Kapitola II. Zabezpečovací technika v železniční dopravě (ČÁST 1)

2. 1   Úvod

Důležitým odvětvím v železniční dopravě je odvětví zabezpečovací techniky. Potřeba zabezpečení železničního provozu vznikala již v prvních začátcích železniční dopravy, ale postupný rozvoj železniční dopravy si vynutil stále větší požadavky na konstrukci nových druhů zařízení a na odbornost pracovníků pro jejich obsluhu.

Z hlediska pohledu bezpečnosti by zabezpečovací zařízení mělo dosahovat co nejvyššího stupně automatizace, neboť jeho základní funkcí je zabránění vzniku nehod, které by vznikly jako důsledek chyb pracovníků obsluhy při řízení dopravy. Nasazení zabezpečovací techniky v provozu by mělo probíhat tím způsobem, aby vynaložené finanční a kapacitní prostředky přinesly maximální efekt z hlediska zvýšení bezpečnosti provozu a také zvýšení provozní výkonnosti a úrovně řízení.

V provozu českých drah se však nenachází jenom nejmodernější technika, ale zůstává zde také technika starší. Ta musí vyhovět nutným potřebám železničního provozu, protože ji nelze z důvodu nehospodárnosti nahradit v krátkém časovém období nejmodernější technikou. Proto je nezbytné pochopení starší techniky, která je konstrukčně složitější a tedy ovládnutí zásad i principů zabezpečování dopravy touto technikou je podstatným předpokladem pro další ovládnutí novější zabezpečovací techniky.Tato zpráva poskytuje přehled o stavu zabezpečovacího zařízení provozovaného na českých drahách, ať už se jedná o starší typy zařízení, které se vyskytují minimálně a jsou postupně nahrazovány novými typy zařízení, nebo o nová moderní zařízení.

2. 2  Zabezpečovací zařízení

Zabezpečovací zařízení jsou zařízení, která zajišťují bezpečnost vlakové dopravy kontrolou podílu lidského činitele nebo jeho automatizací tak, aby se co nejvíce zabránilo jeho omylům.

Dále pak zabezpečovací zařízení umožňují:

  • zvyšování rychlosti vlaků,
  • zvyšování propustné výkonnosti stanic a tratí,
  • centralizaci operativního řízení z jednoho místa,
  • snížení pracovních sil.

Podle oblasti působení dělíme zabezpečovací zařízení na:

  • staniční,
  • traťové,
  • vlakové,
  • přejezdové,
  • spádovištní.

Podle provedení závislostí dělíme zabezpečovací zařízení na:

  • mechanické,
  • elektromechanické,
  • elektrodynamické,
  • reléové,
  • hybridní,
  • elektronické.

Podle úrovně zabezpečení dělíme zabezpečovací zařízení do třech kategorií:

a)      Zařízení 1. kategorie– což jsou jednoduchá zařízení určená pro traťovou rychlost do 60km/h, kde za splnění většiny požadavků odpovídají určení zaměstnanci.

b)     Zařízení 2. kategorie– což jsou zařízení určená pro traťovou rychlost do 100km/h, kde splnění bezpečnostních požadavků související s jízdou vlaku zajišťuje zabezpečovací zařízení a za splnění ostatních požadavků odpovídají určení zaměstnanci.

c)     Zařízení 3. kategorie– což jsou zařízení určená pro traťovou rychlost nad 100km/h, kde splnění bezpečnostních požadavků související s jízdou vlaku a posunu zajišťuje zabezpečovací zařízení bez spoluodpovědnosti zaměstnanců.

2. 3  Staniční zabezpečovací zařízení

Staniční zabezpečovací zařízení má za úkol ve stanici vytvořit a zajistit podmínky pro bezpečnou jízdu vlaku nebo posunu po zvolené jízdní cestě.

2.3.1 Staniční zabezpečovací zařízení 1. kategorie

Staniční zabezpečovací zařízení 1. kategorie patří k nejjednodušším a nejméně bezpečným zařízením, které se používá ve stanicích s malým provozním zatížením.

Ve stanicích lze za zabezpečovací zařízení 1. kategorie považovat nezávislá návěstidla tzn. hlavní návěstidla nejsou závislá na poloze pojížděných výměn a výkolejek. Tyto zařízení také neumožňují vyloučení všech současně zakázaných vlakových jízd a proto za volnost vlakové cesty i za správné přestavení a zajištění výměn odpovídají obsluhující zaměstnanci.

