Kapitola IV. SYSTÉMY ÚDRŽBY V LETECKÉ DOPRAVĚ (ČÁST 3)

4.6    Zkušenosti s praktickým výcvikem studentů VŠB – TU Ostrava u JOB AIR Technics  
Letecká doprava je obecně definována jako rizikové odvětví lidské činnosti nejenom z důvodů ohrožení bezpečnosti osádek a cestujících, ale i pro velkou míru ohrožení „nezainteresovaných obyvatel“ při letecké nehodě velkých a stále se zvětšujících, v současnosti v civilní dopravě používaných dopravních letadel typu B787, A380 atd. do hustě obydlených městských aglomerací v blízkosti letišť. Leteckou nehodou je ohroženo velké množství lidských životů, mohou být primárně způsobené enormní materiální ztráty a jakýkoliv letecký incident kromě již uvedených projevů má velice negativní celospolečenské účinky s dopadem na ekonomiku.
Z těchto důvodů je velká pozornost věnována přípravě veškerého leteckého personálu. Na základě norem a nařízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), které jsou jako právní normy EU nadřazeny legislativě České republiky je legislativně standardizována i náplň a průběh kurzu základního výcviku uchazeče o průkaz způsobilosti k údržbě letadel. Po získání průkazu způsobilosti k údržbě letadel (v dalším textu AML) je jejich držitelům, leteckým mechanikům, umožněno bez nutnosti dodatečného výcviku a dalšího omezení pracovat při údržbě letadel v celé EU.
Z výše uvedeného vyplývá, že příprava a výcvik leteckého personálu musí splňovat řadu požadavků a náležitostí, přičemž hlavním cílem je splnit požadavky na výcvik tak, aby byla zaručena vysoká a nezpochybnitelná úroveň údržby letadel, což je ze strany leteckého technického personálu považováno za hlavní předpoklad pro dosažení a udržení vysoké bezpečnosti leteckého provozu.

4.6.1    Legislativa
V obecné rovině se příprava leteckých mechaniků řídí nařízením Komise (ES) 2042 / 2003 ze dne 20 listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů. Konkrétní požadavky na „Schválený kurz základního výcviku“ jsou uvedeny v Příloze III. tohoto nařízení, známé pod označením Part 66, kde jsou uvedeny nejen jednotlivé kategorie leteckých mechaniků a uvedená požadovaná úroveň a rozsah praktického výcviku, ale je zde kromě jiného uvedena i minimální časová dotace pro přípravu personálu v jednotlivých kategoriích.
     Požadavky na výcvikové organizace pro zabezpečení odpovídající úrovně přípravy jsou uvedeny v Příloze IV. tohoto nařízení, neboli Part 147.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (v dalším textu VŠB – TUO) má Úřadem civilního letectví v Praze schválený kurz základního výcviku pro kategorii B1 tj. osvědčující technik traťové údržby - drak/systémy/motor, takže JOB AIR Technic a.s.              ( v dalším textu JOB AIR ) poskytuje studentům VŠB – TUO studujícím obor „Technologie údržby letadel“ praktický výcvik pouze pro tuto kategorii leteckého personálu.
Pro splnění výše uvedených legislativních požadavků na realizaci schváleného základního výcviku v rámci studijních programů byla mezi Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a JOB AIR Technic a.s uzavřena Smlouva o poskytnutí „schváleného praktického výcviku údržby“ pro studenty VŠB v prostředí údržby letadel organizace dle Part 145.
Veškerá příprava, ať už teoretická část nebo praktický výcvik musí sledovat splnění požadavků na personál podílející se na údržbě letadel nebo letadlových celků tak, jak je požadováno Přílohou II. Nařízení komise 2042/2003 neboli Part 145.

4.6.2    Profil studenta VŠB – TU Ostrava, studijní obor „Technologie údržby letadel“ z hlediska praktického výcviku
Při zajišťování praktické části výcviku Schváleného kurzu základního výcviku se setkáváme se třemi typy studentů, jejichž úroveň je daná předchozí přípravou na střední škole.
a)    absolvent střední školy s leteckým zaměřením,
b)    absolvent střední školy technického směru,
c)    absolvent gymnázia.
 

