Kapitola IV: Financování nanotechnologií v dopravě

Nanotechnologie představují obrovský vědecký potencionál s možnosti aplikační sféry do automobilového průmyslu a dopravního inženýrství. V minulém desetiletí vzrostly veřejné finance z 400 milionů EURO v roce 1997  na cca 3 miliardy EURO na rozdíl od financování soukromého sektoru, který lze jen ztěží hodnotit a odhaduje se na hodnotu 2 miliardy EURO. V tomto směru bohužel EU zaostává o více než 10% za velmocemi USA a Japonskem [1]. Samotné nanotechnologie cíleny na dopravu, vývoj nových konstrukcí s lepšími vlastnostmi, použití nových materiálů apod. nejsou financovány specifickým grantovým programem pro vědu a výzkum v této oblasti v USA, EU a ve světě, ale jsou zahrnuty v rámci jiných obecnějších programů a podprogramů [2,3].
Nanotechnologie v Evropě získala velice dobrou startovací pozici díky systematické podpoře a tvorbě poznatkových základen v letech 1995 až 2000. Tato podpora byla realizována v rámci „větších“ ucelenějších podpůrných programů (např. nové materiály, biotechnologie apod.). Evropa má stejně dobrou startovací pozici jako země USA a Japonsko v oblasti nanotechnologií, porovnáme-li podíl publikací těchto zemí se zaměřením na oblast nanotechnologií. Co se týče transferu technologií do praxe, USA vítězí na celé čáře i v rámci vyjádření výsledků na obyvatele [4].
Evropa v posledních letech významně zvýšila prostředky vložené do oblasti nanotechnologií z cca 200 milionů EURO v roce 1997 přes 1 miliardu EURO k dnešku a to pro národní a regionální programy. Je důležité zdůraznit, že EU financuje nanotechnologie 0,01% HDP, USA také 0,01% HDP a Japonsko přibližně 0,02% HDP. Bohužel finanční prostředky vynakládané do oblasti nanotechnologie v Evropě nejsou tak cílené a jsou skryté pod jinými oblastmi (fragmentace programů) [3].
Inovace v oblastí nanotechnologií jsou hybnou silou hospodářského růstu na světovém trhu, musejí být však v každé míře podpořeny výzkumem. Z tohoto důvodů je důležitých 5 oblastí týkající se právě problematiky výzkumu: inovace, společenská dimenze, VaV, infrastruktura a vzdělání a celoživotní vzdělávání [1]. V rámci intenzivního rozvoje VaV na poli nanotechnologií je nezbytný rozvoj špičkových VV kapacit. Důležitými prvky jsou především veřejné zdroje, konkurence VV odborníků v Evropské dimenzi a především dostatek VV pracovníků. Vše je spjato k cíli realizovat poznatky získané v této oblasti do inovovaných výrobků a technologií zlepšující konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Konkurenceschopnost by byla nemyslitelná bez vybudování infrastruktury světové úrovně zaměřené na oblast nanovědy a nanotechnologie. Zajistí tedy přístup k nejnovějším zařízením, vzdělávání na poli nanotechnologií a nanovědy apod. Toto by bylo nemyslitelné bez vzniku.
V rámci EU je nezbytné hledání nových výzkumníků a inženýrů, kteří můžou generovat poznatky a cíleně realizují jejich transfer do průmyslu. Důležitý je také aspekt výchovy toxikologů a posuzovatelů rizik pro lidské zdraví plynoucí z nanotechnologií.

