KAPITOLA III. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY LETECKÉ DOPRAVY (ČAST 7)

Informační technologie
Informační technologie můžeme tvořit a posuzovat podle toho, co tvoří jejich základní bázi, tj. zda jsou implementovány do prostředí fyzikálního, zda jsou určeny k řízení procesů, práci s materiálem, s energiemi nebo zda jde o informační technologie ke zpracování informací ve skladebních informačních systémech, tj. k třídění informací, k tvorbě databázových systémů, kartoték spod. Mezi informační technologie, které dominují v oblasti fyzikálních modelů, jsou technologie modelování, kde na základě podobnosti nebo jiných principů se snažíme identifikovat a v následujících etapách interpretovat vlastnosti systému z různých hledisek. Může jít o systémy již existující, o systémy instalované na technických objektech i organizačních strukturách, které rozpoznáváme v reálném světě, ale může jít také o systémy teprve projektované. I ve vlastních projektech á v projektové činnosti se snažíme uplatnit informační technologie. Vždyť vlastně jakákoliv technická tvořivost, tvorba technického díla, je zahájena etapou tvorby obrazu ve vědomí tvůrce, který se snaží různými technologiemi tuto svoji představu o technickém díle připravit do sdělitelné formy. Touto sdělitelnou formou je vlastní projekt využívající grafických i verbálně popisujících forem charakterizace budoucího díla. Nejcennější na tomto procesu je vlastní tvořivost člověka. Vznik nových představ, vznik nových interpretací, vznik nových technických projevů, které se zrodí v představách projektanta a konstruktéra. Tomuto tvořivému procesu mohou velmi napomoci technologie, které usnadní interpretaci tvůrčích představ. Zřejmě na prvním místě každého z vás napadne, že půjde o grafické systémy, kreslící, jako je např. známý grafický systém AutoCAD od firmy Autodesk. Nicméně mezi důležité informační technologie v tvořivém procesu na cestě ke vzniku nového technického díla jsou též technologie formalizace vlastního projektu, kde nejde jen o grafickou stránku, ale i stránku verbálního systému, standardizace výpočtů, vyhodnocování rizik apod. Aby bylo možné dobře podporovat tuto činnost pomocí počítačů, používáme k těmto procesům metodologií, které do jisté míry formalizují projekční činnost. Formalizuje jí právě interpretaci představ tvůrce projektu v konečnou podobu, přičemž usnadňuji psaní dokumentace k projektu, vývojových diagramů, umožňují analyzovat graf nad vznikajícím systémem, analyzovat informační toky v projektu, odhalovat smyčky, slepé větve, a jiné efekty, které se v projektu mohou objevit. Formalizaci dobrého projektu umožňují metodologie, které jsou využívány v tzv. systémech CASE (Computer Aided System Engineering). My se těmito produkty moderní softwarové techniky budeme zabývat ve zvláštní kapitole.
Mezi významné informační technologie patří komunikace. Tyto technologie však můžeme rozpoznat nejen nad infrastrukturou technickou. Nebudeme hovořit pouze o informačních technologiích v telekomunikacích v souvislosti s telefony, telefaxy, elektronickou poštou, videokonferencemi; satelitními přenosy atd., ale budeme mít na mysli i způsoby verbální komunikace mezi lidmi.
Nejenom však pouze mezi lidmi navzájem, ale i mezi člověkem a počítačem, ale naopak mezi informačním systémem instalovaným v počítačové síti, i na jednotlivém počítači, nebo na jiném technickém prvku a subsystému na jedné straně a s člověkem na straně druhé. Čili obousměrné spojení člověk - počítač, počítač - člověk, ale bude nás také zajímat, jak počítače a jejich lokální sítě komunikují s veřejnou telekomunikační síti. I to je samostatný druh technologie, a také, jak telekomunikační síť je schopna poskytovat služby člověku prostřednictvím různých koncových médií a přispět tak k fenoménu, který charakterizujeme jako globalizace telekomunikaci.