Jako pomůcka bývá ve stanici řízena tabule pro zavěšování klíčů, která slouží zaměstnancům pro rychlou a správnou orientaci o stavu zabezpečovacích prvků a zařízení v kolejišti. Tvoří ji situační schéma s označením prvků v kolejišti, pod kterým jsou umístěny háčky pro umístění klíčů od výměn, výkolejek a návěstidel. Dále je pro každou vlakovou jízdu umístěno pod klíči kolejové pravítko. Při stavění vlakové cesty se kolejové pravítko překlopí směrem nahoru, na horním pravítku je vyznačena vlaková cesta a na dolním pravítku vyznačeny klíče a s tvary štítků, které musí být na tabuli zavěšeny pro danou vlakovou cestu. Je-li na kolejovém pravítku vyznačen tvar štítku vyplněný výměna musí být přestavena a uzamčena, je-li jen orámovaný, výměna musí být jen přestavena. Po zavěšení všech klíčů dle kolejového pravítka je možno vzít klíč od návěstidla a návěstidlo přestavit.

2.3.2 Staniční zabezpečovací zařízení 2. Kategorie

 Mechanické zabezpečovací zařízení

Mechanické zabezpečovací zařízení se používá v menších stanicích, ve kterých je z časového hlediska vhodná místní obsluha zařízení v kolejišti, nebo ze vzdálenostního hlediska vyhovuje ústřední obsluha pomocí pák a drátovodů. Hlavním úkolem je vytvoření mechanických závislostí mezi zabezpečovacím zařízením v kolejišti a návěstidly.

 

Podle způsobu přestavování výměn dělíme mechanické zabezpečovací zařízení na:

  • ústřední zámek – pro místně přestavované výměny a výkolejky,
  • ústřední stavědlo – pro dálkově přestavované výměny a výkolejky.

Ústřední zámek

Ústřední zámek je zařízení, které vytváří závislost místně stavěných výměn a výkolejek na návěstidlech tak, že výměny lze pokládat za zabezpečené. Skládá se ze svislých pravítek ovládaných klíči od výměnových zámků a vodorovných pravítek, které jsou ovládána výslednými klíči návěstidla.

Po udělení rozkazu „stavění vlakové cesty“ výpravčím výhybkář přestaví a uzamkne zámky příslušných zařízení v kolejišti. Klíče donese na stavědlo a vloží do otvorů ústředního zámku podle označení a tvaru štítku. Otočením každého klíče se posune příslušné svislé pravítko svým výřezem proti kolíku vodorovného pravítka. Následným otočením výsledného

klíče návěstidla se posune vodorovné pravítko, které zapevní klíče od zařízení v kolejišti a výsledný klíč lze vyjmout pro obsluhu návěstidla.

Ústřední stavědlo

Ústřední stavědlo je zařízení, které ovládá zařízení v kolejišti z jednoho místa pomocí stavěcích pák a drátovodů. Skládá se z pákového stojanu, na kterém jsou umístěny stavěcí páky, ze závislostní skříně a nástavkového rámu s kolejovými závěrníky. 

Závislostí skříň vytváří mechanické závislosti pomocí posuvných pravítek, závěrných hřídelů a závislostních článků. Posuvná pravítka mají nástavce, které brání v pohybu samotného pravítka nebo závislostního článku. Závěrné hřídele mají čtvercový tvar a otáčejí se pomocí stavěcích pák o 45° až 90°. V nástavkovém rámu jsou závěrné hřídele, které přeložením kličky kolejového závěrníku posouvají posuvná pravítka.

Elektromechanické zabezpečovací zařízení

Elektromechanické zabezpečovací zařízení se používá ve větších stanicích, kde by použití mechanického staničního zabezpečovacího zařízení nebylo možné, neboť je omezeno vzdálenostmi pro přestavování výměn a návěstidel pomocí stavěcích pák a drátovodů.

Ve větších stanicích se proto zřizují elektrické závislosti mezi řídícím přístrojem umístěným v dopravní kanceláři u výpravčího a výhybkářskými přístroji umístěnými na stavědlech. Tyto závislosti se uskutečňují pomocí hradlových přístrojů, které doplňují mechanický přístroj. Činnost stavědel je pak řízena ve stanici výpravčím, který rozhoduje, kdy se která jízdní cesta uskuteční.

Řídicí přístroj

Řídicí přístroj slouží výpravčímu k řízení výhybkářských stavědel při stavění vlakových cest, dovoluje přijímat hlášení o provedených úkonech obsluhy a zároveň zabraňuje výpravčímu nařízení postavení vzájemně se ohrožujících vlakových cest.