4.1    Možnosti financování nanotechnologií v ČR
Výzkum a vývoj v České republice je strukturován do dvou nejzákladnějších forem:
a) institucionální financování, tj. financováním z institucionálních prostředků vyhrazených v rámci rozpočtu ČR. Lze jimi např. financovat výzkumné záměry, specifické výzkumy na VŠ popř. další aktivity mezinárodní kooperace apod.
b) financování s podporou prostředků z EU nebo státního rozpočtu ČR v kombinaci v vlastními zdroji dofinancování. Obvykle se jedná o podporu malých, drobných a středních podnikatelů, kteří hodlají např. rozšířit výrobu, inovovat své produkty, event. rozšířit produkty na trhy EU. V tomto případě stát řídí a koordinuje dotace z EU/rozpočtu ČR a sleduje účelovost financování.
c) účelové financování, kdy se jedná se o podporu výzkumných projektů zaměřených např. na grantové projekty, programové projekty, projekty pro státní správu apod. Je nutné podotknout, že výhradním uživatelem je stát a ten vyhlašuje veřejnou soutěž podle zákona č. 137/2006 Sb.
d) neinstitucionální –soukromé financování- plně v souladu vlastního investora s jeho 100% účastí.
 

4.2    Financování nanotechnologií v Evropské únii
Základním dokumentem je dokument přijatý Evropskou komisí v roce 2004, který poskytuje základní návod na zabezpečení rozvoje nanotechnologií a to dle potřeby zvýšení finanční podpory VaV, nutnosti tvorby vědecko-výzkumné infrastruktury, zajištění multidisciplinárního vzdělávání a transferu technologií ze základního výzkumu do praxe a následný monitoring sociálně-ekonomického dopadu a dopadu na lidské zdraví.
Akční plán pro Evropu 2005 - 2009-Nanovědy a nanotechnologie přijatý Evropskou komisí v červnu 2005 přesně vymezil cíl oblasti a témata 6.rámcového projektu zaměřená na nanotechnologie, která byla směřována na dlouhodobý interdisciplinární výzkum jevů v oblasti nanosvěta a na oblast standardizace, dále pak na tvorbu nových nanomateriálů a nanokompozitů, oblast nanobiologie, zařízení a přístroje pro manipulaci v oblasti nanosvěta a především průzkum a možnosti v oblasti aplikace nanotechnologií v oblastech životního prostředí, chemie, potravinářství, energetice apod. Téma nanotechnologie je zakotveno v 3. prioritě Nanotechnologie a nanovědy, inteligentní multifunkční materiály, nové výrobní procesy a zařízení.
V rámci ČR se podalo celkem 708 společných projektů zaměřených na oblast nanotechnologie, kde podpořených projektů bylo přijato 139 z čehož financovaných projektů celkem bylo schváleno 87.
V rámci podpor poskytovaných výzkumným institucím pro vyhlášený 7. rámcový program podpory vědy a výzkumu zahájený v roce 2006, představuje nanotechnologie hlavní pilíř rozvoje vědy techniky a má hlavní význam pro zajištění rozvoje evropské vědy a konkurenceschopnosti společně s rozvojem informatiky, medicíny, elektroniky a telekomunikací, rozvoje zdrojů obnovitelné energie, materiálového inženýrství apod. Nanotechnologie jde průřezovou strukturou všemi tématickými oblastmi.
7. rámcový program ve své podstatě představuje hlavní nástroj Evropské unie pro financování vývoje a výzkumu [6]. V rámci čerpání financí představuje objem v letech 2007-2013 cca 50,5 mld. EURO. Základní struktura rámcového programu je navržena z pohledu konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a také z pohledu koncentrované mezinárodní spolupráce. 7. rámcový program je složen ze 4 základních specifických programů v souladu s vytýčenými cíly výzkumné evropské politiky [6]. Vše je založeno na mezinárodní spolupráci v rámci řešení témat stanovených podle priorit a potřeb evropské společnosti a průmyslu. Jedná se o programy: Spolupráce-základní výzkum bez omezení tematiky, program Myšlenky-rozvoj lidských zdrojů ve všech vědních oborech, program Lidé-tvorba nových a podpora existujících výzkumných kapacit a program Kapacity- výzkum ve prospěch malých a středních podniků. Je nutné také zdůraznit, že z 7. rámcového programu jsou podporovány aktivity Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC).