Samostatnou problematiku v oblasti informačních technologií zaujímá technologie komunikace mezí lidmi. Ne to není banální věc, í komunikace mezi lidmi má svoji strukturu, hierarchii, svoje prvky i vazby a můžeme hovořit o systémech verbální komunikace z pohledu jejich vývoje v určitých kulturních skupinách, kulturním prostředí, a může nás také zajímat i to, jak vznikající informační prostředí, tj. prostředí, ve kterém umísťujeme rámce našich myšlenek i výpovědí, trpí právě neuspořádanými zásahy člověka. Může nás zajímat, jak v této oblasti komunikace se uplatňuje fenomén informační exploze, jak mu lze čelit, jak ovlivňuje naše interpretační schopnosti. Kultura informačních technologií, etika a další aspekty, které mají vliv na hodnoty a tvorbu hodnot v celé společnosti, musí být předmětem posuzování informačních technologií a dokonce v některých zemích toto posuzování je stanoveno zákonem. Informační technologie jsou významným prvkem v demokratizaci společnosti. Jestliže je přistup k informačním technologiím umožněn pouze uzavřené skupině lidí, potom tato skupina má možnost získat privilegované postavení ve společnosti.
Vzhledem k tomu, že veškeré procesy, které probíhají ve společnosti, mají svůj prvotní počátek jako obraz ve vědomí lidí neboli, objevují se nejprve v informačním prostředí, pak ti, kteří mají přístup k technologiím v informačním prostředí, získávají obrovské výhody oproti ostatním občanům. Proto by přístup k informacím a zejména přístup k informačním technologiím, měl být umožněn nejširším vrstvám obyvatelstva. Informační technologie nejsou záležitostí pouze určitého uzavřeného oboru, např. výpočetní techniky nebo telekomunikační techniky, ale najdeme je ve všech oborech lidské činnosti.
Nejsou to jenom činnosti technické. Jistě, dnes bereme jako samozřejmé, že elektronické obvody počítačů jsou projektovány pomocí počítačů, a že vlastnětak do jisté míry počítače pomáhají projektovat dokonalejší počítače, a že dokonce existují programy pro tvorbu programů, takže prostřednictvím software můžeme vyrábět ještě dokonalejší software. Dnes mnozí tvůrci používají informačních technologií ať už grafických nebo databázových systémů či různých textových procesorů spod. Nejeden dramatik, spisovatel dnes ve své práci používá počítač, a je mu podporou v jeho tvořivosti. Počítač najdeme i v tvorbě výtvarníků, ve filmové tvorbě a v dalších oblastech lidské činnosti.
Nicméně největší nároky na informační technologie má technická tvorba, ale dnes už také obchod a management, kde informační toky jsou masivní a nároky na kvalitu na jejich zabezpečení se stále zvyšují. Informace se dnes obecně považují za cenné zboží, je důležité chránit informace před nelegálním zájemcem, o němž se předpokládá, že vyvine úsilí úměrné hodnotě chráněné informace. Ta může být značná. Nemusí jít pouze o banky, ale může jít o vojenské informační systémy, o systémy, které mají vliv na stabilitu ekonomiky, stabilitu společnosti apod. Ohrožení může mít za následek nejenom odcizení, zničení, pozměnění, může se týkat také služby, může jít o informaci týkající se zdrojů nebo materiálů.
Technika zabezpečení informace proto zahrnuje opatření k ochraně před nepovoleným přístupem pozměněním, nebo zničením. K tomu, abychom mohli zabezpečit informační systém, abychom mohli vytvořit technologii ochrany dat, údajů, informací, musíme provést analýzu systému a zkoumat možnosti zabezpečení z různých aspektů, a také z různých úrovní, počínaje tou nejvyšší možnou úrovní, úrovní systémovou. Odtud lze postupně specifikovat požadavky na systémy tak, aby jejich části byly zabezpečeny proti nežádoucím manipulacím a jejich výkonnost zůstala zachována.

