Modul - FAST 10 - Železniční stavby
garant: Ing. Leopold Hudeček, Ph.D.
Okruhy:
- Železniční svršek a železniční spodek
- Železniční stanice a kolejová doprava ve městech
- Kolejiště průmyslových závodů a nekonvenční doprava
Učební opora:
Kapitola II. Železniční stanice a kolejová doprava ve městech (ČÁST 3)
2.2 Kolejová doprava ve městech
Do městské kolejové dopravy patří:
- městská rychlodráha - povrchová
• podzemní (metro, expresmetro)
• nadzemní
- městská dráha- tramvaj
• podzemní tramvaj (podpovrchová tramvaj)
• tramvajová rychlodráha (nesprávně rychlotramvaj)
• ozubená a lanová dráha
- nekonvenční dopravní systémy na pevné vodící dráze
2.2.1 Tramvaj
Historický vývoj tramvajové dopravy
Kapitola II. Železniční stanice a kolejová doprava ve městech (ČÁST 2)
Souprava je sunuta k vrcholu spádoviště posunovací lokomotivou (horizontální třídící nádraží), nebo sinovou složkou vlastní hmotnosti (gravitační třídící nádraží).
Před vrcholem spádoviště (v místě protisklonu) jsou vozy rozvěšeny (sochorem opřeným o nárazníkovou pružinu) a v okamžiku , kdy dosáhnou rozběžného bodu, se oddělí od soupravy a začnou sjíždět působením sinové složky vlastní hmotnosti do příslušné směrové koleje.
Protisklon - umožňuje rozvěšování vozů, zabraňuje nežádoucímu sjíždění vozů. Na horizontálních nádražích se vyžaduje výška protisklonu nejméně 0,4m, na gravitačních nejméně 0,1m, ve sklonu 8 až 20 ‰ v délce 20 až 35m.
Na spouštěcích rampách vybavených kolejovými brzdami se rozvěšují vozy při stlačení dosaženém při zachycení prvního vozu ve spouštěcí brzdě. Místo protisklonu lze použít i kolejovou brzdu.
Technické a stavební vybavení spádovišť
Kapitola I. Historie a současnost železničních staveb (ČÁST 4)
1.17 Konstrukce železničního spodku
Železniční spodek je jednou ze základních částí konstrukce železniční tratě. Těleso železničního spodku slouží k uložení konstrukce železničního svršku.
Těleso železničního spodku musí být dostatečně únosné, aby byla trvale zajištěna geometrická poloha koleje i v případě účinků nepříznivých atmosférických činitelů.
Těleso železničního spodku musí být navrženo tak, aby jeho konstrukce trvale zabezpečovala předepsanou geometrickou polohu a zajistila přenášení dynamického zatížení železničních vozidel bez trvalé deformace pláně tělesa železničního spodku. Při volbě konstrukce tělesa železničního spodku se vychází z druhu zeminy a horniny zemní pláně, z únosnosti zeminy zemní pláně, z předepsané únosnosti pláně tělesa železničního spodku a z nejvyšší předepsané rychlosti jízdy vlaků. Přihlíží se též k vodnímu a teplotnímu režimu.
Obr. 1.94 Základní názvosloví tělesa železničního spodku
Kapitola III. Kolejiště průmyslových závodů a nekonvenční doprava (ČÁST 1)
3.1 Poválečný vývoj vlečkové sítě
3.1.1 Vývoj průmyslu
Poválečný vývoj vlečkové sítě byl jen logickým pokračováním změn, které proběhly v poválečném Československu. V 50-70tých letech 20. století bylo státem masivně investováno do rozvoje stávajícího těžkého průmyslu zejména na ostravsku. Byla zahájena další etapa industrializace Ostravska a to:
Kapitola II. Železniční stanice a kolejová doprava ve městech (ČÁST 1)
2.1 Železniční stanice
Stanice je dopravna, umožňující řízení sledu vlaků, předjíždění a křižování vlaků, přepravu cestujících a zavazadel, případně nakládku a vykládku celovozových zásilek a další speciální práce, jako např. tvorbu nákladních vlaků. Aby železniční stanice mohla plnit tyto práce, je potřeba ji vybavit kolejovým rozvětvením a dalším zařízením.
Železnice potřebuje kromě kolejí i místa, kde vystupují a nastupují cestující, kde se vykládá a nakládá zboží, křižují vlaky a vykonávají další činnosti potřebné k vlastnímu provozu železnice - údržba, opravy a odstavení trakčních vozidel, dezinfekční stanice atd.
2.1.1 Rozdělení železničních stanic
a) podle polohy v železniční síti na:
Obr. 2. 1. Železniční stanice podle polohy na trati
b) podle uspořádání kolejiště na:
Obr. 2. 2. Železniční stanice podle uspořádání kolejiště
c) podle účelu a povahy práce na: