Kapitola II. Zabezpečovací technika v železniční dopravě (ČÁST 2)

Automatický blok může být realizován:

  • sprostou blokovou podmínkou, která vyjadřuje závislost mezi návěstidly a umožňuje rozsvícení návěsti dovolující jízdu pouze při uvolnění kolejového obvodu traťového oddílu krytého tímto návěstidlem
  • úplnou blokovou podmínkou, která vyjadřuje závislost mezi návěstidly a umožňuje rozsvícení návěsti dovolující jízdu při uvolnění kolejového obvodu traťového oddílu krytého tímto návěstidlem a rozsvícení návěsti Stůj na následujícím návěstidle.

Automatické hradlo

Automatické hradlo je plně automatické traťové zabezpečovací zařízení, které kontroluje jízdu následných vlaků na širé trati a volnost traťových oddílů. Automatické hradlo rozděluje mezistaniční úsek vždy na dva prostorové oddíly a v mezistaničním úseku může být zřízeno vždy pouze jedno návěstidlo automatického hradla. Návěstidlo má zpravidla samostatnou předvěst a je vybaveno přivolávací návěstí ovládanou z přední dopravny. Základní návěstí je návěst Stůj, která má narozdíl od autobloku absolutní význam. Návěst Volno je vždy automaticky přestavena ve směru uděleného souhlasu.

Obdobným způsobem může být zajištěn i celý mezistaniční úsek, kdy na trati nebudou žádná oddílová návěstidla. Volnost a obsazení traťových, nebo mezistaničních úseků je kontrolováno pomocí souvislých izolovaných úseků (kolejových obvodů). Veškeré závislosti na staniční zabezpečovací zařízení jsou reléové. Výhodou automatického hradla je, že není závislé na lidském faktoru a výrazně zrychluje výpravu vlaků z obou stanic.

Automatické hradlo AH-2000

Automatické hradlo AH-2000 je traťové zabezpečovací zařízení s elektronickými prvky, které je určené k zabezpečení mezistaničních úseků. Pomocí tohoto zařízení lze zabezpečit traťové úseky ve spolupráci se všemi druhy moderních SZZ (např. ESA11) a také se staršími typy jako je elektromechanické a reléové zabezpečovací zařízení. Předností tohoto zařízení je, že umožňuje zabezpečovat všechny prostorové oddíly při současném zjišťování volnosti koleje mezi dopravnami. Pokud jsou železniční stanice vybaveny kolejovými obvody nebo  počítači náprav je možné využít k implementaci již stávajících zařízení.

2. 5   Vlakové zabezpečovací zařízení

Vlakové zabezpečovací zařízení (VZZ) zabezpečuje jízdu vlaků a kontroluje strojvedoucího na základě informace mezi tratí a vozidlem pomocí tzv. vlakového zabezpečovače.

Podmínky které musí vlakový zabezpečovač splňovat:

  • zařízení musí samočinně působit na brzdové zařízení vlaku, jestliže úkony strojvedoucího neodpovídají úkonům, které jsou zařízením kontrolovány,
  • mobilní část VZ nesmí dovolit jízdu bez jejího zapnutí a vyloučit z činnosti se může pouze plombovaným tlačítkem,
  • zařízení musí přenášenou informaci signalizovat opticky, akusticky,
  • začne-li VZ nouzově brzdit, je možno vlak odbrzdit až po jeho zastavení a zaregistrování brzdění zvláštním úkonem strojvedoucího,
  • zařízení musí umožňovat registraci min. základních funkcí (informace zakazující jízdu, kontrola bdělosti, stav automatické výluky),

Dělení VZZ podle způsobu přenosu informací:

  • systém bodový– přenos informací se uskutečňuje v určitých místech trati (např. pomocí kabelové smyčky) a k přenosu dojde projetím snímače nad tímto místem.
  • systém liniový– přenos informací se uskutečňuje v celém traťovém úseku pomocí kolejových obvodů. Mobilní část nepřetržitě přijímá kód z traťové části. Liniový systém může přenášet větší počet informací, podle druhu nosného kmitočtu.
  • systém kombinovaný– využívá vlastnosti obou předchozích, pro přenos návěstí se používá liniový způsob, pro přenos doplňkových informací (místa s omezením rychlosti...) bodový způsob.

Vlakové zabezpečovací zařízení má dvě části:

  • mobilní– část VZZ umístěná na hnacím vozidle, která přijímá a vyhodnocuje informace z trati, příp. přenáší informace z vozidla na trať.
  • traťovou– část VZZ umístěná na trati, ve stanici a kterou jsou zpracovávané informace z jiných zabezpečovacích zař. a přenášené mezi vozidlem a tratí.