Řídící přístroj se skládá z:

a)    hradlové skříně– ve které jsou umístěny hradlové závěry a induktor. Hradlová skříň má  z jedné nebo obou bočních stěn kliku induktoru a na horní stěně hradlová tlačítka.

b)     závěrná skříň– ve které je umístěno závěrné a zapínací zařízení. Závěrná skříň má na horní desce reliéf kolejiště s posuvnými knoflíky a na přední stěně směrové závěrníky.

c)      příslušenství– které je zpravidla umístěno na desce nad hradlovou skříní. Příslušenství tvoří hradlové zvonky, zvonková a vybavovací tlačítka, dotekové a traťové klíče atd.

Výhybkářské přístroje

Výhybkářský přístroj slouží obsluze k elektrickému uzavření správně postavené vlakové cesty, kterou naznačil výpravčí. Dovoluje postavit nebo uzavřít hlavní návěstidlo pro příslušnou vlakovou cestu.

Výhybkářský přístroj se skládá z:

a)      hradlové skříně– ve které jsou umístěny hradlové závěry a induktor. Hradlová skříň 1 má z jedné nebo obou bočních stěn kliku induktoru a na horní stěně hradlová tlačítka.

b)     pákového přístroje– který je složen z pákového stojanu a stavěcích pák. Součástí pákového přístroje je také závislostní skříň, která má na přední stěně nástavkového rámu kolejové závěrníky a na horní stěně nástavkového rámu kolejové číselníky.

c)      příslušenství– které je zpravidla umístěno na desce nad hradlovou skříní. Příslušenství tvoří hradlové zvonky, zvonková tlačítka a hradlové relé.

Elektrodynamické zabezpečovací zařízení

Elektrodynamické zabezpečovací zařízení se používá jak v malých stanicích formou ústředního stavědla, tak ve větších stanicích formou řídícího přístroje a závislých stavědel. Tento druh zařízení je v podstatě vyšším stupněm elektromechanického zabezpečovacího zařízení, které přestavuje návěstidla, výměny a další zařízení umístěné v kolejišti pouze elektricky pomocí elektromotorických přestavníků. Vlakové cesty se staví a zajišťují mechanicky a elektricky. Elektrodynamické zabezpečovací zařízení využívá pro zjišťování volnosti, nebo obsazení kolejových úseků kolejové obvody.

Elektrodynamické stavědla se skládají z:

  • řadičů (výměnových, sdružených),
  • mechanického závěrného ústrojí,
  • elektrického zařízení a obvodů.

Výměnové řadiče

Výměnové řadiče slouží k ovládání elektromotorických přestavníků tím, že k nim přivádějí elektrickou energii. Řadičem se otáčí o 90° proti směru hodinových ručiček pomocí rukojeti, která je modré barvy a jejíž přední kruhová plocha je bílá s modrým svislým pruhem.

Sdružené řadiče

Sdružené řadiče slouží k vytvoření závislostí tím, že uzavírají výměny v závislosti na postavené vlakové cestě. Slučují řadiče závěru výměn, návěstní a předvěstní řadiče tak, že obsluha provádí úkony jedním řadičem. Řadičem lze otáčet vlevo i vpravo o 90°. Při otáčení od 0° do 45° plní funkci řadiče závěru výměn, od 45° do 90° návěstního řadiče. Rukojeť je červené barvy a na přední bílé kruhové ploše má červenou šipku směřující nahoru.

Mechanické závěrné ústrojí

Mechanické závěrné ústrojí uskutečňuje vzájemné mechanické závislosti mezi řadiči pomocí závislostních pravítek a to mezi: 

  • sdruženými a výměnovými řadiči tak, aby se při přeložení sdruženého řadiče zapevnily řadiče těch výměn a výkolejek, které musí být v určité poloze dle závěrové tabulky;
  • sdruženými řadiči tak, aby se po přeložení sdruženého řadiče zapevnily ostatní sdružené řadiče od ohrožujících vlakových cest;
  • správným postavením řadičů vzhledem k stavěné vlakové cestě.

Obsluha elektrodynamického stavědla

Pro zvolenou vlakovou cestu se pomocí řadičů výměn přestaví výměny a výkolejky, následným otáčením sdruženého řadiče do polohy:

  • 10° se uskutečňuje kontrola stavu izolovaných kolejí,
  • 15° se uskutečňuje závorování výměn,
  • 10° až 30° se uskutečňuje mechanický závěr výměn, 
  • 20° až 30° se uskutečňuje zapojení obvodu kontrolního relé,
  • 45° se uskutečňuje elektrický závěr výměn odpadem kotvy závěrného relé,
  • 55° až 75° se uskutečňuje zapojení obvodu kontrolního relé,
  • 80° až 90° se uskutečňuje zapojení řídícího relé a tím i návěstních obvodů a dochází ke změně návěstního znaku.

