Kapitola VI. Ekologické aspekty železniční dopravy (ČÁST 2)

6.6.Hlukové emise a vibrace ze železniční dopravy

Hlukové emise a vibrace lze zařadit rovněž mezi ekologické aspekty dopravy, a proto jsou oba jevy zmíněny i v této části učebních textů, avšak jen velmi stručně, protože jim je věnována samostatná kapitola. Hlukem obecně rozumíme každý zvuk nebo zvuky, které jsou nežádoucí, rušivé nebo škodlivé pro člověka. Nadměrný výskyt je, obdobně jako znečištění ovzduší, jedním z nejzávažnějších faktorů, který negativně působí na zdravotní stav obyvatelstva a vyvolává v lidském organismu řadu nežádoucích reakcí. Stejná úroveň působí na jednotlivé typy lidí různě podle daných okolností. Avšak bylo dokázáno, že každý hluk po určité době vyvolává poruchy vyšší nervové soustavy, které vedou k poškození nejen sluchových, ale i dalších tělesných orgánů a snižuje odolnost organismu vůči vnějším negativním vlivům, čímž podněcuje vývoj dalších nemocí. Moderní doba, zejména rozvoj dopravy a průmyslu, přinesla velké množství nových zdrojů, mezi které patří hlavně předměty vyrobené člověkem (zejména dopravní prostředky jako auta, vlaky, tramvaje, metra, letadla), z menší části i sám člověk (např. ve třídě), ale samozřejmě také příroda (bouřka). Dominantním zdrojem hluku ve vnějším prostředí je již řadu let silniční doprava. Železniční a letecká doprava zasahují svými negativními účinky výrazně menší počet obyvatel než silniční, jsou však závažné větší intenzitou, zejména v noční době.

Vibrace jsou dalším jevem, který negativně působí na zdraví člověka. Z fyzikálního hlediska jimi rozumíme pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem své rovnovážné polohy. Pro vibrace vnímané lidským organismem je používán termín chvění. Hluk a chvění spolu úzce souvisí, vzájemně se podmiňují. Hlavními zdroji vibrací je v životním prostředí doprava silniční a železniční, vznikají provozem vozidel na nerovné vozovce a na kolejích, přenášejí se do okolní zástavby přes podloží a konstrukce staveb do vnitřních obytných prostorů ležících v blízkosti hlavních dopravních tras a na stojícího či sedícího člověka při pohybu dopravních prostředků. Také v přírodě se setkáváme s vibracemi vyvolanými posuvy v zemské kůře – zemětřesením nebo působením větru na nejrůznější konstrukce. Vibrace závisí na konstrukci vozidel, jejich nápravových tlacích, rychlosti a zrychlení, na kvalitě krytu vozovky, na konstrukci a podloží vozovky a v případě kolejové dopravy styků kolejí s podložím. U staveb jsou způsobovány i přelety tryskových letadel a podzemní drahou procházející zvodnělým územím (Adamec a kol., 2008).

Vnímání vibrací je ovlivněno celou řadou faktorů. Jedná se o komplexní fyziologický a psychologický vjem zprostředkovaný celou řadou receptorů. Dané vzruchy se přenášejí centrální nervovou soustavou do mozku, kde se integrují a kde také vzniká subjektivní vjem. Velikost vjemu je určena nejen kmitočtem, ale i rychlostí resp. Expozice intenzivním vibracím je spojena s nepříjemným subjektivním vjemem nepohody, který může být posuzován jak z fyziologického, tak i z psychologického hlediska. Dlouhodobá expozice pak může vyvolat trvalé poškození zdraví. Místní vibrace přenášené na ruce vyvolávají poškození několika systémů. Nejvíce jsou zasaženy periferní cévy, nervy horních končetin a svalově-kloubní aparát. Při delší expozici vibracím jsou průvodním jevem příznaky změn v  centrálním nervovém systému.

 6. 7   Závěr

Nejčastěji bývá za environmentálně nejšetrnější druh osobní dopravy považována doprava nemotorová, tedy pěší a cyklistická, ale příznivě bývá hodnocena také železnice. V nákladní dopravě je považována za jednoznačně nejšetrnější k životnímu prostředí železniční doprava, naopak za nejvíce nepříznivou se považuje doprava silniční. V obou případech je znečištění různých složek životního prostředí spojeno zejména s dieselovou trakcí železnice, která produkuje emise do ovzduší, může způsobit znečištění vod a půd úkapem pohonných hmot a dalších provozních kapalin. S elektrickou trakcí pak v podstatě přímé znečištění životního prostředí spojeno není, ale je nutné si uvědomit, že ani její vliv není nulový.

Literatura

[1]     ADAMEC, V. a kol. Doprava, zdraví a životní prostředí. Praha: Grada, 2008, 176 s. ISBN 987-80-247-2156-9.

[2]     ADAMEC, V., DUFEK, J. Transport share on air polluting emissons in the Czech Republic. In 11th International Symposium Transport and Air Pollution : Proceedings, Volume II., Graz (Austria), 19. – 21. 6. 2002. Graz (Austria): TU Graz, 2002, p. 81-82. ISBN 3-901351-59-0.

[3]     ADAMEC, V., DUFEK, J., HUZLÍK, J. Vliv katalyzátorů na produkci emisí CO2, N2O a CH4. In Ovzduší 2001, Brno, 14. - 16. 5. 2001. Brno: TOCOEN, 2001, s. 215 - 217. ISBN 80-210-2591-3.