Program Spolupráce je nejvíce dotovaný z rozpočtu a podporuje kooperaci průmyslové a akademické sféry v mezinárodních výzkumných projektech a to v deseti tématických oblastech:
1.    Zdraví je spojováno s oblastmi biotechnologie, genetické nástroje, nové a inovativní technologie pro lidské zdraví, translační výzkum pro lidské zdraví a na optimalizaci poskytování zdravotní péče občanům Evropské unie. Hlavním cílem je zdraví občanů EU, dále pak zvýšení konkurenceschopnosti biomedicinského výzkumu na půdě EU, vývoj a validace nových léčebných postupů, boj s novými epidemiemi s důrazem na děti, stárnoucí populaci a další ohrožené skupiny.
2.    Zemědělství, potraviny a biotechnologie
Jedná se o výzkumné aktivity zaměřené na zemědělství, lesnictví, rybářství, udržitelnost produkčních systémů, zdraví a ochranu rostlin a zvířat. Významnou součástí programu jsou potraviny a potravinářské technologie se zaměřením na spotřebitele, jeho postoje a preference, dopad na výživu a zdraví. Důraz je kladen na kvalitu a bezpečnost potravin, vliv na zdraví a vztah k potravinovému řetězci. Poslední oblastí je zaměření na podporu moderních biotechnologií, využití zdroje biomasy, využití rostlin a dalších organismů pro produkci cenný látek využitelných v průmyslu.
3.    Informační a komunikační technologie
Tento program je zaměřen na potřeby průmyslu z oblasti nových aplikací pro udržitelné zdravotní systémy, individuální péči a systémy pro nezávislý život nemocných a starších lidí, aplikace pro použití digitálního obsahu ve vzdělávání a zachování kulturního dědictví. Do této skupiny také patří inteligentní a bezpečná doprava, udržitelné životní prostředí a energetická účinnost. Technologická část je zaměřena na budoucnost internetu a komunikací, rozpoznávací systémy a nové generace robotů a součástkové základny.
4.    Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie
Výzkum, zkoumání jevů v oblasti nano a manipulace s hmotou, vývoj nanotechnologií k přípravě nových produktů a dopadem nanotechnologií na společnost, zdraví a životní prostředí. Cíleně je výzkum zaměřen na multifunkční plochy a materiály s předem požadovanými vlastnostmi (nanomateriály, biomateriály, hybridní materiály). Program je zaměřen na výzkum nových technologií zaměřených na snížení zdrojové náročnosti evropského trhu.
5.    Energie
Aktivity jsou zaměřeny na náhradu stávajícího energetického systému na systém méně závislý na fosilních palivech, udržitelnější, založený na různých zdrojích energie i u pohledu vyšší energetické účinnosti. Hlavním smyslem je najít nové výzkumné směry, nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, snižování emisí CO2, inteligentních rozvodných sítí, energetických úspor a energetické účinnosti.
6.    Životní prostředí
Jedná se o program  zaměřený na zlepšení znalostí o vzájemném působení klimatu, biosféry, ekosystémů a lidských činností, na vývoj nových technologií, nástrojů a služeb spojených pro předvídání změn klimatu a ekosystémů, dále pak na pochopení vlivu životního prostředí na člověka, sledování prevenci, zmírňování environmentálních tlaků, monitorování a hodnocení udržitelnosti přirozeného a antropogenního životního prostředí.
7.    Doprava (včetně letectví)
Řešení problematiky letecké a pozemní dopravy (železniční, silniční a lodní), kde cílem je omezení negativního vlivu dopravy na životní prostředí, zvýšení časové a finanční efektivity přepravy osob a zboží, zlepšení návaznosti jednotlivých druhů přepravy, bezpečnosti dopravy a zajištění špičkové technické úrovně evropských přepravních sítí a systémů.
8.    Společensko-ekonomické humanitní vědy
Program je zaměřen na společenské otázky EU, na politický dopad výsledků projektů a na spolupráci různých disciplín.
9.    Kosmický výzkum
Je soustředěn na aplikace využívající družicové systémy ve prospěch politik EU (projekt GMES-Global Monitoring for Environment and Security), průzkum vesmíru (v kooperaci s Evropskou kosmickou agenturou a mezinárodními kosmickými agenturami) a technologický vývoj určený k vyšší bezpečnosti.