Princip vlakového zabezpečovače (VZ):

Kolejovým obvodem protéká signální proud signální proud 50 nebo 75Hz. Přerušováním tohoto nosného kmitočtu vznikají impulsy, podle jejich hustoty rozeznáváme čtyři frekvenčně impulsní kódy. Každému kódu je přiřazena jedna informace, které je předávána VZ strojvedoucímu na jeho stanovišti prostřednictvím návěstního opakovače.

Světla návěstního opakovače mají tento význam:

a)      zelené světlo– nejbližší hlavní návěstidlo ukazuje návěst VOLNO - 5,4 Hz

b)     žluté světlo- nejbližší hlavní návěstidlo ukazuje návěst VÝSTRAHA nebo některou z návěstí OČEKÁVEJTE rychlost 100, 80, 60, 40 km/h - 3,6 Hz

c)      žluté mezikruží– od hlavního návěstidla a v obvodu výhybek přilehlém k návěstidlu musí jet vlak zmenšenou rychlostí určenou dvousvětlovou návěstí včetně světelných pruhů a číslic – 1,8 Hz

d)     červené světlo- nejbližší hlavní návěstidlo ukazuje návěst STŮJ a vlak musí před tímto návěstidlem zastavit – 0,9 Hz

e)      přerušované červené světlo(jen u čtyřznakého autobloku) - nejbližší návěstidlo ukazuje návěst OPAKOVÁNÍ návěsti VÝSTRAHA. Každý čtvrtý impuls je vynechán

f)      modré světlo- znamená to že vybavovač samočinného brzdění byl vyloučen z činnosti prokázáním bdělosti strojvedoucího nebo automatickou výlukou.

Návěsti 1 a 2 patří do skupiny povolujících návěstí, návěsti 3, 4 a 5 patří do skupiny zakazujících návěstí u kterých je od strojvedoucího vyžadována periodická obsluha tlačítka bdělosti (po předchozím akustickém signálu) v intervalech asi 20 s.

2.5.1    ETCS (European Train Control System)

K moderním VZ patří v Evropě systém ETCS, což je jednotný celoevropský systém pro zabezpečení jízdy vlaku. Z obecného hlediska jedná o vlakový zabezpečovač s úplnou kontrolou rychlosti, se smíšeným bodově-liniovým přenosem informací na vozidlo a se zpětným přenosem informací z vozidla do centrály. ETCS musí zajistit stejně jako jiné vlakové zabezpečovače bezpečnost vlakové dopravy a aktivně zasáhnout do řízení vlaku v případě, kdy dojde k omylu nebo selhání strojvedoucího.

Při jízdě vlaku je přenášen z centrály (trati) především statický rychlostní profil, což je rychlostní profil daný proměnnými i neproměnnými návěstidly a dále pak oprávnění k jízdě tzv. Movement Authority, což jsou souřadnice bodu, do kterého je toto oprávnění platné. Dalšími informacemi jsou sklonový profil, který společně s údaji o brzdových schopnostech vlaku slouží mobilní části k vytváření dynamického rychlostního profilu a tedy i brzdných křivek pro konkrétní vlak a konkrétní situaci. Dojde-li k překročení brzdné křivky zabezpečovač reaguje buď jako výstraha, provozní brzdění, nebo rychlobrzda. V případě aktivace provozní brzda, lze tuto situaci zrušit pouze zásahem strojvedoucího. Aktivací nouzové brzdy dojde k zastavení vlaku.

Dalšími přenášenými informacemi jsou:

  • max. traťová rychlost a rychlost vlaku,
  • trasu vlaku,
  • směr jízdy,
  • přechodnost vlaku pro daný úsek,
  • dodržení přechodových omezení ad.

2. 6  Přejezdové zabezpečovací zařízení

Přejezdová zabezpečovací zařízení slouží k zajištění bezpečnosti silničního i železničního provozu v místech, kde dochází k úrovňovému křížení těchto druhů doprav tedy na železničních přejezdech.

Podle druhu zabezpečení dělíme železniční přejezdy na:

  • zabezpečené,
  • nezabezpečené.

Z hlediska zabezpečovací techniky na železnici nás zajímají pouze zabezpečené železniční přejezdy tedy přejezdy, které jsou vybavené některým druhem přejezdového zabezpečovacího zařízení. Tyto zařízení musí jednoznačně, zřetelně a včas varovat účastníky silničního provozu, že se k přejezdu blíží po trati kolejové vozidlo, kterému musí dát tito účastníci silničního provozu přednost.