Můžeme stanovit obecnější kategorie ochran přístupu do systému počítače, jimiž jsou:
-    prokazování pravosti, jehož účelem je přesvědčit se o pravosti určitého systému nebo zařízení,
-    kontrola (omezení) přístupu, jimž se určuje, které služby jsou přístupné nějaké osobě nebo zařízení na základě prokázání pravosti,
-    sledování provozu, které zaznamenává a analyzuje všechny bezpečnostní subsystémy v systému, je zaměřené jednak na zjištění cizích uživatelů, jednak na zjištění zcela legitimní činnosti, která je však ve svém zaměření nebo v souhrnu zájmů nějakým způsobem omezena, zjištění zvlášť důležité, které je jediným vodítkem k přístupu oprávněných osob. Jenom tato zmínka o zabezpečení informačních systémů však plně nevyčerpává důležitost informačních technologií v praktickém životě.
Informační prostředí, které je výraznou složkou společnosti se rozvíjí hlavně ve vzdělávacím systému. Už vlastně výběr informací, které dostávají žáci ve škole, vytváří možnosti pro vznik přirozeného informačního metasystému té které společnosti a vytváří systémové zázemí pro kvalitu informačního prostředí ve výrobním procesu, ve společenské adaptaci i aktivitě jedince, skupiny i celých velkých složek společnosti. Můžeme říci, že znalost informačních technologií, a dokonce schopnost rozpoznat jejich kvality a účinky, umožňuje i podstatně kvalitněji žít.
Pokud se zabýváme, hodnocením informačních technologií, zvažujeme nejenom kritéria, podle kterých hodnotíme jednotlivé impakty do informačního prostředí a jejich důsledky, ale zabýváme se také informační ekologií a aplikací informačních technologií v našem životě. Ve fyzikálním prostředí jsme se přesvědčili, že řada technologií výrobních, které se dříve lidem zdály jako technologie velmi užitečné, jsou dnes hodnoceny zcela jinak. Bojíme se impaktů do prostředí používáním nových hmot, které představují nebezpečí pro půdní systém, nebezpečí pro ovzduší, pro vodu, ale nezabývali jsme se dostatečně vážně technologiemi, které představovaly impakty do informačního prostředí. A proto jednotlivé technologie, které nyní následují v dalších kapitolách, budeme posuzovat i z hlediska jejich impaktů do informační složky prostředí, budeme se zabývat tím, co mohou pro člověka dobrého nebo nedobrého přinést.
Multimediální informační služby
Prenos, poskytovanie alebo výmena informácií sa môžu uskutočňovať vo forme hlasu, obrazu, dát a textu. Toto sú v podstate 4 základné informačné médiá. Podrobnejšie rozdelenie informačných médií je na obr. 3.24.
 