Průjezdem vlaku dochází automaticky k uvedení návěstidla do základní polohy. opustí-li poslední náprava izolovanou kolej dojde k uvolnění závěru výměn a sdružený řadič lze vrátit do základní polohy.

Typové elektrické stavědlo (TEST)

Typové elektrické stavědlo se používá pro zabezpečení malých stanic s jednoduchým kolejištěm a malou intenzitou dopravní technologie (malým rozsahem práce) tak, aby ekonomické náklady byly minimální. Malými stanicemi se rozumí stanice se třemi až pěti

dopravními kolejemi. Zařízení lze také použít k zabezpečení odboček na trati popř. mezilehlých stanic s dvoukolejným zaústěním.

TEST je v podstatě zjednodušené reléové zabezpečovací zařízení, které je řešeno formou ústředního nebo řídícího stavědla a pomocí reléových závislostí lze na něj navazovat všechny druhy traťového zabezpečovacího zařízení.

2.3.3 Staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie

 Reléové zabezpečovací zařízení

Reléové zabezpečovací zařízení se vzhledem k předchozím zařízením vyznačuje vyšším stupněm zabezpečení, protože vytváří závislosti mezi ovládacími prvky a zařízením umístěným v kolejišti pouze elektricky pomocí elektrických obvodů a relé.

Zařízení umístěné v kolejišti se ovládá zpravidla z jednoho místa - ústředního stavědla, ale v případě potřeby může výpravčí udělit souhlas k obsluze výměn pomocí pomocného stavědla. Pro kontrolu volnosti kolejí a výhybkových úseků reléové zařízení využívá kolejových obvodů.

Reléové zabezpečovací zařízení je složeno z:

  • ovládací skříňky nebo ovládacího stolu– pro menší stanice,
  • ovládacího stolu a indikační desky– pro větší stanice,
  • ovládací skříňky číslicové volby a indikační desky– pro velké stanice.

Reléové zabezpečovací zařízení má tři funkční části a to:

  • volící skupinu– přijímá příkazy, které vydává výpravčí pomocí ovládacího stolu nebo skříňky. Zpracovává je a ovládá příslušné obvody v prováděcí skupině.
  • prováděcí skupinu– ovládá prvky a zařízení v kolejišti, přijímá informace o jejich skutečném stavu a uskutečňuje všechny náležitosti pro zajištění bezpečnosti provozu.
  • napájecí skupinu– zabezpečuje dodávku elektrické energie jak staničnímu reléovému zabezpečovacímu zařízení, tak prvkům a zařízením umístěným v kolejišti.

Podle způsobu ovládání dělíme reléové zabezpečovací zařízení na:

a)      s výměnami přestavovanými jednotlivě– při stavění vlakové cesty se musí postupně pomocí řadičů přestavit každá výměna (pojížděná, odvratná) do správné polohy. Následným stisknutím návěstního tlačítka dojde k uzavření vlakové cesty a na návěstidle ke změně návěstního znaku.

b)     s výměnami přestavovanými skupinově– při stavění vlakové cesty se zadá pouze začátek a konec vlakové cesty a ostatní výměny se přestaví automaticky. Potom se vlaková cesta uzavře a na návěstidle dojde ke změně návěstního znaku. Podle způsobu volby je dělíme:

  • s dvoutlačítkovým ovládáním– stlačením tlačítka začátku a konce vlakové cesty,
  • s číslicovou volbou– zadání počátku a konce vlakové cesty je provedeno zadáním  třímístného číselného kódu.

Ovládací stoly nebo skříňky slouží výpravčímu k ovládání prvků a zařízení umístěných v kolejišti. Součástí ovládacího stolu nebo skříňky jsou ovládací a indikační prvky těchto zařízení.

Ovládací skříňky číslicové volby se používají se u velkých stanic z důvodu zmenšení ovládacího stolu a lepšího zpřehlednění. Místo ovládacího stolu je zřízena indikační deska s ovládacími prvky pro nouzovou nebo individuální obsluhu. Vlastní obsluha prvků a zařízení umístěných v kolejišti se provádí pomocí manipulátoru, kterým se zadává číslicová volba.

Elektronické zabezpečovací zařízení

Elektronické zabezpečovací zařízení je moderním zařízení určeným k zabezpečování dopravy na železnici, kdy všechny činnosti jsou prováděny pomocí výpočetní techniky.

Zařízení a prvky umístěné v kolejišti, elektronická stavědla a ústředny dálkového ovládání zabezpečovacích zařízení jsou ovládána dopravními zaměstnanci z jednotných obslužných pracovišť (JOP). JOP jsou zařízena tak, aby pracoviště obsluhy byla využita nejoptimálněji a umožňovala vysoký komfort pro obsluhující personál. 