Varování účastníků silničního provozu je dáváno prostřednictvím výstrahy, kterou spouští železniční přejezd tak, aby i nejdelší a nejpomalejší silniční vozidlo, které již nemůže zastavit před přejezdem, spolehlivě opustilo přejezd ještě před sklopením závorových břeven (je-li jimi  přejezd vybaven), příp. minulo hranici nebezpečného pásma na opačné straně přejezdu. Výstraha musí být vždy dávána tak, aby neomezovala provoz na pozemní komunikaci nad dobu nezbytně nutnou k zajištění bezpečného průjezdu kolejového vozidla.

Podle druhu přejezdových zařízení mohou být dávány tyto výstrahy:

  • světelná– dávána dvěma střídavě přerušovanými červenými světly, které jsou umístěny vedle sebe a jejich kmitočet je 60 cyklů za minutu;
  • zvuková– dávána údery návěstního zvonce příp. houkačkou rovněž o kmitočtu 60 cyklů za minutu;
  • mechanická – dávána břevnem závory, které je sklopeno do vodorovné polohy vzhledem k ose pozemní komunikace, ale za výstrahu lze považovat břevno v době jeho sklápění nebo zvedání.

 

2.6.1    Přejezdové zabezpečovací zařízení PZZ-RE

Přejezdové zabezpečovací zařízení PZZ-RE je reléové zařízení s elektronickými prvky, které je určené k zabezpečení úrovňového křížení železniční tratě s pozemní komunikací. Toto zařízení může spolupracovat se všemi typy staničních i traťových zabezpečovacích zařízení jako přejezdové zabezpečovací zařízení 1., 2. nebo 3. kategorie.

Může být použito jako přejezdové zařízení:

  • bez závor nebo se závorami,
  • na širé trati nebo v obvodu stanice,
  • na železničních tratích bez elektrické trakce nebo s elektrickou trakcí (stejnosměrnou, střídavou).

Železniční přejezd lze aktivovat pomocí libovolných liniových nebo bodových prvků např. počítačů náprav, nebo lze použít povelů ze staničního zabezpečovacího zařízení. Zařízení je umístěno na širé trati v tzv. reléovém domku, který obsahuje především napájecí část zařízení, stojanový rám s panely tvořenými reléovými obvody, elektronické ovládání světel, mikroelektronické časové jednotky a vnitřní část spouštěcích a vypínacích prvků. Součástí reléového domku je vždy uzamykatelná skříňka s tlačítky místního ovládání, která je umístěna na vnější straně každého domku.

2.6.2    Přejezdové zabezpečovací zařízení PZZ-EA

Přejezdové zařízení PZZ-EA je elektronické zařízení, které je určené k zabezpečení úrovňového křížení železniční tratě s pozemní komunikací. Toto zařízení lze instalovat jak na širou trať, tak i do železničních stanic.

PZZ-EA je možné aktivovat pomocí povelů od staničního zabezpečovacího zařízení nebo povelů od bodových a liniových prvků. Informace o stavu přejezdu (otevřeno/zavřeno) je také možné přenést na přejezdník nebo krycí návěstidlo. K přenosu indikací a povelů do dopravny se využívá přenosová řídicí stanice, kterou lze navázat na staniční zabezpečovací zařízení tak, aby bylo možné zobrazovat indikace a provádět ovládání přes JOP.

PZZ-EA lze po užít ve stanicích:

  • které jsou ovládány na základě SZZ bez vlastních zapínacích a vypínacích prvků,
  • které jsou ovládány na základě SZZ a od vlastních zapínacích a vypínacích prvků.

2.6.3    Přejezdové zabezpečovací zařízení PZZ-AC

Přejezdové zařízení PZZ-CA je reléové zařízení s elektronickými prvky, které je určené k zabezpečení úrovňového křížení železniční tratě s pozemní komunikací. Předpokladem pro použití tohoto zařízení je jeho umístění v obvodu dopravny tak, aby byl kryt hlavními návěstidly, které jsou závislé na stavu přejezdového zařízení.

Doba zahájení nebo ukončení výstrahy na přejezdu je odvozena od stavu staničního zabezpečovacího zařízení a zařízení nemá vlastní zapínací a vypínací prvky. Pro zobrazení stavu PZZ-AC v dopravně je použito indikačních žárovek na kolejové desce nebo na kontrolní a ovládací skříňce popř. na monitoru JOP. Kontrolní a ovládací obvody PZZ-AC jsou umístěny ve stavědlové ústředně ostatní obvody např. pro místního ovládání přejezdu jsou umístěny v kabelové skříni, která se nachází v blízkosti přejezdu.