Ad a) Absolvent střední školy s leteckým zaměřením
V současné době na území ČR působí několik středních škol se zaměřením na letectví. Při hodnocení způsobilosti a vhodnosti těchto studentů z hlediska praktického výcviku lze uvést, že tento typ studentů nejlépe splňuje požadavky na činnosti při údržbě letadel v hangáru JOB AIR. Z předchozího studia jsou již seznámeni s pracovními postupy údržby, znají konstrukci současných dopravních letadel. Vzhledem k tomu, že prošli dílenským výcvikem v požadovaném rozsahu a se zaměřením na materiály, technologie a pracovní postupy používané v letectví, jsou obvykle manuálně zruční a dovedou samostatně pracovat s nářadím, nástroji a měřicí technikou používanou při údržbě letadel. Obvykle již splnili požadavky na Schválený základní výcvik a v průběhu studia na VŠB při praktickém výcviku si prohlubují své znalosti a zkušenosti z údržby velkých letadel a zároveň plní požadavky pro vystavení AML kategorie  B1., tj. 2 roky zkušeností z praktické údržby letadel v organizaci údržby letadel dle Part 145 po ukončení základního výcviku realizovaného v organizaci dle PART 147.
 

Ad b) Absolvent střední školy technického směru
Vzhledem k zaměření VŠB-TU Ostrava studijního oboru „Technologie údržby letadel na kategorii B1, což je zaměření strojírenské, je možné diferencovat mezi absolventy středních škol se zaměřením na strojírenské obory a absolventy se zaměřením elektrotechnickým. Jelikož v obecných požadavcích na teoretické znalosti a praktické dovednosti mechanika kategorie  B1 se více přibližují strojírenskému zaměření, je možno hodnotit, že v této oblasti je vhodnější předchozí příprava strojního zaměření.
Z hlediska hodnocení úrovně znalostí a získaných dovedností této skupiny studentů z předchozího studia lze konstatovat, že potřebné znalosti a dovednosti pro specializaci leteckého mechanika lze bezproblémově získat v průběhu studia na VŠB - TU. Na hranici možností je zvládnutí vysokoškolského studia a stanovené hodinové dotace pro praktickou část kurzu, která činí min. 960 hod.
 

Ad c) Absolvent gymnázia
Vzhledem k obvyklému zaměření studia na gymnáziích na tzv. humanitní směr, je zvládnutí odpovídajícího praktického výcviku těchto absolventů diskutabilní. Jen velice obtížně je možné dosáhnout úroveň základního dílenského výcviku srovnatelnou s ostatními uvedenými typy studentů dle předchozího studia. Tato skutečnost se následně projevuje v nízké manuální zručnosti při práci s nářadím, neznalostí základních technologických postupů, neexistenci pracovních návyků.
Samostatnou oblastí vzhledem k požadavkům na studenty připravující se na získání AML je požadavek na jazykovou připravenost. Vzhledem k realitě, kdy anglický jazyk je „oficiálním“ jazykem v leteckém prostředí je zcela nezbytné, aby i student v základním praktickém výcviku byl schopný číst a psát v angličtině technický text.

4.6.3    Uplatnění studentů
Aby bylo možné cíleně konkretizovat požadavky na výcvik, zvláště jeho závěrečnou část je nutné blíže určit předpokládané budoucí zastávané pracovní pozice v organizacích údržby letadel. Z hlediska možného uplatnění studentů VŠB – TU Ostrava obor Technologie údržby letadel po ukončení studia nejen v organizaci údržby JOB AIR, ale i u jiných organizací údržby letadel, je možné vytipovat 2 základní možnosti pracovního uplatnění:
a)    Pozice „mechanik údržby letadel na základně“ s následným postupem do pozice podpůrného personálu kat. B1 s dalším výhledem na pozici osvědčujícího personálu kat. C v horizontu cca 5 let od nástupu.
Na základě již uvedených skutečností při posuzování jednotlivých skupin studentů dle typu škol předchozího studia je možné hodnotit, že nejlepší předpoklady a snad i zájem o uvedenou pozici mají první dvě skupiny. Při vzájemném srovnání obou skupin dle času nutného k získání AML vzhledem na legislativní požadavek následné dvouleté praxe po ukončení „Schváleného kurzu základního výcviku“ je jednoznačně ve výhodě absolvent střední školy leteckého zaměření, který jak již bylo uvedeno, splní tento požadavek obvykle již v průběhu studia na VŠB – TUO.
 Dalším předpokladem pro zastávání uvedené pracovní pozice je kromě získání AML i úplný typový výcvik na konkrétní letadlo (teoretická a praktická část kurzu), který vzhledem k vysokým finančním nákladům obvykle poskytuje zaměstnavatel na základě závazku o setrvání na dohodnuté pracovní pozici.
Uvedené skutečnosti mají rozhodující vliv na nástupní pozici po ukončení studia a od tohoto se odvíjející platové ohodnocení, což může být pro absolventa vysoké školy v obou případech velkou deziluzí. K uvedenému je nutné uvést, že z hlediska „trhu práce“ je na tuto pozici silnou konkurencí absolvent střední školy s leteckým zaměřením, který z hlediska zaměstnavatele je daleko stabilnější, neboť na rozdíl od absolventa VŠ obvykle nemá vyšší ambice a tudíž z hlediska vložených nákladů na typový výcvik a další povinnou přípravu leteckého mechanika před zahájením samostatné činnosti při údržbě velkých letadel (např. kurz „Bezpečnost palivových nádrží“ na úrovni Fáze 2), je z dlouhodobější perspektivy výhodnější.