JOP je tvořeno těmito částmi:

  • zadávací,
  • indikační,
  • registrační,
  • kontrolní,
  • pro nouzovou obsluhu.

Zadávací část JOP

Zadávací část JOP slouží dopravním zaměstnancům pro zadávaní obslužných úkonů počítači. Úkony lze zadávat pomocí myši, která je zřízena jako primární médium a její pohyb je zobrazován pomocí kurzoru na monitoru. Místo myši může být také k pohybu kurzoru použita klávesnice, která navíc umožňuje alfanumerické zadávání příkazů.

Pro obsluhu počítače se používá myš se třemi aktivními tlačítky, kdy každé umožňuje jiné funkce. Na myši jsou tyto tlačítka:

a)      levé tlačítko– slouží k vyznačení začátku vlakové cesty, konce vlakové nebo posunové cesty a k potvrzení volby. V případě stisknutí tlačítka na prvku nebo zařízení dojde k vyvolání konkrétního obslužného menu.

b)     střední tlačítko– obsluhuje se jednoduchým nebo dvojitým stisknutím. Při jednoduchém stisknutí dojde k vyznačení začátku posunové cesty nebo k vyznačení variantního bodu. Při dvojitém stisknutí dojde k volbě prvku nebo zařízení, po kterém se požaduje provedení určité funkce např. postavení návěstidla do polohy „Stůj“. V případě jednoduchého nebo dvojitého stisknutí tlačítka na prvku nebo zařízení dojde k vyvolání konkrétního obslužného menu.

c)     pravé tlačítko– slouží ke zrušení posledního provedeného úkonu, v případě druhého stisku slouží ke zrušení celé volby.

Je-li pro obsluhu počítače použitá klávesnice, pak lze pomocí šipek provádět pohyby kurzoru, které nahrazují pohyb myši. Funkce tlačítek myši jsou nahrazeny tlačítky na klávesnici. Místo levého tlačítka myši je použita klávesa „ENTER“, místo jednoduchého stisknutí středního tlačítka je použita klávesa „F1“ a místo dvojitého stisknutí „F2“. Ekvivalentem pravému tlačítku myši je klávesa „ESCAPE“.

Alfanumerické zadávání příkazů se uskutečňuje pouze na vyžádání systému, které lze provést na základě obsluhy funkčního tlačítka na klávesnici (např. zadání komentáře) nebo obsluhou kurzoru (např. volbou prvku nebo zařízení zadáním jména). Zadávání se provádí v komunikačním poli na určeném monitoru a lze zadávat texty složené z malých i velkých, číslic a dalších znaků (např. = * + - % - . ! . ? atd.). Zadávání se ukončuje klávesou „ENTER“, přerušení klávesou „ESCAPE“ a mazání jednotlivých znaků klávesou „BACKSPACE“.

Indikační část JOP

Indikační část JOP slouží k zobrazování aktuálních stavů prvků a zařízení umístěných v kolejišti, včetně kolejiště samého. Indikace se zobrazují na jednom nebo více barevných monitorech, kdy počet použitých monitorů je závislý na velikosti obsluhovaného obvodu a topografii kolejiště. V zásadě platí, že by neměl být překročen pěti monitorů na jednom pracovišti a jeden obsluhující pracovník by neměl ovládat obvod s více než 200 výhybkami.

Kromě zobrazení, nutného k ovládání zabezpečovacího zařízení je na jednom z monitorů JOP trvale zobrazen přesný čas, příp. zde může být vyhrazena plocha pro komunikaci s informačním systémem. Zvlášť může být také vyhrazen monitor pro komunikaci s jinými systémy. Poruchová hlášení a některé provozní stavy zařízení jsou doplněny také akustickými indikacemi.

Registrační část JOP

Registrační část JOP slouží registraci a uchovávání dat, která jsou obsahem dopravního deníku jako např. provedené povely, indikace, provozní poruchy a komentáře obsluhy. Registrace se uskutečňuje v elektronickém paměťovém médiu, které musí tyto data uchovávat po dobu jednoho roku a také musí umožňovat jejich kopírování.

Nastane-li situace výpadku paměťového média, pak je tento výpadek ohlášen jako porucha registrace a obsluhující pracovník musí začít vést běžný dopravní deník.