Obr. 3. 24.     Informační médiá.

Technologie zabezpečení informace prošla ve svém vývoji fázemi, které lze nazvat:
-    ochrana dat,
-    ochrana systémů,
-    ověřování (verifikace).
Začátek každé fáze byl charakterizován způsobem, jímž byla využita výpočetní technika u problému řešeného původně jinak, např. zabezpečení informací, omezení osobního styku s nosiči dat, přístupu osob k terminálům, ze kterých je možné vstoupit do prostředí ukládání dat apod. Samozřejmě různé fáze techniky bezpečnosti ochrany dat souvisejí s problémem přístupu do digitálních sítí, ve kterých je instalován informační systém, který chceme chránit. vývoj způsobů užívání počítačů sdělením času do sítě navodil novou fázi bezpečnostní techniky, sdílení času výrazně zvýšilo nebezpečí průniku do sítě. Nicméně ochranná opatření založená na přístupových heslech zná každý uživatel počítače.
Z toho obr. 3.24 vyplýva, že prienikom štyroch informačných médií vznikla oblasť multimediálnej komunikácie, ktorá za pomoci spoločnej multimediálnej technológie umožňuje súčasne komunikovať všetkými informačnými médiami, t.j. hlasom, obrazom, textom a výmenou dát. Táto forma komunikácie sa najviac približuje prirodzenej forme ľudskej komunikácie a miera priblíženia závisí iba od dokonalosti spracovania konkrétnych aplikácií. Pojem multimédiá  znamená integráciu textu, obrazu, grafiky, zvuku, animácie a videa s cieľom poskytovať prakticky neobmedzený sortiment služieb a aplikácií.
Multimediálne služby môžeme rozdeliť do niekoľkých kategórií. Podľa určenia multimediálne služby delíme na profesionálne služby a privátne služby. Doménou profesionálnych služieb sú služby založené na komunikácii vo forme videokonferencií a videokomunikácie s najrôznejším zameraním. Ako príklad aplikácie videokonferencie môžeme uviesť lekárske konzílium pracujúce s tomografickými snímkami tak, že jednotliví lekári môžu byť na rôznych miestach kontinentu, avšak majú k dispozícii všetky informácie, ako keby pracovali spoločne na jednom mieste. Druhou významnou oblasťou profesionálnej aplikácie je získavanie vedeckých informácií z multimediálych databáz rôzneho zamerania. Doménou privátnych multimediálnych služieb sú zábavné, vzdelávacie a informačné programy, ktoré sú vo veľkej miere viazané na televízny prijímač. To však neznamená, že pre tento účel nemôže byť využívaný aj osobný počítač alebo klasický telefónny prístroj, vhodne zaradený medzi prostriedky multimediálnej komunikácie. Podľa spôsobu ovládania môžeme multimediálne služby rozdeliť na distribučné služby, kde si používateľ iba vyberá program alebo nejaký obsah (predmet služby) a interaktívne služby, kde používateľ priamo riadi program alebo predmet služby  - tab. 3.5. Podľa zamerania môžeme rozdeliť multimediálne služby na zábavné služby, transakcie, informačné a vzdelávacie služby, komunikačné služby -  tab. 3.6.
Tab. 3.5  Typy služeb.

distribučné služby

interaktívne služby

digitálna TV

TV vysielanie

video na požiadanie

 

PPC-platba za kanál

nákup na diaľku

 

PPV-platba za výber kanála

kanál zdravia

top-ten kino

informácie na požiadanie

platené rádio

výučba na diaľku


  Tab. 3.6 Deľba služeb podle zaměření.

             ZÁBAVA

         INFORMÁCIE

         TRANSAKCIE

       KOMUNIKÁCIA

TV

Obnovovanie informácií

Nákup na diaľku

Telefónia, videotelefó-nia

PPV, PPC, APPV

Výučba na diaľku

Finančné aplikácie

Multimedálna pošta

Video na požiadanie

Diaľkové kurzy

Aplikácie špec. záujmu

Telekomputing

Audio na požiadanie

Reklamy

 

 

Video hry

 

 

 

 
Z technického hľadiska hlavnou prednosťou, ktorú širokopásmové systémy ponúkajú je schopnosť účinne integrovať možnosť prenosu pohyblivého obrazu spoločne so spôsobilosťou prenášať hovor, dáta, textové informácie a nepohyblivý obraz. Ďalšou dôležitou vlastnosťou je schopnosť spracovať obrovské množstvo dát v reálnom čase. Požiadavky na rozvoj širokopásmových sietí a ich aplikácií prichádzajú z komerčného sektoru a zo strany domácností. Multimediálne terminály vyžadujú širokopásmový prenos pre svoj obrazový kanál. Predpokladá sa, že širokopásmové siete poskytnú i potrebnú šírku pásma pre prenos videokonferencií v kvalite TV vysielania. Širokopásmové prenosové systémy by mali vytvoriť tiež sieť pre prenos ostatných dát.
3.5    Dispečerské řízení v letecké společnosti

Modelů dispečerského řízení letecké společnosti existuje ve světě celá řada. Při výběru modelu, který je pro danou leteckou společnost nejúčinnější jak z hlediska celkové funkčnosti tak i z hlediska nákladů, je třeba brát v úvahu velikost letadlového parku, místní specifika a třeba i naturel lidí.
Záleží samozřejmě i na velikosti společnosti, u malých společností je možné sloučit všechny funkce a činnosti do osoby jediného dispečera, velké společnosti je naopak rozdělují do různých oddělení, přičemž řadu činnosti lze pro snížení nákladů zajistit i externě. Protože legislativa se rozdělením činností a pracovišť nezabývá, nelze obecně říct, na která oddělení by dispečerské řízení mělo být rozděleno – záleží vždy na konkrétní situaci ve firmě.
V současné době lze činnosti letových dispečerů rozdělit do následujících oblastí:
-    Plánování letů (Flight Planning),
-    Sledování letů (Inflight Assistance),
-    Operační kontrola (Operational Control).