b)    Pozice na oddělení technologie nebo plánování.
Výhodou tohoto směřování je, že odpadá „konkurence“ absolventů středních škol. Z hlediska samotného uchazeče je velice podstatné, že ihned po ukončení školy absolvent splňuje podmínky pro tyto pracovní pozice, zatímco u mechaniků údržby letadel je nutné splnit již uvedené legislativní požadavky na vystavení AML, tj. především ukončený „Schválený kurz základního výcviku“, následně požadavek 2 let praktických zkušeností s údržbou letadel v provozu a také požadavek na typový výcvik na konkrétní letadlo. Tento je časově a zvláště finančně náročný a není samozřejmé, že zaměstnavatel má z těchto důvodů zájem v krátké době po nástupu o vyslání nového zaměstnance do kurzu na typ letadla. Je nutné uvést, že bez získání úplného typového výcviku má současný AML prakticky nulovou hodnotu a držitele neopravňuje k žádné specializované činnosti v organizaci údržby dle Part 145, od čehož se odvíjí, jak už bylo uvedeno, i platové ohodnocení.
 

4.6.4    Praktický výcvik
Jako jeden z cílů studia oboru „Technologie údržby letecké techniky“ na VŠB – TU Ostrava je uvedeno absolvování „Schváleného kurzu základního výcviku“ pro získání průkazu způsobilosti k údržbě letadel. Rozsah výcviku dle předpisu Part 66 pro kategorii B1 je stanoven na 2400 hodin, z čehož cca 40 -50 % připadá na praktický výcvik. Vzhledem k reálné situaci, kdy VŠB – TU Ostrava nedisponuje potřebným technickým zařízením pro praktický výcvik, byl tento smluvně zajištěn u subdodavatelů tohoto výcviku. V závislosti na měnící se podmínky v JOB AIR s rozšířením působnosti a přechodem údržby letadel do nového hangáru bylo nutné změnit původní průběh praktického výcviku studentů VŠB – TUO.
Samotný praktický výcvik je v současné době rozdělen do tří fází, které na sebe navazují a jejichž absolvováním by měla být zaručena odpovídající příprava v celém požadovaném rozsahu praktického výcviku. Jelikož JOB AIR nemá k dispozici výukové – školní zařízení pro praktický výcvik, první dvě fáze probíhají u jiných subdodavatelů praktického výcviku. Důvodem je, že v případě začlenění nedostatečně připravených účastníků praktického výcviku do reálného prostředí údržby letadel hrozí neúměrné riziko poškození letecké techniky nebo používané kontrolní a měřící techniky při údržbě letadel, což představuje vysoké finanční riziko. Aby nebyla následně ohrožena bezpečnost leteckého provozu neodbornou činností posluchačů, bylo by nutné v tomto případě vyčlenit na výcvik studentů VŠB – TUO velký počet dozorujících a kontrolujících zaměstnanců z řad JOB AIR. Tyto skutečnosti by kromě poklesu produkční efektivity zaměstnanců údržby ve svých důsledcích mohly vést i ke ztrátě důvěry zákazníků vůči JOB AIR.
 

Fáze 1 – dílenský výcvik
Jak ze samotného názvu vyplývá, cílem je zvládnutí základních dovedností při práci s ručním nářadím při práci s materiály používanými v konstrukcích letadel a osvojení si technologických postupů využívaných v letecké údržbě.