Kontrolní část JOP

Kontrolní část JOP slouží k identifikaci pracovníka, pomocí které lze zjistit stupeň jeho oprávnění k obsluze, popř. k údržbě zabezpečovacího zařízení. Identifikace pracovníků je realizována pomocí čtecího zařízení, které sloučí ke četní personálních identifikačních karet (PIK). Kartami PIK mohou být vybaveni pouze pracovníci, kteří jsou oprávněni k obsluze nebo údržbě zařízení. Tito pracovníci jsou uložení v registru pracovníků, který podle jejich

identifikace rozlišuje stupně oprávnění k ovládání JOP. Záznamy do registru pracovníků vkládá, edituje a maže pouze administrátor systému.

Část JOP pro nouzovou obsluhu

Část JOP pro nouzovou obsluhu slouží obsluhujícím zaměstnancům k přímému ovládání vybraných prvků zabezpečovacího zařízení, které jsou v obvodu JOP. Obsluha se uskutečňuje prostřednictvím pultu nouzové obsluhy, který se používá převážně u hybridních stavědel.

Pomocí JOP mohou být ovládaná např. tyto zařízení:

  • Řídicí systém REMOTE 98– je zabezpečovací zařízení, které umožňuje ovládat železniční reléová zabezpečovací zařízení s bezpečnou realizací závislostí a výluk. Tento systém může být doplněn diagnostickým systémem REMOTE 96, který je vybaven funkcemi stavové a měřící diagnostiky. Předností tohoto systému je vysoká spolehlivost a nízké náklady na údržbu. REMOTE 98 je určen k dálkovému ovládání přejezdového zabezpečovacího zařízení (PZS), k dispečerskému ovládání reléového stavědla, k řízení drážní dopravy pomocí zabezpečovacího zařízení podle předpisu D3 ČD a k ovládání zařízení dle specifikace zákazníka.

  • Elektronické stavědlo K-2002– je zabezpečovací zařízení, které umožňuje řídit malé a střední stanice popř. vlečkové kolejiště, které obsahují kolejiště s cca 50 výhybkami. Toto zařízení navazuje na vývojovou řadu v provozu osvědčených elektronických stavědel SZZK-98 a K-2000. Zařízení K-2002 umožňuje spolupráci s prostředky pro detekci vlaku, nebo jej lze zapojit do systému dálkového ovládání DOZ AŽD. Předností tohoto zařízení je, že při výpadku jednoho systému stavědla není nijak ovlivněn dopravní provoz tzn. zůstanou postaveny všechny jízdní cesty, jsou uchovány varovné štítky a informace o výlukách kolejí atd.
  • Elektronické stavědlo SZZ-ETB

 – je zabezpečovací zařízení, které umožňuje řídit střední a velké stanice,včetně zabezpečení koridorových i vedlejších tratí, aniž by omezovalo rychlost jízdy vlaků. Dále lze tímto zařízením ovládat jiné dopravny vybavené vlastním SZZ-ETB, nebo jej lze např. zapojit do systému dálkového ovládání DOZ AŽD. Rovněž je kompatibilní se systémy ERTMS/ETCS. Předností tohoto zařízení je snadná obsluha, vysoká spolehlivost, pohotovost a nízké náklady na údržbu. U tohoto zařízení je většina logických a bezpečnostních závislostí prováděna pomocí reléových obvodů.

  • Elektronické stavědlo ESA 11– je staniční zabezpečovací zařízení, které umožňuje ovládat kolejiště s cca 250 výhybkami. Lze jej použít k ovládání jak jedné stanice, tak i více stanic, odboček, nákladišť atd. V případě potřeby ovládání většího počtu výhybek je možné použít dvě nebo více zařízení ESA 11, nebo použít jeho kombinaci se zařízením SZZ-ETB což je předchůdce ESA11. Také jej lze zapojit do systému dálkového ovládání DOZ AŽD. Toto zařízení má analogové rozhraní k venkovním prvkům zabezpečovacího zařízení.

  • Dálkového ovládání DOZ – je elektronický systém, který umožňuje ovládat až dvacet staničních zabezpečovacích zařízení z jednoho místa. Tyto zařízení resp. stanice leží zpravidla na jedné trati, nebo jsou součástí jednoho železničního uzlu. Předností tohoto zařízení jsou nízké náklady na údržbu, avšak nevýhodou je riziko problémů při poruchách DOZ, nebo staničního a traťového zabezpečovacího zařízení popř. dalších zařízení nesouvisejících přímo s řízením provozu a to z důvodu podstatně nižšího počtu provozních zaměstnanců přímo ve stanicích.

2. 4  Traťové zabezpečovací zařízení

Traťovézabezpečovací zařízení má za úkol vytvořit a zajistit podmínky pro bezpečnou jízdu vlaku na širé trati. Obecně lze říci, že zabezpečuje jízdy následných vlaků a vylučuje současně protisměrné jízdy vlaků.