Obr. 3. 25.     Rozdělení činností letových dispečerů.
Informace potřebné pro dispečerskou práci
Při vlastní práci potřebuje dispečer celou řadu informací, při jejichž získávání používá dostupné komunikační prostředky. Mezi hlavní informace patří tyto:
Informace potřebné při plánování letu
-    Informace o letovém řádu:
•    informace o letovém řádu pravidelných linek – letový řád je pro veřejnost vydáván dvakrát ročně pro období léto a zima a měl by obsahovat přehled všech pravidelných linek, služby a rezervační třídy, které jsou na nich nabízeny a informace o nasazení typů letadel na tyto linky,
•    informace o letovém řádu nepravidelných linek – interní dokumenty dopravce, zabývající se speciálními a charter-ovými lety a pronájmy letadla jiným společnostem,
-    Informace o posádce - informace o letových i neletových službách posádek – rozdělovníky pro jednotlivé členy posádek, záznamy o jejich kvalifikaci a o době ve službě / odpočinku pro jejich případné dodatečné nasazení v případě řešení nestandardních situací,
-    Informace o cestujících - informace o cestujících získané z  rezervačních systémů – počet a složení cestujících z hlediska pohlaví (z důvodu hmotnosti), rezervačních tříd,
tarifů a zakoupených letových úseků (z důvodu potřeby informací o tranzitních cestujících v případě nestandardních situací),
-    Informace o letadle:
•    informace o rozplánování letadel – nasazení letadel na jednotlivé linky dle letového řádu a jeho úprav, informace o volné kapacitě letadel pro dodatečné lety a případné změny letového řádu,
•    informace o technickém stavu a údržbě letadel – současná a plánovaná údržba, využití položek MEL a CDL a ostatní závady letadel a vliv technického stavu na provoz letadel a jejich letové vlastnosti,
•    informace o provozních možnostech – informace o letových vlastnostech a omezeních daného typu, dráhové analýzy a výpočty maximálních hmotností, analýzy pro ekonomickou volbu tratí atd.,
-    Informace o tratích a letištích:
•    meteorologické informace – aktuální počasí a jeho předpovědi na tratích a letištích, zvláště rychlost a směr větru, teplota, oblasti turbulencí, námrazy a dalších nebezpečných jevů,
•    informace o toku letového provozu – informace o omezení letového provozu z důvodu jeho nadměrné intenzity – řeší se vydáváním tzv. slotů ze strany CFMU Eurocontrol Brusel,
•    informace o možných tratích – podklady pro tvorbu navigační přípravy – databáze tratí, jednotlivé mapy, mapy SID, STAR, NOTAM-y týkající se omezení / změn tratí, obchodní doporučení, údržba a změny dokumentace,
•    informace o letištích – dostupnost a délka RWY, kapacita letišť z hlediska množství stojánek a odletových východů, kapacita dráhového systému, vybavení letiště (pozemní zdroje, schody, možnost základní údržby), cena paliva a informace o výhodnosti plnění na příslušné stanici, mapy letišť, NOTAM-y týkající se letišť,
-    Informace o procedurách a postupech:
•    informace o standardních i nestandardních postupech, spojených s provedením letu, nouzových postupech, které jsou posádky povinny dodržet, procedurách ATC, radiokomunikaci, navigaci.
Informace potřebné pro sledování letu
-    Aktuální informace o poloze letadla - získané prostřednictvím ATC (aktuální informace o přeletu určitého bodu) nebo aktuální poloha při datovém přenosu informací o poloze z letadla,
-    Aktuální meteorologické informace - počasí a jeho vývoji na tratích a letištích, cílovém, náhradním a podél trati,
-    Aktuální informace o stavu letadla, posádce a cestujících - technické problémy, problémoví cestující, zdravotní problémy cestujících nebo členů posádky.
Informace nutné pro koordinační činnost