Fáze 2 – práce na „cvičném letadle“
V této fázi výcviku se posluchači seznamují s pracovními postupy a používanými technologiemi při práci na letadlových systémech, avionickém vybavení dle rozsahu pro kategorii B1, činnosti při údržbě draku a motorů letadla. Vzhledem k tomu, že se jedná o „cvičné letadlo“, je možné tuto činnost dopředu naplánovat tak, aby odpovídala úrovni teoretické přípravy posluchačů. Při samotné činnosti odpadá „stresová zátěž“ z nepředvídatelných závad zjištěných při údržbě a není nutné striktně dodržovat časový harmonogram prací na jednotlivých letadlových celcích tak, jak je to nutné na letadle zákazníka při placené údržbě v hangáru JOB AIR.
Jak bylo uvedeno ve stati Profil studenta VŠB – TU Ostrava, je úroveň praktických dovedností a pracovních návyků u jednotlivých skupin dle předchozího studia značně rozdílná. Cílem prvních dvou fází praktického výcviku je dosažení požadovaných minimálních schopností a dovedností před činností na reálné letecké technice. První fáze je zcela nezbytná pro absolventy gymnázia. Také absolventi průmyslových škol strojního zaměření se v této fází seznámí se speciálními materiály a technologiemi, které jsou charakteristické pro letecký průmysl a v běžné strojírenské praxe se obvykle nevyužívají (např. práce s materiály na bázi hliníkových slitin a kompozity). Praktický výcvik fáze 1 a fáze 2 probíhá mimo JOB AIR.

4.6.5    Problémy související s realizací praktického výcviku u JOB AIR a   návrhy na jejich řešení

a)    Pojištění odpovědnosti za škodu
Na základě smlouvy o výcviku uzavřené mezi VŠB-TU Ostrava a JOB AIR Technic                                                                                                                                                                            a.s. zajišťuje JOB AIR praktický výcvik studentů VŠB oboru „Technologie údržby letecké techniky“ v reálném prostředí údržby letadel organizace dle Part 145. Je realitou, že po dobu praktického výcviku studenti nejsou v žádném právním vztahu
vůči VŠB-TUO. Z této skutečnosti vyplývá, že VŠB-TUO nenese žádnou odpovědnost za škodu vzniklou při výcviku. Současně nejsou studenti v pracovním vztahu vůči JOB AIR Technic a.s., takže se na ně nevztahuje pojištění zaměstnanců JOB AIR Technic a.s. za škodu vzniklou při plnění úkolů údržby. Vzhledem k reálné možnosti poškození letadel nebo zařízení využívaného k údržbě letadel činnosti studentů, kdy škoda na tomto majetku může dosáhnout značné výše, je oprávněný požadavek vedení JOB AIR Technic a.s. na krytí této odpovědnosti formou sjednání pojištění každého studenta.
Do budoucna se jeví jako vhodnější najít takovou variantu pojištění, aby VŠB-TU Ostrava jako organizace zajišťující celou přípravu (byť formou subdodavatelů) nesla případnou odpovědnost za vzniklou škodu. V případě, že se nepodaří najít vhodnou formu pojištění, mohou být finanční náklady na pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou při výcviku, které budou spojené s tímto typem studia, překážkou pro případné zájemce o studium oboru Technologie údržby letadel.
 

b)    Činnost instruktorů
Jako „doposud skrytý“ avšak potenciálně velký problém do budoucna se v oblasti praktické přípravy studentů VŠB-TUO oboru „Technologie údržby letecké techniky“ jeví kooperace subjektů působících na rozdílných principech. Státní příspěvková instituce, jejímž úkolem je poskytovat bezplatné vzdělání na jedné straně a subjekt
podnikající za účelem zisku, který zajišťuje praktický výcvik na straně druhé. Odborná úroveň instruktorů, vložené náklady na jejich přípravu a vytížení při údržbě letadel jsou důvody vysokého finančního ohodnocení jejich práce. Je realitou, že letečtí mechanici, zaměstnanci JOB AIR, kteří plní funkci instruktorů jsou především pro plnění úkolů údržby, popř. pro vedení výuky v kurzech typového výcviku.  Požadovaná délka praktického výcviku studentů VŠB – TUO vyjádřená v normohodinách dává představu jednak o časovém zatížení instruktorů ale i o případných nákladech na mzdy instruktorů po dobu kurzu. Je možné předvídat, že v budoucnu budou problémy s poskytováním činnosti instruktorů typového výcviku pro vedení výcviku studentů VŠB - TUO, zvláště po zavedení moderních metod hodnocení výkonnosti jednotlivých zaměstnanců. Je možné předpokládat, že obdobný problém se vyskytuje i v přípravě jiných studijních oborů, proto bude nutné na všech úrovních, které jsou kompetentní v otázkách přípravy studentů na budoucí zaměstnání, hledat možná východiska z této situace. Tímto je myšlen tlak na vytvoření takových legislativních změn, které např. společnostem podnikajícím na komerčním základě vytvoří podmínky pro uplatnění zvýšených nákladů, které jsou spojené s nezbytnou přípravou studentů na své budoucí povolání. Tento požadavek je aktuální zvláště v současnosti, kdy je signalizováno, že přes vysokou nezaměstnanost je na trhu práce nedostatek kvalitně připravených zaměstnanců ve strojírenských oborech.
V krátkodobém časovém horizontu je možné částečně řešit tento problém vznikem nové skupiny instruktorů JOB AIR pro vedení praktické části „Schváleného kurzu základního výcviku“ studentů VŠB – TUO.
Jak bylo uvedeno, úkolem stávajících instruktorů JOB AIR je především (kromě plnění úkolů údržby) výuka v typových kurzech, což kromě jiného znamená maximální vytížení. Pro výcvik studentů VŠB – TUO by bylo možné využít i další zkušené mechaniky JOB AIR ale méně exponované, za předpokladu, že splní podmínky požadované Part 147. Jeden z těchto legislativních požadavků na instruktora absolvování přípravy základů pedagogiky, didaktiky a andragogiky by mohl být splněn za aktivní spolupráce s VŠB – TUO.
Jako motivace pro vhodné kandidáty by bylo možné ve stávajícím prostředí JOB AIR vytvořit pravidlo, že pouze touto cestou je možný postup na pozici instruktora typového výcviku, což je finančně zajímavá pracovní pozice.