2.4.1    Traťové zabezpečovací zařízení 1. kategorie

Traťové zabezpečovací zařízení 1. kategorie patří mezi zařízení, která nejsou závislá na staničním zabezpečovacím zařízení sousedních dopraven, ani na jízdě vlaku. Používá se na tratích s malým provozním zatížením, kde traťová rychlost nepřekročí 60km/h.

Mezi traťové zabezpečovací zařízení 1. kategorie patří:

  • oddílová návěstidla hlásek,
  • krycí návěstidla manipulačních míst, kolejových splítek a kolejových křižovatek na trati s telefonickým dorozumíváním.

Hláska

Hláska je dopravna bez kolejového rozvětvení, která je zřizována na hranicích dvou traťových oddílů a slouží k řízení sledů vlaků. Za bezpečnost jízdy vlaků na trati odpovídají pouze obsluhující zaměstnanci (hláskaři), kteří obsluhují oddílová návěstidla a jejich předvěsti na základě telefonických zpráv.

Oddílová návěstidla a jejich předvěsti mohou být:

  • mechanická– jsou ovládána ze stavěcího kozlíku pomocí stavěcích pák a drátovodů,
  • světelná– jsou ovládána řadiči nebo tlačítky z ovládací skříňky.

Mezi oddílovými návěstidly na hlásce je vytvořena pouze jednoduchá mechanická závislost, která zamezuje postavení protisměrných jízd na stejné koleji. Oddílová návěstidla nejsou u tohoto zařízení závislá na stavu traťového oddílu, ani na poloze předcházejícího návěstidla tzn., že volnost traťového oddílu zjišťuje hláskař pohledem. Řízení jízd vlaků na trati se uskutečňuje pouze telefonickým způsobem a to nabídkou, přijetím a odhláškou. K tomuto účelu jsou na hlásce zřízeny telefony a to dva hláskové a jeden traťový. Pro každý směr je zřízen jeden hláskový telefon, kterým slouží hláskaři k udělení odhlášky, že daný vlak opustil traťový oddíl. V tomto hláskovém telefonním okruhu je zapojen pouze hláskař a výpravčí sousední stanice, který přijímá odhlášku. Traťový telefon slouží k informování hláskaře o dopravní situaci na trati a je zapojen do traťového telefonního okruhu společně se všemi dopravnami a stanovišti této trati.

2.4.2    Traťové zabezpečovací zařízení 2. kategorie

Traťové zabezpečovací zařízení 2. kategorie patří mezi zařízení, která zprostřed-kovávají závislosti mezi sousedními dopravnami v závislosti na jízdě vlaku. Používá se na tratích, kde traťová rychlost nepřekročí 100km/h.

Mezi nejdůležitější podmínky, které musí zařízení splňovat patří:

  • nelze postavit oddílové nebo odjezdové návěstidlo do polohy dovolující jízdu, pokud celý vlak neuvolnil úsek krytý tímto návěstidlem a nedošla za tímto vlakem odhláška z následující dopravny,
  • nelze postavit dvě současné protisměrné jízdy na obousměrně pojížděných traťových kolejích,
  • nelze provést změnu směru vlakové dopravy, pokud všechny vlaky, pro které byla tato vlaková cesta postavena, neopustily mezistaniční úsek,
  • nelze postavit vlakovou cestu, pokud není traťový klíč ve staničním přístroji.

Hradlový poloautomatický blok

Hradlový poloautomatický blok splňuje uvedené podmínky pomocí hradlových závěrů obdobných jako u staničního elektromechanického zabezpečovacího zařízení a vytváří tak závislosti, které jsou uskutečňovány elektricky i mechanicky. Vzájemné elektrické závislosti jsou vytvářeny mezi hradlovými přístroji staničních zabezpečovacích zařízení a hradlovými přístroji hradel. Obsluhu hradlového přístroje na hradle vykonává určený zaměstnanec tzv. hradlař.

Hradlový přístroj hradel se skládá z:

a)      hradlové skříně– ve které jsou umístěny hradlové závěry a induktor.

b)     závislostní skříně a zařízení k ovládání návěstidel a jejich předvěstí.

c)      příslušenství– které je zpravidla umístěno na desce nad hradlovou skříní a tvoří jej zpravidla hradlové zvonky, zvonková tlačítka a hradlové relé.

Podle druhu pojíždění traťových kolejí dělíme poloautomatický blok na:

  • jednosměrný – traťová kolej slouží pouze pro jízdu vlaku jedním směrem,
  • obousměrný – traťová kolej slouží pouze pro jízdu vlaku oběma směry.