Dohledový server DoSPA

Dohledový server DoSPA je systém, který je určen pro diagnostiku přejezdových světelných zabezpečovacích zařízeních (PZS) tím, že umožňuje informovat odpovědného pracovníka o stavu PZS. Informace o nežádoucí výstraze nebo jiné diagnostické informace jsou snímány z  PZZ pomocí záznamového zařízení B2000 nebo přenosového zařízení
B-GSM. Následně jsou tyto informace odeslány na dohledové pracoviště nebo pracoviště

údržby, kde jsou zobrazeny upravenou symbolikou JOP na monitoru počítače. Předností tohoto zařízení je zvýšení dostupnosti a udržovatelnosti přejezdových zabezpečovacích zařízení.

2. 7  Závěr

Tato zpráva se věnuje zabezpečovacímu zařízení provozovanému na českých drahách. Popisuje jak moderní zabezpečovací zařízení tak i zařízení starší, které musí vyhovět potřebám železničního provozu. Pochopení starší techniky resp. ovládnutí zásad a principů zabezpečování dopravy touto technikou je podstatným předpokladem pro pochopení principů funkce moderní zabezpečovací techniky.

Seznam použité literatury

[1]       ČD D1: Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy

[2]       ČD D2: Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy

[3]       ČD D3: Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy

[4]       ČD D101/T101: Obsluha staničních zabezpečovacích zařízení

[5]       ČD SR 112 (T): Staniční zabezpečovací zařízení

[6]        ČSN 34 2650 Železniční zabezpečovací zařízení - Přejezdová zabezpečovací zařízení

[7]       Kabát, K.: Zabezpečovací technika III, Praha, 1981, 320 s. 31-016-81

[8]       Nádvorník, B.: Zabezpeèovací zařízení I, Praha, 1982, 344 s. 30-017-83

[9]       Šoltýs, V.: Oznamovacia a zabezpečovacia technika, Žilina, 1991, 333 s.

ISBN 80-7100-040-X

[10]      TNŽ 34 2620: Železniční zabezpečovací zařízení, Staniční a traťové zabezpečovací zařízení

[11]     TNŽ 34 5542: Značky pro situační schémata železničních zabezpečovacích zařízení

[12]     www.aksignal.cz

[13]     www.azd.cz

[14]     www.signalbau.cz

[15]     www.starmon.cz

Seznam obrázků

Obr. 2.1Tabule pro zavěšování klíčů

Obr. 2.2Ústřední zámek

Obr. 2.3Ústřední stavědlo

Obr. 2.4Řídící přístroj

Obr. 2.5Výhybkářský přístroj

Obr. 2.6Elektrodynamické stavědlo

Obr. 2.7Ovládací stůl zařízení TEST 14

Obr. 2.8Ovládací stůl

Obr. 2.9Pohled na JOP

Obr. 2.10Blokové schéma řídicího systému REMOTE 98

Obr. 2.11Blokové schéma elektronického stavědla SZZ-ETB

Obr. 2.12Blokové schéma elektronického stavědla ESA11

Obr. 2.13Blokové schéma systému DOZ

Obr. 2.14DOZ Stavěcí kozlík

Obr. 2.15 Hradlový přístroj

Obr. 2.16Návěsti autobloku

Obr. 2.17  mobilní část VZ LS 90, návěstní opakovač

Obr. 2.18vozidlová část ETCS, balízová anténa

Obr. 2.19Blokové schéma staničního PZZ-RE

Obr. 2.20Blokové schéma PZZ-EA na trati

Obr. 2.21Blokové schéma PZZ-AC na trati

Obr. 2.22Blokové schéma systému DoSPA

Terminologický slovník

AH-2000         Automatické hradlo AH-2000

ČD                  České dráhy

ČD D1            Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy

ČD D2            Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy

ČD D3            Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy

DOZ                Dálkové ovládání staničních zabezpečovacích zařízení

ERTMS           Evropský zabezpečovací systém

ETCS              Evropský systém pro zabezpečení jízdy vlaku

ESA11            Elektronické stavědlo ESA11

JOP                 Jednotné obslužné pracoviště

K-2002            Elektronické stavědlo K-2002

PZS                 Přejezdové světelné zabezpečovací zařízení

PZZ                 Přejezdové zabezpečovací zařízení

REMOTE 98   Řídicí systém REMOTE 98

SZZ                 Staniční zabezpečovací zařízení

SZZ-ETB        Elektronické stavědlo SZZ-ETB

TEST               Typové elektrické stavědlo

TZZ                 Traťové zabezpečovací zařízení

VZ                   Vlakový zabezpečovač

VZZ                Vlakové zabezpečovací zařízení





 

There are currently no posts in this category.