[4]     ADAMEC, V., DUFEK, J. Greenhouse gas emissions from transport in the Czech Republic. In International Conference on Future Worldwide Emission Requrements for Passenger Cars and Light Duty Vehicles and EURO 5. Milano (Italy), 10. - 11. 12. 2003 [on-line]. Milano: ISPRA. [cit. 2007-03-25] Dostupný z < http://ies.jrc.cec.eu.int/Units/eh/events/EURO5/PROCEEDINGS/Session%20II%20Pr

[5]     Adamec, V., Dostál, I., Dufek, J., Galle, D., Huzlík, J., Cholava, R., Jedlička, J., KALÁB, M., Kutáček, S., Marešová, V., PROVALILOVÁ, I., Silová, R., Šeďa, V., Šucmanová, M., Trhlíková, B., Tvarůžková, J., VLČKOVÁ, J., VOJTĚŠEK, M., BARTOŠ, T., Bencko, V., BOROVEC, K., Čupr, P., HlAVÁČEK, J., Holoubek, I., KLEWAROVÁ, Z., Kočí, V., Kohoutek, J., Krajíček, S., Kupec, J., Ládyš, L., Liberko, M., Ocelka, T., Rožnovský, J., RŮŽIČKOVÁ, K., ŠPLÍCHAL, K., Tříska, J., Zábrž, L.Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. (Výroční zpráva projektu VaV CE 801 210 109 za rok 2004) CDV, Brno, 2005.

[6]     DANIHELKA, P. Rizika při transportu nebezpečných látek. Rescue report, č. 4, 2005, 5 – 6.

[7]     DUFEK, J., DOSTAL, I., JEDLIČKA, J., ADAMEC, V. Opatření k omezení fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou. Brno : CDV, 2007, 78 s.

[8]     Europe in figures: Eurostat yearbook 2009. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009, 567 pp. ISSN 1681-4789.

[9]          FAJTL, Josef. Souhrnný seznam mazadel a zařízení pro snižování přestavných odporů výhybek u Českých drah. 2. vyd. Olomouc : Jerid, spol. s r. o., 2001. 32 s.ISBN 80-86206-12-2.

[10]      HENEBERG, P. Zelenější vlaky, VTM Science 12, 2009. 

[11]      IUELL, B., BEKKER, G. J., CUPERUS, R., DUFEK, J., FRY, G., HICKS, C., HLAVAC, V., KELLER, V., ROSSEL, C., SANGWINE, T., TORSLOV, N., WANDALL, B. Le MAIRE, B. Wildlife and Traffic. KNNV Publishers : Utrecht, The Netherlands, 2003, 165 p. ISBN 90-5011-186-6.

[12]      MARTÍNEK, B., LINHART P., BALEK, V., ČAPOUN, T., SLÁVIK, D., SVOBODA, J., URBAN, I. Ochrana člověka za mimořádných událostí, MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha, 2003, 118 s. ISBN 80-86640-08-6

[13]      Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP – kritéria znečištění zemin a podzemní vodyOEŠ /čst. 3/ 1996.

[14]      Metodika analýzy zranitelnosti životního prostředí ENVITech03.

[15]      Ministerstvo dopravy ČR, Dopravní informační systém DOK, 2007, [on-line], [cit. 2010-04-19] http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok.asp

[16]      Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

[17]      Ročenka dopravy 2008. Praha: Ministerstvo dopravy ČR, 2009, 169 s. ISSN 1801-3090.

[18]      Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). [on-line],

[19]      [cit. 2007-06-11] Dostupné z < http://www.oti.org/html/e/rid_notifications_2005.php >.

[20]      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, 1997.

[21]      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES, kterou se mění směrnice 97/68/ES o sbližování předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, 2004

[22]      Švanda, J., Huzlík, J, Trhlíková, B. Ochrana vod před negativními vlivy železničního provozu. CDV, Brno, 2000.

[23]      Švanda, J., Huzlík, J, Trhlíková, B. Ochrana vod před negativními vlivy železničního provozu. CDV, Brno, 2001.

[24]      VOJKOVSKÁ, J., DANIHELKA, P. Metodika pro analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí „H&V index“. Věstník MŽP 3/03.

[25]      Vyhláška č. 209/2006 Sb. o požadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukových plynech spalovacího hnacího motoru drážního vozidla.

Seznam použitých zkratek a symbolů

BTX                benzen, toluen, xyleny

CDV               Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

CIM                            Jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží

CH4                 metan

CNG               stlačený zemní plyn

CO                  oxid uhelnatý

CO2                 oxid uhličitý

COTIF            Úmluva o mezinárodní železniční přepravě

ČD                  České dráhy, a.s.

DKV               depo kolejových vozidel

HC                  uhlovodíky

HZS SŽDC    Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty, s.o. (od 1.7.2008)

HZS ČD         Hasičská záchranná služba českých drah (do 30.6.2008)

IAD                individuální automobilová doprava

IARC              Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny

LNG               zkapalněný zemní plyn

LPG                zkapalněný ropný plyn

MD ČR           Ministerstvo dopravy české republiky (od 1.1.2003)

MDS ČR        Ministerstvo dopravy a spojů České republiky (do 31.12.2002)

MŽP               Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEL                nepolární extrahovatelné látky

N2O                oxid dusný

NOx                oxidy dusíku

OTIF               Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu

PAH               polyaromatické uhlovodíky

PCB                polychlorované difenyly

PCDD/F         polychlorované dibenzodioxiny/furany

PCT                polychlorované terfenyly

PM                  pevné částice

ppm                 parts per million = milióntina z celku

RID                  Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží po železnici

SŽDC             Správa železniční dopravní cesty, o.s.

US EPA          Agentura ochrany životního prostředí USA

There are currently no posts in this category.