Souhrn jednotlivých informací uvedených v předchozím odstavci doplněný o schopnosti dispečera správně analyzovat a vyhodnotit situaci a v součinnosti s posádkou provést všechny kroky k jejímu vyřešení tak, aby byla v nejvyšší možné míře zachována bezpečnost provozu, letový řád, komfort cestujících a aby ekonomické důsledky tohoto rozhodnutí byly pro společnost co nejpříznivější s tím, že bezpečnost je podmínkou, která musí být vždy a za všech okolností dodržena.
Informace nutné po ukončení letu
Po ukončení letu by mělo dojít k předáni všech informací od posádky zpět k dispečerovi, v případě nestandardních situací jejich zadokumentování a předání informací dalším oddělením k analýze tak, aby jejich výstupy mohly být dostupné co nejdříve pro přípravu a provedení dalších letů.
Rezervační  a odbavovací systémy
Rezervační a odbavovací systémy poskytují složkám dispečerského řízení především informace o počtu cestujících na daný let a kapacitě letadla. Menší společnosti využívají vlastní soukromé rezervační systémy, větší společnosti pak produkty specializovaných firem. U ČSA jsou to tyto:
-    Gabriel - Gabriel je rezervační systém pro knihování a prodej letenek, systém poskytuje informace o leteckých spojeních mezi danými destinacemi, informace o obsazenosti linky (kolik zbývá volných míst v letadle) apod., součástí systému je podsystém na výpočet ceny letenky (Airfaire) a automatizovaný tisk letenky (Ticketing). V ČSA byl zaveden v roce 1975. Systém spolupracuje s celou řadou dalších systémů, mj. distribučními a odbavovacími systémy. ČSA využívá všechny hlavní globální distribuční systémy (Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan),
-    Gaetan - Gaetan je odbavovací systém pro odbavování cestujících, který automaticky generuje zprávy potřebné pro let, tiskne zavazadlové přívěsky včetně výpočtů poplatků za zavazadla s vyšší než dovolenou váhou, umožňuje odbavení cestujících do cílové stanice. V ČSA byl zaveden v roce 1993 a poskytuje ho společnost Air France. Nejdůležitější funkcí, kterou mají rezervační a odbavovací systémy dle mého názoru disponovat je schopnost spolupráce s dalšími systémy, jako např. s plánovacími, operačními atd.
Pevné telekomunikační sítě  - AFTN
AFTN (Aeronautical Fixed Telecommunication Network - Letecká pevná telekomunikační síť) je mezinárodní telekomunikační síť sloužící pro výměnu zpráv a informací týkajících se leteckého provozu.
Přepravované zprávy jsou pevně stanoveného formátu s adresou a záhlavím a národní ústředny mají povinnost buď zprávu doručit adresátovi, je- li na území příslušného státu, nebo zajistit tranzit do dalšího státu ke konečnému adresátovi.
Přestože velká část sítě AFTN je automatizována počítačovými ústřednami, je dálnopisný přenos zpráv překonáván současným rozvojem přenosu dat zejména co se týče přenosové rychlosti a spolehlivosti. Proto již v předstihu byla v rámci ICAO formulována koncepce a postup jednotné datové sítě pro civilní letectví – CIDIN (Common ICAO Data Intercharge Network ). Tato síť je postavena na protokolech X.25 a umožní přímou spolupráci počítačů, což postupně nahradí nejen současnou dopravu písemných zpráv, ale umožní i přímý přenos grafických, mapových, povětrnostních i jiných, a tím postupně zmenší rozsah hlasového předávání informací s využitím datově přenášených kódů.
Síť AFTN byla původně navržena pro dálnopis, dnes je součástí heterogenní telekomunikační sítě, se kterou koncoví účastníci komunikují také pomocí faxu či e-mailu a která je připojena do dalších datových sítí (např. CIDIN) sloužících k efektivnímu řízení letového provozu.
V České republice funguje komunikační středisko AFTN při organizaci Řízení letového provozu ČR. Denní objem přijatých a odeslaných zpráv po síti CIDIN se opět pohybuje řádově v desítkách tisíc.
 