2.4.3    Traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie

Traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie patří mezi zařízení, která zprostřed-kovávají závislosti mezi sousedními dopravnami v závislosti na jízdě vlaku. Používá se na tratích, kde traťová rychlost překračuje 100km/h. Z konstrukčního hlediska jsou zařízení navržena tak, aby mohla být dálkově ovládána nebo pracovala automaticky.

Reléový poloautomatický blok

Reléový poloautomatický blok je vyšším stupněm traťového zabezpečení, které splňuje podmínky kladené na tyto zařízení pomocí elektrických obvodů a relé.

Výhodou oproti hradlovému poloautomatickému bloku je to, že elektromechanické relé pracují na stejnosměrný proud tzn. reléový poloautomatický blok lze použít tam, kde nelze použít hradlový poloautomatický blok např. na tratích s elektrickou trakcí. Protože proud z této trakce může způsobit vybavení hradlových závěrů stejně jako induktor a to lze považovat za nebezpečný stav. Další výhodou je sestavování funkčních obvodů do typových panelů již v závodě, kde dochází k jejich odzkoušení, což snižuje náklady na výrobu a údržbu.

 

Pro reléový poloautoblok se používají tyto panely:

  • univerzální panel (Ut)– který obsahuje všechny obvody (místní i traťové) pro vytvoření všech závislostí v samostatných dopravnách i mezi dopravnami,
  • panely úvazky na vlečku

•         At– obsahuje obvody pro vytvoření závislostí ve stanici nebo na hradle, které dávají souhlas k odjezdu vlaku z vlečky do stanice,

•         Bt– obsahuje obvody pro vytvoření závislostí ve stanici, které vlečku obsluhují (pro vlaky které odjíždějí na vlečku a vracejí se zpět),

  • panel vlečky (Ct)– obsahuje obvody pro vytvoření závislostí na vlečce.

 

Automatický blok

Automatický blok je plně automatické traťové zabezpečovací zařízení, které kontroluje jízdu následných vlaků a volnost prostorových oddílů. Toto zařízení se používá na tratích, kde je vyžadována vysoká propustnost. Mezistaniční úsek je vždy rozdělen na jednotlivé prostorové oddíly, které jsou ohraničeny oddílovými návěstidly, jejichž činnost je přímo vázána na jízdu vlaku. Výhodou automatického bloku je, že není závislý na lidském faktoru a umožňuje přenos návěstí na stanoviště strojvedoucího tzn. spolupracuje s vlakovým zabezpečovacím zařízením. Automatický blok musí zajistit, aby se v každém oddíle nacházel pouze jeden vlak a v případě obousměrného autobloku musí kontrolovat správný směr jízdy po traťové koleji. Volnost a obsazení traťového úseku se kontroluje kolejovými obvody. Návěst oddílového návěstidla Stůj má u autobloku permisivní význam tzn. vlak může v jízdě pokračovat po splnění podmínek uvedených v předpisech ČD D1 a ČD D2.

Automatický blok dělíme podle způsobu návěstění na:

  • Trojznakový autoblok

•         má mezi oddílovými návěstidly vždy vzdálenost min. 1000m tzn. jsou zde dodrženy podmínky pro zábrzdnou vzdálenost.

•         má oddílová návěstidla tvořena třemi základními návěstmi:

       Stůj- prostorový oddíl za tímto návěstidlem je obsazený

Výstraha- pouze jeden prostorový oddíl za tímto návěstidlem je volný

Volno- minimálně dva prostorové oddíly před tímto návěstidlem jsou volné

Čtyřznakový autoblok

•         má mezi oddílovými návěstidly vždy vzdálenost min. 500m, takže zde není dodržena zábrzdná vzdálenost proto je oddílové návěstidlo vybaveno oproti trojznakovému autobloku také návěstí Opakování výstrahy, kteréupozorňuje na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost.

Automatický blok dělíme podle zabezpečení dopravy na:

  • jednosměrný– zabezpečuje jízdu vozidel ve sledu a není vybaven traťovým souhlasem. Používá se zpravidla u dvoukolejných tratí, kdy je každá traťová kolej určena pro pojíždění pouze v jednou směru. V případě potřeby jízdy po nesprávné koleji je taková jízda organizována jako by vlak jel správným směrem, ale nejsou zde přenášeny návěstní znaky na návěstní opakovač.  
  • obousměrný– zabezpečuje jízdu vozidel ve sledu i protisměrně na téže traťové koleji. Je vybaven traťovým souhlasem tzn. oddílová návěstidla jsou funkční vždy pouze pro směr, který má udělen traťový souhlas.

There are currently no posts in this category.