10.    Bezpečnost
Hlavním cílem je vytvoření technologického a znalostního potenciálu potřebného k zajištění bezpečnosti obyvatelstva před hrozbami terorismu, přírodních katastrof a průmyslových nehod při respektování základních lidských práv a soukromí a dále koordinace a strukturování bezpečnostního výzkumu.

Hlavním cílem tohoto programu je posílit excelenci a dynamiku evropského průzkumu a zvýšit přitažlivost EVP (Evropského výzkumného prostoru). Je zde podporován špičkový výzkum a program poskytuje granty pro nadané začínající i zkušené výzkumné pracovníky. Lidé představují největší potenciál v oblasti vědy a výzkumu. V rámci programu je podporována mobilita výzkumných pracovníků z zemí EU a přidružených zemí, ale také pracovníků z jiných zemí než EU. Podporovány jsou aktivity spojné se školením začínajících výzkumných pracovníků, celoživotní vzdělávání a profesní růst, spolupráce akademické sféry s průmyslem, spolupráce se zeměmi mimo EU apod. Jedná se o program zaměřený na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě. Je rozdělen do 6 základních částí [6]:
-    výzkumné infrastruktury (využití a rozvoj výzkumných infrastruktur v Evropě, podpora vytváření nových);
-    výzkum ve prospěch malých a středních podniků (MSP);
-    regiony znalostí (podpora v rámci řízených klastrů);
-    výzkumný potenciál (výzkum technologických a výzkumných kapacit);
-    věda ve společnosti;
-    mezinárodní spolupráce (mapování vědeckého potenciálu ze zemí EU i mimo EU).
 

4.3    Rozpočet 7. RP a 7. RP EURATOM
Rozpočet 7. rámcového programu činí celkem 50,5 mld. EURO a je rozčleněn na 5 podprogramů (JRC-Společné výzkumné centrum Evropské komise-nejaderný výzkum, Kapacity, Lidé, Myšlenky a Spolupráce). Pro rozpočet 7. RP EURATOM je vyčleněno 2,8 mld. EURO a to na aktivity spojené přímo s jaderným výzkumem JCR, fúzí a jaderným štěpením včetně radiační ochrany.
Evropská komise počítá do roku 2015 s cíleným zdvojem až ztrojnásobením výdajů na oblast týkající se nanotechnologií s porovnáním s předešlým 6. rámcovým programem. Evropská komise klade velký důraz na oblast vytváření mezinárodních sítí. V České republice je aktivita rozvíjena v rámci společných projektů NENAMAT, NANOMAT a MNT ERANET. Témata založená na zkoumání problematiku v oblasti nano je uvedena pod pracovním programem Spolupráce s názvem Nanovědy, materiály a nové technologie (NMP).
Národní projekty s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu
Jedná se zejména o programy IMPULS a TANDEM a Národní program výzkumu II-téma Trvalá prosperita v oblasti Nanomateriály a procesy, Nové metody  nanodiagnostiky a Nové polovodičové senzory a nanosoučástky.
Programy v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Program Výzkumná centra a Centra základního výzkumu a Národní program výzkumu II-Zdravý a kvalitní život, oblast Nanomateriály v biologii a medicíně.
Projekty Grantové agentury ČR (GAČR)
Zde je možno se zúčastnit projektů v Technických, přírodních a lékařských vědách, humanitních a společenských vědách a zemědělských vědách [7].
Projekty Grantová agentura Akademie věd GAAV
Akademie věd ČR připravila specifický program Nanotechnologie pro společnost (kód KA, vyhlášeno dne 14.12.2005, ukončení programu 2012) s podoblastmi-Nanočástice, nanovlákna a nanokompozitní materiály, Nanobiologie a nanomedicína, Nano-makro rozhraní, Nové jevy a materiály pro nanoelektroniku apod. Hlavním cílem byla stabilizace a přiblížení se novým technologiím v oblasti výzkumu a praktického používání nanotechnologií a nanomateriálů [7].
