problematika není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Proto je možné očekávat další konstrukční vývoj, a to nejen bubnů, ale také jednotlivých navazujících prvků pásových dopravníků popřípadě celých linek.

Reference

Knihy:

[1]       Polák, J. – Bichler, J. Dopravní zařízení v hlubinných dolech. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 1990. str. 381.

[2]       Fuxa, J. Napěťový stav bubnů pásových dopravníků. Docentská habilitační práce.Ostrava: Vysoká škola báňská –Technická univerzita Ostrava, 1990. str. 63.

[3]       Štrofek, E. a kol. Dopravné pásy v priemysle. Košice: Štroffek Košice, 1995. 204 str. ISBN 80-967325-0-1.

[4]       Mašín, O. Doprava a dopravní zařízení pro povrchové doly. Ostrava: Metasport Ostrava, 1987. 104 str.

[5]       Toušek, E. Prokluz pásu na poháněcím bubnu pásového dopravníku. Kandidátská práce. Praha: ČVUT Praha, 1985. 145 str.

[6]       Polák, J. - Pavliska, J. - Slíva, A. Dopravní a manipulační zařízení I. Ostrava:  Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2001. str. 99. ISBN 80-248-0043-8.

[7]       Scheffler, M. - Pajer, G. - Kurth, F. Grundlagen der Fördertechnik. Berlin: Verlag Technik, Německo, 1975. 403 str.

[8]       Serensen, S., V. - Kogajev, V., K. - Šnejderovič, R., K. Únosnost a pevnostní výpočty strojních součástí.Praha: SNTL Praha, 1967. 630 str.

[9]       Vojtek, Z. – Matůšová, S. – Polák, J. – Macura, M. – Malyška, B. PVC dopravní pásy Fatra. Napajedla: ALIACHEM, a.s. Praha, odštěpný závod FATRA, 1999. 93 s.

[10]     Grujić, M. Transport i izvoz u rudnicima. Beograd: Goragraf Beograd, Rudarsko – geološki fakultet, 1999, 652 s. ISBN 86-7352-017-7.

[11]     Antoniak, J. Urządzenia i systemy transportu podziemnego w kopalniach. Katowice: Wydawnictwo Śląsk, 1990. 774 s. ISBN 83-216-0709-8.

[12]     Bahr, J. Pásové dopravníky v hornictví. Praha: SNTL Praha, 1962, 208 s. 04-417-62.

[13]     Drobný, J. Dálková pásová doprava. Praha: SNTL Praha, 1970, 156 s. 04-402-70.

[14]     FRIES, J. Pásové dopravníky, bubny a jejich výpočet. Ostrava: Ediční středisko VŠB-TU Ostrava, 2009. 189 str. ISBN 80-248-0484-0.

 

Časopisy:

[15]     Surface mining, Braunkohle & Other Minerals. Design of Belt Conveyor Pulleys with Locking Devices as Shaft-Hub-Connection. Clausthal-Zellerfeld, Německo 2002, vol. 54, no. 2, p. 115-126. ISSN 0931-3990.

[16]     Surface mining, Braunkohle & Other Minerals. Investigation on a belt conveyor pulley with self supporting shell. Clausthal-Zellerfeld, Německo 2002, vol. 54, no. 4, p. 357-370. ISSN 0931-3990.

Normy:

[17]     ČSN ISO 5048

[18]     ČSN 01 4686

[19]     ČSN 01 4216

[20]     ŠN 43 5362

[21]     NTR1020b     

Firemní literatura:

[22]     Tecno Rulli: Rubber rings rollers and drums for belt conveyors.

[23]     Tecno Rulli: Tragrollen aus stahl und PVC für förderbandanlangen.         

[24]     Tecno Rulli: Tragrollen und angetriebene tragrollen für rollenbahnen.

[25]     BIKON-Technik GmbH: Shaft to hub connections.

[26]     Ringfeder VBG GmbH: Locking Assemblies.

[27]     SKF: SH-Bushing - The mechanical friction joint.

[28]     SKF Ložiska, a.s.: Hlavní katalog.

[29]     SIG s.p.s.: Conveyor belts - Engineering manual.

[30]     Zegzulka, J. Typizované konstrukce bubnů - Příručka

There are currently no posts in this category.