Obr.3.26.:Blokové schéma AFTN střediska při organizaci Řízení letového provozu ČR.
 
SITA
SITATEX je specializovaná forma zabezpečené elektronické pošty, která nahradila dříve používanou dálnopisnou síť. Slouží k přenosu textových zpráv mezi společnostmi leteckého průmyslu (aerolinky, cestovní agentury, handligové společnosti, cargo společnosti apod.) SITATEX je produktem firmy SITA (Societé international de telecomunication aeronautic), telekomunikační organizací s dominantní působností v letecké dopravě.
Na dispečincích leteckých společností se AFTN vyžívá především pro komunikaci se složkami ATS např.s Eurocontrol-em se sídlem v Bruselu. Pro komunikaci mezi společnostmi leteckého průmyslu (aerolinky, cestovní agentury, handligové společnosti, cargo společnosti apod. se používá pevné telekomunikační sítě, kterou provozuje společnost SITA
Systémy ATC
Systémy Řízení služeb letového provozu poskytují informace o aktuálním toku letového provozu, o oblastech, kde se vyskytují určitá omezení a je zde možnost slotu a mnoho dalších.
-    AFTN - AFTN je letecká pevná telekomunikační síť. V České republice funguje komunikační středisko AFTN při organizaci Řízení letového provozu ČR,
-    Systém CFMU - Tento systém obsahuje informace o odletech a příletech v rámci působnosti IFPS/CFMU, slotech, o oblastech nebo letištích kde se vyskytují největší zpoždění z důvodu nadměrné hustoty provozu a informace o očekávaných místech se zvýšeným provozem,
-    ASTA - Systém ASTA je více funkčním centralizovaným systémem, který zpracovává údaje o letech, letových plánech a slotech. Obsahuje informace o odletech a příletech letadel v rámci ACC Praha. Systém se skládá z několika funkčních částí:
•    Podpora podávání letových plánů a automatická kontrola údajů,
•    automatizovaná komunikace se systémem IFPS Eurocontrol-u,
•    centrální evidence FPL pro celou Českou republiku,
•    Systém vlastní a provozuje ŘLP ČR.
-    Výkres radaru:
•    Dispečeři mohou sledovat radarové informace o pohybech letadla na internetových stránkách,
•    Radarová informace je zajištěna primárními a sekundárními radary provozovanými ŘLP a radarovými signály získávanými ze zahraničí.