Projekty Technologické agentury ČR (TAČR)
Technologická agentura České republiky připravila pro roky 2011 až 2016 program ALFA  s celkovým předpokladem výdajů ve výši 11 628 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 7 558 mil Kč (cca 65% průměrné míry podpory) [5] a připravuje další programy BETA a OMEGA. Hlavním cílem programu ALFA je transfer poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje do oblastí: progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí a udržitelného rozvoje dopravy. První výzva programu v r. 2010 byla uskutečněna dne 24.3.2010 s předpokladem zahájení úspěšně podpořených projektů v r. 2011 se strukturou přijatých projektů pro jednotlivé podprogramy.
Podprogram Progresivní technologie, materiály a systémy je zaměřen na konkurenceschopnost českých podniků v oblastí technologií zaměřené na vysoký potenciál inovace např. pokročilé materiály, nanotechnologie, mikro a nanoelektronika, průmyslová biotechnologie, fotonika a informační a komunikační technologie. Specifickými cíli podprogramu jsou: snížení materiálové a energetické náročnosti při zvýšení užitných vlastností výrobků s využitím progresivnějších technologií, zlepšení užitných vlastností materiálů, které mají potenciál pro využití ve více oborech, zvýšení bezpečnosti, rychlosti, kapacity a kvality systémů pro přenos informací a posílení interdisciplinarity v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji. Předpokládá se s celkovými výdaji ve výši 4 653 mil. Kč a výdaji ze státního rozpočtu ve výši 3 023 mil. Kč při průměrné míře podpory 65%.
Podprogram Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí je zaměřen na efektivní a environmentální využívání přírodních zdrojů při zachování či zvyšování kvality přirozeného a umělého životního prostředí. Je reflexí na potřebu zabezpečení ochrany životního prostředí v rámci udržitelného využívání zdrojů. Hlavním cílem je zvýšení množství a kvality poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje environmentálně šetrných technologií, výrobků a postupů a energetických zdrojů a systémů vedoucích k ochraně a zvyšování kvality přirozeného i umělého životního prostředí a zabezpečení trvale udržitelného rozvoje společnosti a hospodářství [5]. Specifickými cíli podprogramu dle [5] jsou:
-    snížení dopadu antropogenních vlivů na životní prostředí,
-    omezení negativních následků živelních pohrom a jejich předcházení.
-    zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek z obnovitelných zdrojů,
-    zvýšení ekologické šetrnosti a zajištění vyšší efektivity energetického využívání paliv,
-    zefektivnění a zvýšení kapacity přenosu energie.
Celkové výdaje jsou odhadovány na 4 653 mil. Kč, z čehož výdaje ze státního rozpočtu tvoří 3 023 mil. Kč při průměrné míře podpory 65%.
Podprogram Udržitelný rozvoj dopravy je zaměřen na rozvoj dopravní infrastruktury, dopravních systémů a dopravních prostředků jako základního kamene konkurenceschopnosti státu v rámci pohybu materiálu a osob v čase a prostoru. Cílem je menší zatížení životního prostředí, využívání ekologicky šetrnějších materiálů, vývoj nových paliv, pohonů s cílem dosažení energeticky a ekologicky šetrné a bezpečné dopravy [5]. Specifickými cíli podprogramu jsou:
-    snížení negativních vlivů dopravních prostředků na životní prostředí včetně zvýšení účinnosti pohonů, vývoje nových pohonných systémů a paliv,
-    zvýšení bezpečnosti dopravních prostředků a snížení jejich nehodovosti,
-    snížení negativních vlivů infrastrukturních staveb na životní prostředí (např. prachu, vibrací, světelného znečištění apod.).
-    zvýšení bezpečnosti a životnosti dopravní infrastruktury,
-    zvýšení plynulosti dopravy s využitím dopravní telematiky.
Předpokládané výdaje v tomto programu jsou 2 342 mil. Kč, z čehož ze státního rozpočtu je vyhrazena částka 1 511 mil. Kč při průměrné míře podpory 65%.
 

 

 

There are currently no posts in this category.