c)    Záznamy o praktickém výcviku
 Úřad civilního letectví v Praze vyžaduje v souladu s Part 66 pro vydání Průkazu způsobilosti k údržbě letadel, ve vztahu k praktickému výcviku záznam o tomto výcviku. Pro dosažení a zajištění požadované úrovně výcviku vydala tato instituce na základě Dodatku 2. Part 66, „Seznam úkolů pro prokázání praxe na letadle pro vydání AML“ ve kterém jsou uvedeny jednotlivé úkoly údržby letadlových celků a systémů letadla, které musí žadatel o vydání průkazu splnit.
Posluchači VŠB-TU Ostrava studující v oboru Technologie údržby letadel mají vlastní zápisník pro záznamy výcviku, který je ovšem jinak strukturovaný a má jiný formát, což v praxi znamená zbytečné administrativní zatížení instruktorů, kteří stvrzují svým podpisem provedení činnosti údržby.
Pro zjednodušení této formální záležitosti by bylo vhodné změnit formu používaného zápisníku studentů VŠB – TU Ostrava tak, aby nebylo nutné vést dvojí záznamy o výcviku, a zároveň aby nový záznamník vytvářel potřebné návyky budoucího leteckého mechanika ve vedení záznamů o vlastní činnosti a aby umožňoval pokračovat v zaznamenávání praktické činnosti i při dalším působení tak, jak to vyžaduje Part 145 a jak je to obvyklé ve vyspělých leteckých společnostech (viz např. CAP 741 Aircraft Maintenance Engineer’s Logbook).
 

4.6.6    Návrh na změnu jednoho z cílů studia oboru, tj. získání AML
V předchozím textu již byly uvedeny návrhy pro řešení konkrétních problémů. Další návrhy a doporučení v obecné rovině pro zkvalitnění praktické části výcviku „Schváleného kurzu základního výcviku“ pro získání průkazu způsobilosti k údržbě letadel dle předpisu Part 66 pro kategorii B1 studentů VŠB – TUO u organizace pro výcvik údržby dle Part 147 JOB AIR Technic a.s. kolidují s obecnými podmínkami, za kterých toto studium probíhá, a tudíž některé z nich nelze realizovat izolovaně, bez změny celkového průběhu studia.
Jak již bylo uvedeno v „hodnocení“ jednotlivých studentů dle typu předchozího studia na střední škole, je téměř nemožné zvládnout požadovaný rozsah praktického výcviku v průběhu studia na VŠB TUO absolventem gymnázia, a tudíž je diskutabilní směřovat takového studenta do pozice leteckého mechanika, pro kterého je získání AML nezbytné.
Ze zkušeností z minulých let je možné konstatovat, že většina absolventů tohoto studijního oboru pokračuje v magisterském studiu, který není přímo pokračováním „Technologie údržby letadel“, takže i případně získaný AML ve své další činnosti neuplatní a proinvestovaný čas a prostředky zůstanou nevyužity. Jako jedna z možností diferenciace studentů je možnost svobodného rozhodnutí každého studenta, zda skutečně bude absolvovat nezbytný praktický výcvik v celém rozsahu.
Uvedené doporučení by mělo za cíl snížit počet absolventů praktické části „Schváleného kurzu základního výcviku“ na relevantní uchazeče o AML a tím zkvalitnit a zefektivnit jejich přípravu.

There are currently no posts in this category.