Performance systémy
Před každým letem je třeba při výpočtu provozního letového plánu sladit výkonové charakteristiky letadla s vybranou tratí. Jedná se především o stanovení vzletových a přistávacích hmotností a charakteristik na letišti vzletu, přistání a záložních letištích s ohledem na aktuální meteorologické a provozní podmínky, mezi něž patří stav provozních ploch. Mezi tyto charakteristiky patří maximální přípustné vzletové MPTOM a přistávací MPLM hmotnosti a rychlosti rozhodnutí (v1), rychlosti rotace (vr) a bezpečné rychlosti vzletu (v2). Mezi další výkonové charakteristiky, které je nutné sladit s vybranou tratí, patří výkonnost letadla s vysazenou kritickou pohonnou jednotkou. Znalost těchto charakteristik je nutná pro stanovení drift down postupů na vybrané trati v případě přeletu horských oblastí. Při těchto výpočtech používají dispečeři nebo piloti posádek specializované programy distribuované výrobci letadel (The PEP programs od společnosti Airbus, program FOS od společnosti ATR), vlastní výpočtové systémy např. firma NAV Flight Services, nebo systémy vytvořené externí firmou pro potřeby letecké společnosti (program EFRAS od společnosti Condor). Součástí všech těchto programů je neustále aktualizovaná databáze letišť (délka dráhy, únosnost dráhy, atd.) a databáze výkonnostních charakteristik letadel.
Dispečer by neměl při předletové přípravě podcenit výše uvedené sladění výkonových charakteristik letadla s vybranou tratí a ověření použitelnosti vzletových a přistávacích drah na letištích.
Operační systémy
Operační systémy tvoří „jádro“ mezi všemi systémy používaných při dispečerském řízení společnosti. Obsahují všechny důležité informace, které dispečer potřebuje pro plánování, provedení a sledování letu. Letecké společnosti si mohou vytvořit vlastní operační systém „na míru“ nebo zakoupit produkty specializovaných firem. Každý způsob má samozřejmě své výhody i nevýhody.
Plánovací systémy
Zatímco dříve se výpočet provozního letového plánu prováděl manuálně s použitím letové příručky daného letadla a navigačního pravítka dnes už se na letových dispečincích provádí pomocí speciálního softwaru – plánovacího systému. Letecké společnosti mohou buď zakoupit komerční systém a platit za výpočet OFP (ČSA a.s.) nebo si nechat vytvořit vlastní plánovací systém od programových specialistů - např. Travel Service a.s.

Jetplan
JetPlan (Jeppesen Flight Plannig System) je software firmy Jeppesen. Systém slouží pro přípravu, výpočet, tvorbu a podávání letových plánů FPL(poskytují posádce informace o letu – letové hladiny, kurzy, množství paliva atd.)
Ze systému je možné odeslat jakoukoliv informaci na kterékoliv míso ve světě, které je napojené na SITA, fax nebo AFTN. Systém tvoří DataPlan mainframe computer v Denveru v USA, s kterým jsou pomocí telekomunikační sítě SITA spojeny počítače na letovém dispečinku ČSA. Tyto počítače pracují se systémem JAS (Jeppesen Access Software) a JASWIN, který zajišťuje komunikaci se systémem Dataplan. ČSA mají k dispozici tyto uživatelské databáze:
-    databáze letadel,
-    databáze tratí.

Přenos dat mezi dispečerskými pracovišti a letadly
Zavedení datového přenosu informací z letadla na operační dispečink přináší leteckým aerolinkám značné ekonomické úspory při každodenním provozu, neboť v každé fázi letu mají dispečeři k dispozici potřebné informace kontinuálně v čase a mohou tak ihned reagovat na nestandardní situace.
Letadlový park společnosti tvoří např. letadla typu Airbus 310, 320, 321, Boeing 737 a ATR 72, 42. Letadla typu Airbus 320 jsou většinou vybaveny technologiemi pro datový digitální přenos, zatímco u letadel Boeing je třeba výraznější investice do palubního zařízení. S rozvojem flotily, který předpokládá další nákup letadel Airbus 320, které budou vybaveny technologiemi pro datový přenos a s přihlédnutím k výhodám a možnostem, které tato služba leteckým společnostem nabízí je zavedení datového přenosu jedním z hlavních cílů.
Následují příklady výhod  spojených s případným zavedením ACARS-u u společnosti:
-    Omezení zpoždění,
-    Zkrácení doby nutné na vyžádání povolení k letu,
-    Lepší komunikace mezi operačním dispečinkem a FC,
-    Lepší kontrola nad pracovními normami FC,
-    Posílání Load sheet / Weight and balance,
-    synchronizace času na palubě,
-    Aktuální stav paliva na palubě – fuel management,
-    Úspora práce FC (Příjem automatizovaných informací: ATIS, NOTAMS, POČASÍ ),
-    Pomáhá zavedení „paper less cockpit“,
-    Zlepšení služeb pro cestující např. informace o návazných spojeních, prostřednictvím IFE.
Obr. 3. 28.      Architektura systému AMSS.

Obr. 3. 29.     Sítě pro datový přenos.

There are currently no posts in this category.